Ukotvení: Jak se spřátelit s nervovým systémem pomocí polyvagální teorie

Ač jsem ke knize přistupovala skepticky (polyvagální teorie není empiricky prokázaná, ačkoliv o ní anotace hovoří jako o vědecké disciplíně), něčím si získala moji pozornost. Jako hlavní přínos této knihy pak vnímám zejména to, že text mi umožnil poměrně dobře zmapovat psychické polohy, kterými si člověk v různé intenzitě prochází, a to ne ani tak ve smyslu představované teorie, jako spíše v obecné rovině díky z mého subjektivního pohledu vhodně zvoleným slovním obratům. Některá cvičení z knihy mě inspirovala ke kreativnímu zkoumání mé psychiky, jiná ve mě zanechala spíše pachuť pochybných vizualizačních technik a na základě svého úsudku jsem jim nevěnovala pozornost (zejména představy nervových drah a jejich prolínání apod.). Samotný text recenze odpovídá hodnocení 50/50, nicméně knihu nehodnotím z důvodu falešné vědeckosti - již zmíněný obrat v anotaci a také musím zmínit citační aparát, o který jsou ale opřena jen příležitostná (hlavní téma knihy pouze doplňující) tvrzení. Popis samotné polyvagální teorie v citacích oporu vzhledem k výše uvedenému nemá. Knihu bych ale nezatracovala, ač rozhodně nenahrazuje terapii, nemohu jí upřít částečnou přínosnost pro mě samou.