Tracyho tygr

od:


KoupitKoupit eknihu

Novela je lyrickou moderní pohádkou o mladíkovi, který chová černého pantera v domnění, že pečuje o vzácného tygra. Tracyho tygr není jen uprchlík z cirkusu, ale je to i Tracyho mládí, jeho syn i jeho láska k dívce jménem Laura. V autorově podání je Tracyho tygr všechno, co naplňuje život mladého člověka, a zároveň je i poněkud sarkastickým výsměchem americkému bulvárnímu tisku, reklamě, dravému byznysu a senzacechtivosti. Přeložil Jakub Valenta, báseň W. Blaka přeložil Zdeněk Hron....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/12_/12634/tracyho-tygr-8Ie-12634.jpg 4.31690
Orig. název:

Tracy's Tiger (1952)

Žánr:
Literatura světová, Novely
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (214)

Přidat komentář
flyingandie
10. listopadu

Saroyan má rád tygry. A taky Wiliama Blakea. V této útlé knížečce se totiž jeden takový zhmotnil. Vlastně ne jeden, ale mnoho tygrů. Ale co vlastně tygr je? Je to chtíč, náboj, energie, touha nebo láska? Je to toulavý kocour z ulice nebo nešťastný panter z cirkusu? Knížku napsal Saroyan v nelehké době, a plánoval si pomocí ní vydělat na obživu. Dokáže se ale takto hluboká knížka napsat během pár týdnů bez rozmyslu jen kvůli penězům? Je opravdu plná významů, jak se domníváme? Anebo prostě autor napsal blamáž, které neprávem přisuzujeme obrovský význam? Kdo ví. Já osobně ji považuji spíše za to druhé...

sola_lupa
04. listopadu

Z téhle knihy má člověk pocit, že každý z nás má svého tygra. Podle mě má každý z nás jiné zvíře, protože kdyby to byli jen tygři, byli bychom si asi až příliš podobní. Nebo Tracy potkal jen lidi, kteří se mu tolik podobali.
Každopádně ať už je tygr panterem, jiným zvířetem, naší vnitřní silou, láskou nebo celým životem, jeho ztvárnění v příběhu Williama Saroyana je nádherné, i když mu pro mě něco chybí či přebývá. Nevím jak pro ostatní, ale nejmilejší postavou pro mě byl doktor Pingitzer. Snad proto, že se na to díval trochu jinak a snažil se Tracymu rozumět a možná nakonec i porozuměl.

bh69
20. října

Doporučuji jako audioknihu se skvělým V.Brodským. (jen poznámka k těm komentářům dožadujících se vysvětlení smyslu apod - opravdu potřebujete mít všechno logické a polopaticky do detailu jasné ? Není dobrá literatura právě v tom, že vede k zamyšlení, že nechává prostor pro fantazii a vlastní projekce a výklady ? Zkuste tak moc nepřemýšlet a nechat na sebe umění prostě působit :)

Chesterton
05. října

Je to tak!! Tygr se dá chytit za srst častokrát jenom jednou myšlenkou, vzpomínkou, zážitkem. Opakovaně se nechá pohladit, zastaví se, potom zmizí. Když se po čase objeví je trošku jiný. Málokdy nás nechá pohlédnout mu do očí.
Můžeme být zahlceni sebeláskou nebo příliš pozemskými starostmi, že nevidíme nebe nad hlavou, kde náš tygr pluje v oblacích. Zároveň nám sedí u nohou a přesto se dá snadno přehlédnout.
Příběh právě proto nelze pochopit, že byl stvořen citlivým člověkem s dětsky hravou duší k tomu, aby se dotýkal jemných a pravdivých míst v našich srdcích, které z nás dělají lidské bytosti.
Je to příběh o zrání a zralosti člověka i lidské společnosti. Je to příběh životních zkušeností samotného Saroyana, který stvořil v období hladu a dluhů a zanechal nám v něm mnohé. Hlavně životní sílu. Vždyť "čí ruka nesmrtelná stvořila krásu tak děsivou"??
Snad proto je v příběhu tygr z cirkusu, že zaměnit pravdu za lež je tak snadné. Zvláště v davu, že?!
To je pro mne poselství druhého poslechu tohoto pokladu:)

Rudla333
20. září

Když vidím všechnu tu chválu tady, říkám si, že jsem Tracyho tygra asi nepochopil.

Atmosféra skvělá, napínavá. Ale bohužel, chybělo mi nějaké větší vysvětlení - něco, za co bych mohl příběh pořádně uchopit. Takhle jsem bohužel na konci cítil jen zmatení a lehké zklamání.

Musím si to ještě nechat uležet. Třeba si pak Tygra dám ještě jednou a najdu v něm to, co mi poprvé chybělo.

Vikk
11. září

Četla jsem jako adolescent. V době hledání, váhání a pochyb. A mohu říct, že doteď mám z knihy takový dojem, že jsem nic silnějšího nikdy nečetla. Což je asi blbost. Ale tenkrát mi to tak připadalo. Miluju tu knížku a myslím, že ve správný fázi cyklu bych u ní asi bulila i dneska. musím to vyzkoušet a přečíst si to znova. Jinak všem ve věku 15 až 20 doporučuju úplně nejvíc!

pepa4081
09. září

Doufám, že také mám svého tygra, i když ten lenoch věčně jenom někde spí. Když však někdy zařve, je to paráda. A jsem šťastný, že jsem našel svou Lauru (i když se manželka jmenuje jinak).
Tuhle kratičkou knížku čtu vždycky s velkou chutí a radostí. Je to takové pohlazení. Všem doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.

flanky
08. září

Nádherná, a přitom ve své podstatě velice jednoduchá kniha, která v sobě má mnoho v minimu. Krásný, jemný příběh, ve kterém nejde o zápletku, nejde o postavy, nejde prakticky ani o děj, jde jen o lásku.

kap66
30. srpna

Vidím, jak většina čtenářů touží po pochopení Tracyho tygra a dohledává k němu výklady. Když jsem ho před lety četla poprvé, bylo to stejné. Moje potřeba chytnout ho za srst a vyklepat z něho především fakta byla obrovská; taky jsem si ho tehdy až tak neužila. Znovu jsem po něm sáhla - starší a v tomto směru moudřejší - a nechala se jenom unášet; fungovalo to bezvadně. Zůstaly mi dojmy - a kupodivu jsem k pochopení blíž než tehdy.

Diabel
23. srpna

Poetický příběh s neuvěřitelnou atmosférou. Kdo nečetl, měl by to rozhodně co nejdřív napravit. Doporučuji i poslech nezkrácené verze v podání pana Brodského, která prožitku z knihy dodá úplně jiný level...

Na co rozhodně nezapomenu je úplný začátek knihy, kdy Tracy konečně našel svého tygra, který nebyl tak docela tygrem. Ale pro Tracyho to tygr byl a to bylo nejdůležitější a nikdo mu ho již nemůže vzít...
Opravdu krásná, dojemná, poetická a kouzelná kniha, kde Saroyan na prostoru sotva sto stran popisuje a našeptává, co je v životě nejdůležitější.
Tracyho tygr se dá pochopit spíš srdcem než rozumem...
A stejně jako Tracy, tak i já a vy máme svého tygra... Možná o něm někteří ještě neví... Ale třeba ho ve vás probudí právě ten tygr, který se toulá tímto příběhem...

Moje hodnocení 8/10

maja.s
22. srpna

Po přečtení knihy jsem se cítila krásně. Kniha, která se zpočátku může zdát jednoduchá, dokáže také tak jednoduše pohltit a začnete si všímat každičkého detailu. Nejenže vyčaruje úsměv na tváři, ale zároveň dokáže dostat do napětí. Ta chvíle napětí přichází ve správný čas, na závěr. Se zatajeným dechem pobíháte očima po řádcích a nemůžete se dočkat, až se dozvíte... Objeví se tygr? Pak přijde to uvolnění, kdy nepochopené všichni pochopí a s klidnou duší si uvedomí, na čem záleží.
Určitě jsem nečetla naposledy a těším se, až si ji přečtu znova a několikrát. Patří k těm, kde se dá stále objevovat něco nového.

tonysojka
08. srpna

Rihatama to vystihla úplně přesně.Poprvé čteno před 34 mi lety,tehdy zcela nepochopil,teď podruhé,pochopil jen jako v hádance,nerozuměl ,ale strašně líbilo.

Chesterton
07. srpna

Poslouchala jsem audio v podání Vlastimila Brodského. Nevím jestli jsem pochopila. Vím, že to bylo nádherné a určitě si ho brzy zopakuji. Opět jako audio, tentokrát nové s více interprety. Potom možná dojde i na knihu! Rihatama to napsala skvěle!!! Nejvíc mě oslnil humor a lehké pero ve spojením s hloubkou obsahu.
Určitě je to kniha na opuštěný ostrov či evakuačního zavazadla.

Chajda69
07. srpna

Já na ty lyrické novely prostě nejsem. Asi jim nerozumím, jsou na mě až moc snové, plující mimo realitu bez nějakého pevnějšího ukotvení.

Rozhodně to ale nedávám za vinu knize, na vině bude nepochopení na mé straně. Hodnocení je jen subjektivním vyjádřením toho, jak se mi kniha (ne)líbila, nikoli snahou o objektivní určení kvalit knihy. My jsme se v tomhle případě bohužel nepotkali.

Rihatama
07. srpna

Simplicistní a minimalistické. Poetické a krásné. Kde je láska, tam je život. A tygr. Nebo panther. Prostě ta krásná, hravá, velká kočka. Anebo možná medvěd, antilopa či pes. Kdo co chce. To vše lze snadno ztratit, ne však nemožné opět získat. A chce to jediné. Věřit a dát šanci a možnost využít příležitost sobě i těm druhým. William Saroyan věděl. A tak žil. A psal.

pauele
24. července

Neviem sa zbaviť pocitu, že mi to celé prišlo z mojej strany nedocenené, nepochopené.. Niečo mi tam uniká aj keď podstatu chápem. A možno je to tak ako to cítim a je to poloplné či poloprázdne. Podľa uhlu pohľadu.

JeseterZuzana
18. července

Tygře, tygře planoucí, lesem černým za noci, čí ruka nesmrtelná stvořila krásu tak děsivou?
Čtu tuhle knihu přibližně 20 let s různými pauzami. Vždy objevím něco nového a pokaždé je něco jiného důležité.
Pro mě životní setkání, které moc přeji každému.

irskádívka
01. července

Jen doufám, že jsem ji pochopila. Zajímavé, neobvyklé.
Ale i tak si neodpustím podotknout, americká literatura je opravdu přeceňována.

kika812
26. června

Každý by si měl najít svého tygra

Lenka4
20. června

Příjemné putování mezi realitou a fantazií, kdy si člověk není nikdy zcela jist, kde se právě nachází.

PetrKral
14. června

Oblíbená klasika - must read! Ale věřím, že nemusí sednout každému a asi zálěží na věku, kdy se k Tygrovi člověk dostane.

Mion
03. června

Přiznám se, že mne kniha z počátku vůbec neoslovovala. Nemohla jsem přijít na chuť té průchodné hranici mezi iluzí a realitou a neskutečně mi vadila naivní povaha Thomase Tracyho (za obojí se teď tak trochu stydím). Četla jsem ji snad 14 dnů a už jsem myslela, že to s ní vzdám, ale potom.....potom si Thomas Tracy potřásl rukou se všemi. Věřil totiž v jejich upřímnost. A nebo tušil jejich bezmocnost...
Tento krátký úryvek se mnou neskutečně zacloumal. Přišlo mi vážně úžasné, že si Tracy potřásl rukou s těmi, kteří ho jen využívali, sráželi ho k zemi, plivali mu do obličeje a hlavně -ublížili jeho Tygrovi. Oni postřelili černého pantera, Saroyanovu lásku, ale spisovatel přesto nechal svého hlavního hrdinu podat ruku všem a nepřistoupit na pravidla jejich hry.

Knížku jsem od té doby četla nesčetněkrát a zařadila ji na čestné 1. místo v žebříčku mých nejmilejších knih. Miluju humanistické myšlenky, které lemují každou stránku, miluji způsob, jakým Saroyan psal a prosím všechny, kteří se chystají tuto poetickou novelu otevřít o případnou trpělivost, protože když nedáte Saroyanovi, Tracymu ani jejich tygrovi potřebný prostor a čas, můžete přijít o něco, co by vás mohlo (tak jako bude mě) doprovázet po celý život.

ThrisaManx
21. května

Toto byla jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Z komentářů a jiných recenzí vidno, že ji málokdo pochopí, a to je v pořádku. Knížka není určena pro každého. Na pohled obyčejný příběh v sobě a mezi řádky skrývá krásné myšlenky. Tracyho tygr je jedna z těch knih, ke které se rozhodně ještě mnohokrát vrátím. A určitě se poohlédnu i po ostatních autorových dílech.

Maevie
20. května

Úchvatná novela - skoupá na slova, ale plná moudrých slov. Nutno přečíst. Je jedno kdy, tahle knížka se může číst pořád.

"Kolik srdcí bylo zlomeno v časech minulých, kolik srdcí je zlomeno v časech nynějších, a kolik srdcí bude zlomeno v časech, které nadejdou."

PWM
15. května

Úchvatná a okouzlující kniha s neuvěřitelným, jemně elektrizujícím, nábojem. Saroyan zde bravurně zvládá převyprávět pohádkový příběh naprosto civilním způsobem…nebo snad civilní příběh naprosto pohádkovým způsobem? Přitom však nechává na našem uvážení, jak si poselství příběhu vysvětlíme – sám si je jistě velmi dobře vědom toho, že ač on sám vysvětlení na konci navrhuje, každý ve skutečnosti v příběhu najde to, co tam v danou chvíli najít potřebuje…

Úchvatnější je to o to víc, když si uvědomíme, že celá novela, ač tak převelice útlá, vznikla jen proto, že Saroyan měl právě hlad a dluhy a tak prostě něco napsat potřeboval a ani vlastně sám neutušil, co, o čem a jak to dopadne. Sedl a psal – a narodil se Tracyho tygr.

V knize proto není nic vyumělkovaného, žádné prvoplánované odvažování toho a onoho, žádné složité cizelování jazyka, vymýšlení novotvarů, kombinování složitých zápletek a dějových linek. Tuhle novelu dost možná vlastně vůbec nenapsal Saroyan jako spisovatel, ale Saroyan jako člověk – jeho podvědomí, jeho lidskost a láska k životu. Tracyho Tygr je totiž jednoduše kniha lidsky krásná, přirozená, nezkažená a naplněná radostí ze života, optimismem a vírou v dobré konce.

Celkově vzato: Jedna z mých TOP 5 knih a oblíbený dárek pro nejbližší přátele.

Calinda
06. května

Krásné čtení, milý příběh, úžasně poskládané věty. I mě knížka typově připomíná Malého prince.

evonra
03. května

Útlá a tak kouzelná knížka.
Mezi řádky je ukryto spousty půvabných jinotajů …
Skvostné, křehké, geniálně podané…
Jedna z knih, které můžete číst několikrát a pokaždé udělá krásně.

Hanka_Bohmova
02. května

"Tracyho tygr čas od času bloudil očima po okolí pro případ, že by mohl spatřit mladou tygřici s vhodnými mravy pro cokoliv, co by mohlo vzejít z toho, že by se spatřili."

Není to úžasná věta? I když jsem si už vůbec nepamatovala, že v téhle knize je, stačilo ji přelétnout očima a byla jsem najednou někde jinde někdy jindy. Bylo tam kouzelně hravo a bezpečno a věci venku vypadaly lákavě a stály za objevování.
Tohle je prostě radostná knížka. V době, kdy nakukujeme do světa, nás ujišťuje, že to tam nakonec bude dobré. Když se nenecháme splést a půjdeme správně. A tak mám radost, že mi kdysi bylo dvacet a měla jsem přátele, se kterými jsem mohla číst Tracyho tygra. To už se neztratí.

Makropulos
12. dubna

Malá večerní lahůdka, vlastně takový bonbon, který jsem snědla během dnešního večera. Tracy jich snědl šest a „přijal vše“ a políbil matku své dívky. A já bych chtěla políbit pana Saroyana za to, jak krásný večer mi připravil a přijímám vše, co napsal, tak, jak to cítím já. Protože o tom to asi je.

evask
11. dubna

Moc jsem to nepochopila. Kdyby tygr byl láska, tak by z toho zelinářství vyšel s nimi, ne? Bylo to ale zajímavé, zvláštní čtení. Určitě ne pro každého. Líbily se mně ilustrace.