Tváře jak dětské prdelky aneb příběhy českého filmaře
Vít Olmer
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/209520/bmid_tvare-jak-detske-prdelky-aneb-pribe-DjS-209520.jpg
2
5
2
Autobiografická kniha českého herce a režiséra Víta Olmera, v níž nás autor se svým typicky otevřeným a jízlivým nadhledem seznamuje s (ne)úspěchy a peripetiemi svého osobního života i tvůrčí kariéry, stejně jako s nejedním společenským nešvarem před a polistopadové éry. Kniha současně nabízí výběr Olmerových autorských textů; povídky, fejetony, glosy a rozhovory, které průběžně vydával od roku 1964 v novinách a časopisech, nýbrž také zcela původní práce vydané pro účel publikace.... celý text
Přidat komentář
Nejzajímavější je první část: humorně laděné vzpomínky (škoda, že nejsou rozsáhlejší). Zbytek knihy je uspořádán stylem: co dům dal. Fejetony, povídky, články, fiktivní rozhovory, přičemž většina z těch příspěvků byla předtím otištěna v časopisech a novinách (včetně těch vzpomínek, ty vycházely v Kinorevue). Aspoň že je to (občas) vtipné.
Štítky knihy
autobiografické prvky film režiséři český film
Autorovy další knížky
| 2013 |  Bony a klid 2 |
| 1998 |  Park aneb Příběhy ze smíchovského Bronxu |
| 1997 | Tváře jak dětské prdelky aneb příběhy českého filmaře |
| 2002 | Waterloo po česku |
| 1997 | Nej.....Povídky z Playboye I. |
Kniha Tváře jak dětské prdelky aneb příběhy českého filmaře je v
| Přečtených | 7x |
| Knihotéce | 4x |
| dalších seznamech | 2x |
Romeo ze vsi, rajského procesí. Příjemce daru vnitřního bohatství, který nepodlehl ĎÁBLOVĚ PASTI.
Povodily si jej svody, když zradil váž/e/nost máje. JARNÍ VODY. Jemné vlnky v bouřlivých proudech hadích krajek grófky. Nedostál slibu polibků. Nezpečetil na prsteníčku cit. Podzim života za to sklízí slzy. Setrvává. V rozlehlé opuštěnosti. Osudná vášeň v cukrkandlových rukavičkách.
Za volantem fantom, co se vozí po krás/k/ách hor, až je z toho mord. Dáši další HOLKA NA ZABITÍ.
Režisér hravých neřestí bez závoje, faulů jednoho pana Fauna. Návykových "carpe diem," působících JAKO JED.
Kapacity s city ve svěráku se ptal: "CO JE VÁM, DOKTORE?"
Nový dědic morrisvillské modré krve.
Osudový muž, milenec let. Vítaná modla, která i mou maličkost uvedla do mdlob, když ODCHÁZEL S PODZIMEM.
Do Kachyňovy kuchyně nahlédl přes VYSOKOU ZEĎ, až srdce poskočí.
Byl jedním z mála rozumných. Byly mu cizí. Zajídaly se poměry místních, letních charakterů. Posádka poklesků. A tak raději vyskočil ze své "jamky," pláchnul JAKO ZAJÍCI. Před lovci. Plemeny, co plení. Lidskými hraboši. Na loďce bez kotvy, do dáli, aby byly jeho oči ušetřeny spoušti Dne kobylek. Po česku.
Lidu dal pražskou poetiku pokoutných BONŮ a zákoutí KLIDU. Vítězoslavně třímal PRAPOR, TANKOVAL porevoluční úspěch.
Vlastník klíčů od 13. KOMNAT, líčící střepy a pavučiny celebrit.
Fešácký James Dean svého času. Dnes čerstvý osmdesátník.