Umění závodit v dešti aneb Jak jsem byl psem
Garth Stein
Aneb jak jsem byl psem. Nenechte se překvapit okolností, kdo je vypravěčem tohoto románu. Je jím totiž pes. Jmenuje se Enzo a je to nesmírně bystrý a inteligentní pozorovatel. Především díky svému vnímavému pánovi, Dennymu Swiftovi, kterého bezvýhradně miluje. A taky se mu snaží všemožně pomáhat. Ostatně má s čím. Denny je totiž automobilový závodník, a ne ledajaký! Ovšem závodění se nestalo alfou a omegou jeho života. Daleko víc mu záleží na jeho tříleté dceři Zoë. Musí o ni bojovat s rodiči své předčasně zesnulé ženy, kteří si malou Zoë chtějí ponechat u sebe. Uspěje Denny nakonec? Získá zpět svou dceru? Stane se automobilovým šampionem? Jeho věrný pes Enzo na to každopádně vynaloží všechny své schopnosti. „Psí perspektiva“ tomuto románu vtiskuje neobyčejné kouzlo, které si vás jistě podmaní.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
The Art of Racing In the Rain , 2008
více info...
Přidat komentář
Moc pěkná kniha o těžkém životním osudu, vzájemné lásce mezi rodinnými příslušníky a jejich věrným a bezezbytku oddaným psím kamarádem, který vše vidí, cítí, všemu rozumí a chybí jen promluvit. Současně o sobectví, nepochopení a zlém záškodnictví prarodičů. Krásně vybudovaný příběh, překrásně napsaný, silný, nezapomenutelný. Jsem ráda, že ke mně tato kniha přišla. Určitě se k ní vrátím.
Uffff, ten konec .... Chtěla jsem dát míň hvězdiček, ale ten konec je prostě tak krásně dojemný, že mi nakonec nevadilo ani to, že knížka není kdovíjak skvěle napsaná, ani to, že samotný příběh je někdy až zbytečně melodramatický. Na konci jsem se prostě chtěla dojmout, a tak jsem se dojmula, až tak, že jsem se snažila zadržet slzy v čekárně na nádraží. Knížka je to hlavně pro pejskaře, kteří naprosto dokonale chápou, jak jsou pro nás tihle naši čtyřnozí přátelé důležití.
Jako někdo, kdo měl už od miminka v přímé blízkosti psy a kočky nebo možná jen jako člověk jsem to hodně obrečela. Za mě dokonalost o které se nedá moc mluvit, musí se prostě přečíst.
Moc milá knížka, co umí chytit za srdce. Jinak smutný a dokonale citlivý příběh v sobě skrývá drahocenné jiskřičky optimismu a přesvědčení, že naděje umírá poslední.
Už při čtení prvních stránek jsem bulela jak želva.Připomněla jsem si mojí vlastní bolest,kterou jsem zažila s mým pejskem.A to už dokonce dvakrát.
Docela zajímavý koukat na svět psíma očima.Hezky napsaná knížka.Sice smutnej příběh,
ale stojí za přečtení.
dojemný příběh, i když se přiznám, že pasáže o závodění jsem přeskakovala (jsem ráda, že rozeznám trabanta od škodovky) - a ani po přečtení nemám moc pochopení pro vášeň automobilových závodníků, na druhou stranu jako pejskařka musím autora pochválit - zvlášť líčení psychedelických zážitků pesana bylo vynikající!
Enzův rekapitulační příběh jsem si poprvé přečetl,když mi bylo 17. Jakožto plnohodnotný postpuberťák jsem od knížky čekal řekněme obyčejný román,u kterého si odpočinu a zabiju volný čas. Jaký to byl šok pro mé ego,když po dvou stránkách (!) se mi po tvářích začaly koulet slzy jak kukuřice. Přišla máma - "Tobě se to nelíbí?"... "Ale docela jooo...jen jsem si na něco vzpomněl." ... počkal jsem,až máma odejde a knížku jsem do druhého dne přečetl. Tím způsobem,že jsem přečetl obálku,číslo vydání a otočil jí zpátky na první stránku. Přečetl jsem ji třikrát za sebou. Teď je mi pětadvacet,přečetl jsem ji celkem šestkrát a troufám si tvrdit,že to navždy bude kniha mého srdce.
Velmi krásná kniha, těžko napíšu komentář lépe než moji předchůdci. Doporučuji všem, z celého srdce. Kdyby to bylo možné dám 10 hvězdiček.
S Enzem jsem se seznámila ve svých deseti letech a jeho příběh mě dojal snad jako ještě nikdy nic. Bylo to pro mne poprvé, co byl hlavním hrdinou a vypravěčem v jedné osobě pes. Co si budu nalhávat; dokonale mě to odzbrojilo svou syrovou upřímností a zároveň něhou, obětavostí a láskou, kteréžto emoce protkávaly bezmála každé Enzovo slůvko.
Knížka je nedotčena moderním a osvěžujícím trendem vtipné, hravé ich-formy, která by odlehčovala celkově pochmurný, depresivní děj. Ne, autor nechává všechno to zlé na čtenáře dolehnout, aniž by nějak výrazněji hnul brvou; dobré nestřídá špatné, ne, jenom temnými mraky neštěstí se jako osamělý sluneční paprsek vine nitka optimismu a víry a oddanosti, aby se místy střetla se svými příbuznými v krátkém záblesku čiré pohody.
Líbilo se mi vykreslení vzájemných vztahů všech aktérů životního dramatu, líbila se mi uvěřitelnost zápletky, líbila se mi práce se čtenářovými pocity. Příběh je to vskutku jedinečný a nezapomenutelný. Rozhodně ho doporučuji. Hlavně kvůli tomu konci, který dokáže krásně povznést a znovu vzbudit víru v pohádky - pokud ho ovšem čtenář přes samé slzy vůbec rozluští.
Krásná kniha s krásným příběhem. Vypravěčem této knihy je pes Enzo, jehož pán se jmenuje Denny. Denny je automobilový závodník, který miluje auta, závody a taky svého psa. Ale pak se něco změní. Denny se zamiluje do Evy. Vezmou se a narodí se jim holčička. Ale tohle není happy end, to je jen začátek. Situace se začne pomalu komplikovat - Eva má zdravotní problémy, které se čím dál tím více zhoršují. Z Dennyho se stane vdovec a v této chvíli začíná příběh knihy - začíná bojovat o svou dceru, kterou chtějí dostat do opatrovnictví rodiče Evy. Začíná opravdová válka. Ale Denny se nevzdává. A Enzo se taky nevzdává.
Moc pěkné. Starý pes s obrovskou láskou vypráví o svém životě s milovaným pánem. Je to ale de facto vyznání obrovské lásky člověka ke zvířeti. Jednu hvězdičku ubírám za občas příliš rozvleklé "závodnické" pasáže. Rozhodně stojí za přečtení.
Štítky knihy
psi zfilmováno rodinné vztahy psychologické romány příběhy o psech
Autorovy další knížky
2008 | Umění závodit v dešti |
2016 | Záblesk světla |
2011 | Devět draků / Jak závodit v dešti / Nebezpečí trvá / Vila Mirabella |
No teda, čekala jsem, že to bude veselá knížka, ale opak je pravdou. Skoro po celou dobu četby jsem cítila lítost, smutek...no od té doby co mám dceru jsem nějaká přecitlivělá :D