Umění řezničiny: Joseph Lister a temný věk viktoriánského lékařství

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost. Operační sál bylo divadlo s jevištěm a operace krvavou exhibicí pro lačné oči diváků. Scéna se mění teprve v letech 1860–1875. Chirurg, kvaker Joseph Lister vystupuje s nehorázným tvrzením, že původcem infekcí jsou bakterie, a svádí odvážný, nerovný, ale nakonec vítězný boj o prosazení antisepse a sterilizace. Dramatický příběh, který se odehrával v přízračných kulisách viktoriánské Anglie, líčí oceňovaná kniha sugestivním, téměř beletristickým stylem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417507/big_umeni-rezniciny-Oe3-417507.jpg 4.782
Žánr:
Literatura naučná, Historie, Zdravotnictví

Vydáno: , Paseka
Originální název:

The Butchering Art: Joseph Lister's Quest to Transform the Grisly World of Victorian Medicine, 2017


více info...
Nahrávám...

Komentáře (25)

Kniha Umění řezničiny: Joseph Lister a temný věk viktoriánského lékařství

Pítrs85
28. dubna

První polovina (ta brutálnější :) velice zajímavá, člověk si až říká, jak mohli pacienti taková muka vůbec ustát. Druhá polovina, o mikrobech, bakteriích apod. už bohužel celkem nudná, protože se autorka neustále opakuje a jinak až beletristické vyprávění tím přichází o spád. Ale jinak zajímavá cesta časem do viktoriánské doby, kdy se vážně zranit rovná se rozsudku smrti.

willy9203
04. ledna

Jestli nemáte rádi literaturu faktu, tak zde se bát nemusíte. Kniha je podaná čtivě a vlastně i napínavě. Scény z operací jsou fascinující a ačkoli v reálu musely být naprosto úděsné, autorka udržela své popisy ve vkusné rovině. Řekl bych, že toto dílo má co sdělit jak laikovi, tak i lidem z oboru.


Bulba
05.12.2021

Ke knize jsem se dostal tak, že v časopisu Křížovka byla Listerovu dílu věnována jedna dvoustránka a tajenkou poslední křížovky byl právě název této knihy. Půjčil jsem si ji v knihovně a s nadšením přečetl. Životy průkopníků vědy jsou pro mě velice poučné. Lidé si dnes moc neuvědomují, že za současný velice pohodlný život vděčíme spoustě průkopníků v oblasti různých věd v minulosti a že to, co se nám zdá dnes v oblasti medicíny samozřejmé, bylo ještě před necelými 200 lety úplně jinak.

Limonadovyjoe
29.11.2021

To byla nádhera! Teda pokud taky holdujete naturalistickým popiskům krve, hnisu, amputovaných končetin a chronických ran . Pokud v sobě máte taky tuhle mírně nechutnou stránku tak si knihu o chirurgii z dob Viktoriánské Anglie užijete všemi smysly. Z dob, kdy jít do nemocnice bylo skoro vždycky podepsáním rozsudku smrti, z dob kdy se operovalo bez umrtvení, z dob kdy pojem hospitalismus znamenal něco úplně jiného, z dob kdy pokud vás nezabil chirurg svými postupy tak vás zcela jistě zabila infekce protože neexistovaly antibiotika. A právě cestu chirurga Josepha Listera k pochopení infekce, důležitosti čistoty, aseptických postupů a objevení mikrobů tady sledujeme. O tom pochopit,co vlastně způsobuje záněty ran,o tom jak těžké bylo přemluvit jiné lékaře k tomu umývat nástroje mezi pacienty, oplachovat rány, o tom, že mikroskop není sprosté slovo.

Díky houževnatosti Josepha Listera, jeho spolupráci s Pasteurem a dalšími kapacitami medicíny a vědy, se podařilo zachránit obrovské množství pacientů před smrtí způsobenou sepsí a posunout medicínu o kus dále.

"O několik dní později se u mladého chirurga začala rozvíjet pyemie, již mu bezpochyby přivodil kontakt s bateriemi prolezlou mrtvolou. Infekce mu postupně zachvátila paži a rozšířila se do celého těla. Mladý muž nakonec zemřel. Závěr oficiální zprávy zněl, že lékař mohl žít, kdyby se býval předtím než uháněl na pitevnu, nasnídal, neboť s plným žaludkem by lépe vstřebal jedovaté látky, které mu při pitvě pronikly do těla."

GYROTOURBILLON
22.08.2021

Překvapivě čtivá kniha, která zobrazuje vývoj chirurgie a život jejího průkopníka Josepha Listera. Města , jako Londýn či Edinburgh té doby , si člověk neumí ani představit, nebo nechce .
Plně souhlasím se všemi 4 - 5*.

petrarka72
07.08.2021

Fascinující čtení - díky dokonalé rešeršní práci a poutavému podání těžké, často drastické a stejně tak nechutné cestě, během níž se ve viktoriánské době měnila chirurgie z řezničiny ve vědní obor a umění v jednom. Nikdy mě nenapadlo, že boj s mikroby a pojem "antiseptická čistota" je věc v podstatě nedávná - také jak velkou roli v něm sehrál doktor Joseph Lister, jeho rodina, přátelé, studenti - a nakonec i protivníci. Zbytek níže u uživatelky knedlik.

knedlik
05.06.2021

(+ SPOILER) "I když Liston až příliš dobře věděl, co pacienty na operačním stole čeká, často hrůzy zlehčoval, aby jim šetřil nervy. Jen pár měsíců před experimentem s éterem uřízl nohu dvanáctiletému chlapci jménem Henry Pace, který trpěl tuberkulózním edémem pravého kolene. Hoch se chirurga zeptal, jestli ho operace bude bolet, a Liston mu odpověděl: "O nic víc než vytržení zubu." Když přišel čas amputace, přinesli Listonovi asistenti Henryho se zavázanýma očima do sálu a pevně ho přivázali ke stolu. Chlapec napočítal šest tahů pilkou, než mu noha odpadla."

„Liston dokázal oddělit nohu za méně než třicet sekund a aby měl obě ruce volné, často svíral při práci zkrvavený nůž mezi zuby. Jeho rychlost však byla současně dar i prokletí. Jednou nešťastnou náhodou pacientovi spolu s nohou uřízl i varle. Jeho nejslavnější (a možná jen smyšlená) nehoda se měla přihodit při operaci, během níž si počínal tak rychle, že svého asistenta připravil o tři prsty a při výměně čepelí prořízl jednomu divákovi kabát. Asistent i pacient později zemřeli na gangrénu a vyděšený přihlížející vypustil duši přímo na místě. Jedná se zřejmě o jedinou operaci v historii s třísetprocentní úmrtností.“

Lehce děsivý vhled do chirurgické praxe viktoriánské Anglie, kdy největší a nejceněnější kvalitou chirurga byla především jeho rychlost. Vhled do dob, kdy se na čerstvé rány špinavýma rukama přikládaly obvazy ze špinavých, zakrvácených a cizími vnitřnostmi pokrytých hadrů, „blahodárný“ hnis se řinul z ran a pacienti záhy po operačním výkonu umírali na sepsi. S nebývalou úlevou si člověk představí prostředí dnešního sterilního operačního sálu. Cestu, která k takovému prostředí vedla, respektive její úplné počátky, nastiňuje tato kniha zabývající se životem a dílem Josepha Listera jakožto zakladatele a velkého průkopníka antisepse. Cesta to byla trnitá, a za to, že ji podstoupil a obětoval jí život, mu buďme všichni vděčni.

„Když jsem si přečetl Pasteurův článek, řekl jsem si: stejně jako můžeme u dítěte vymýtit vši, když mu na hlavu pokrytou hnidami naneseme jed, který neublíží pokožce, tak věřím, že můžeme pacientovy rány ošetřit toxickými přípravky, které zničí bakterie, aniž by poškodily měkké části tkáně.“

Knihu lze jen doporučit každému, kdo si chce udělat obrázek o tom, jaké mílové kroky medicína za poslední staletí urazila a zároveň i o tom, s jakými zarputilými odpůrci se pokrok (tehdy i dnes) setkává. Přes lékařskou tematiku se jedná o velmi čtivou, zábavnou, i když lehce morbidní knihu.

cornetka
27.05.2021

Velmi zajímavá záležitost, která mě bavila od začátku do konce. Ač se jedná o naučnou literaturu, je psaná skvělým a čtivým způsobem. Za mě super.

1