Trable s tátou

Knížku jsem si pořídila s tím, že si ji zkusím přečíst a potom ji dát do školní knihovny. Má původní myšlenka byla, že by třeba knížka mohla pomoci dítěti, které prožívá podobnou situaci. Je to jen pár stránek, jsem dospělá, ale přesto mě kniha dokázala dost rozhodit. Nechám si pár dní odstup, ale nevím, jestli ji budu chtít zařadit do školní knihovny.

Kniha se mi nelíbila, byla nudná. Také jsem se s ní setkala v rámci projektu Souboj čtenářů. Myslím, že ze všech pěti soutěžních knih děti zaujala nejméně.

Trable s tátou
Ke knize jsem se dostala přes čtenářskou soutěž Rosteme s knihou. Řekla bych, že stejně jako Kdo zabil Snížka, tak i tato kniha je od pořadatelů soutěže velkým přešlapem. Já sama jako dospělý člověk jsem měla co dělat, abych si skrze ni nepromítala těžké životní problémy a nesnažila se je sama v sobě řešit. Viděla jsem kolem sebe svět plný lži a naoko fungujících rodin. A to jsem nikdy nic podobného nezažila. Nedokážu si představit, jak tato knížka asi zamává s holčinou, jejíž rodiče se rozvádějí, hádají a třeba i citově vydírají. Autorka hlavní hrdinku staví do pozice, kdy musí sama přebírat zodpovědnost za věčně uplakanou matku a naivně vykresluje postavu otce, který své dceři slibuje první poslední. Dospělí příliš často zapomínají na své děti, protože prvotně by celou situaci měli vysvětlit jim, ne je tomu všemu nechat napospas. Markéta neví, co se děje, horší se ve škole a po představení nové otcovy přítelkyně sama prchá po silnici s pláčem. Závěr knihy je otevřený a nikterak čtenářkám, kterým by se rozváděly rodiče, nepomůže. Nabízí jim představu toho, že samy dokážou rodiče dát dohromady.