Tragické tažení 1812
Marie-Pierre Rey
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/200553/bmid_tragicke-tazeni-1812-PAd-200553.jpg
5
10
4
Kniha vyznamenaná cenou Fondation Napoléon za r. 2012 sleduje Napoleonovo tažení na Rus v celém průběhu vojenských operací s kritickým pohledem na jejich lidské náklady, ztráty, oběti a utrpení. V této perspektivě, kdy statistika amputací má větší závažnost než počet ukořistěných kanonů, v líčení pochodů vystupují do popředí oběti vysilujících veder a krutých mrazů, oběti hladu s projevy kanibalismu, v líčení bitev množství a technika amputací, a utrpení civilního obyvatelstva vypalovaných vesnic a měst – v podání bezprostředních svědků díky bohaté dokumentaci z nově přístupných archivů. Kritický pohled zachycuje také případy lidské nízkosti, kdy „nositelé civilizace“ se odhalují jako bezohlední kořistníci. Barvitě je zachycena také atmosféra života v Moskvě v očekávání okupace, během ní a těsně po ní.... celý text
Přidat komentář
Dávám plný počet hvězd,protože autorka se snaží o pohled na tuto válku jak z ruské tak z francouzské strany.Demytizuje trochu roli Kutuzova,ale i ukazuje,že násilí plodí další násilí,které je však násobkem toho předcházejícího...Četné citace svědeckých výpovědí účastníků událostí (snad v poměru 1:1 spolu s vysvětlujícím textem) číní z jinak nezáživného popisu plného vojenské terminologie nesmírně emotivní až románové čtení.Bylo to gigantické tažení,které si sotva dnešním pohledem lze představit.Jenom koní vyrazilo do Ruska přes 160 tisíc.. a co teprve ta masa lidí,která pochodovala dlouhé týdny jednou prašnou silnicí na Moskvu.
V kapitole s názvem:Nastupuje "generál Zima"jsem obtížně rozdýchával neskutečně drásající reálné vzpomínky přeživších(viz citát níže).
Tato publikace je přehlednější a pro laiky rozhodně čtivější než recentně vydané obsáhlé Kovaříkovo dílo:Napoleon v Rusku.
str. 263
bezhlavý až apokalyptický přesun civilistů a raněných vojáků jediným zbylým mostem přes ledovou řeku Berezina v listopadu 1812 ,kde zahynulo několik desítek tisíc lidí vypadá ve vzpomínkách jednoho z vojáků takto:
"od této chvíle nikdo nemyslí na nic jiného a nezná jiný cíl než dostat se na jediný most který ještě stojí...Do této kompaktní masy buší kule a granáty,křik těch nešťastníků zaniká v burácení děl a sykotu koulí a dav se v novém záchvatu posedlosti hrne k mostu.Kolem mostu se už vrší hromady lidských těl a koní,ušlapaných,nebo smrtelně zasažených střelbou.K mostu se nedá dostat jinak než když se po nich šlape a nepřestává přitom bojovat.Čas od času vlny a ledová tříšť mrtvoly odplaví,jejich místo ale hned zaujmou další.konečně přichází noc,střelba slábne a nakonec utichá úplně.
....nezbývalo nic jiného než prokopat něco jako průchod celou tou hromadou lidských mrtvol,zdechlin koní a převrácených nebo rozbitých vozů...
Pravdivá história zakladajúca sa na dopisoch od vojakov s diania posielaných, svojim láskam priateľom a rodinám.
Veľmi dobre spracované.
Vynikající studie o opravdu tragickém a děsivém tažení Napoleona do Ruska. Autorka navíc skvelě popisuje situaci jak v obou armádách, tak v zázemí a ve městěch, včetně detailních popisů celkového zmaru a postupné Napoleonovy ztráty soudnosti i kontroly. Tady si velký vojevůdce vzal na mušku víc, než očekával. Do Ruska se dostává disciplinovaná a velkolepá Velká armáda jako nositelé "pokroku", ale postupně je decimována, jak rozkladem vlastního mužstva, tak houževnatstí a mnohdy šílenstvím ruského vedení, které se rozhode vést totální válku a je schopno vyklidit a nechat zapálit svoje výstavní hlavní město Moskvu. Válka která měla být blesková se tak postupně mění na souboj s časem a na vleklý konflikt, ve kterém jsou partyzánským stylem ruského boje systematicky ničeny francouzské jednotky, jež navíc v Moskvě trpí i nedostatkem jídla. Rabování a ničení památek je jen část onoho pokroku, který Velká armáda sebou do Ruska přinesla. Vše končí děsivým "pochodem smrti" přes zamrzlou Rus, ve kterém zimou umírá desetitisíce vojáků a civilistů. Z celého lupu, který si Napoleon z Ruska odváží se za hranice Ruska nedotane takřka nic. Jen zbytky kdysi slavné armády; otrhaní a zoufalí vojáci zimou propadající šílenství. Autentické popisy očitých svědku z řad vojáků i civilistů dotváří otřesný pohled na jedno z nejtragičějších tažení v dějinách. I když se nedá přímo mluvit o francouzské prohře, neboť ztráty na ruské straně byly takřka stejné, bylo ruské tažení v evropském kontextu začátkem Napoleonova pádu. Jak se říká: "Napoleon přišel do Ruska jako tygr a prchal jako zajíc." Doporučuji.
Štítky knihy
Rusko Napoleon Bonaparte, císař, 1769–1821 napoleonské války Napoleonovo ruské tažení (1812)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Tragické tažení 1812 |
| 2022 | Atlas dějin Ruska: Od Ivana III. po Vladimira Putina |
Kniha Tragické tažení 1812 je v
| Přečtených | 12x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 4x |
Perfektne a bravúrne opísaný priebeh celého nešťastného Napoleonovho ťaženia do Ruska, kde sa samotné boje spomínaju len okrajovo. Tým pádom je hlavná časť venovaná (ne)obyčajnému životu vojakov a civilov na ťažení, kde autorka vo veľkom vychádza zo spomienok účastníkov.