Toulky po okraji Midgardu: Příběhy z mého života
Wolf-Dieter Storl
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426625/mid_toulky-po-okraji-midgardu-pribehy-z-TEa-426625.jpg
4
9
5
Co dnes nazýváme přírodou, nazývaly germánské národy Midgard, zahrada uprostřed. Místo, kde přebývají lidé, zvířata, rostliny, kameny, vítr a voda. Na opačné straně Midgardu se nachází Utgard, Vnější svět. Tam přebývají obři, noční můry, duchové mrtvých, skřeti a nad nimi bohové. Čarodějům, v dnešní době tzv. šamanům, bylo jako jediným dovoleno bez trestu vstupovat do říše Utgardu. Vydávali se na tuto cestu za hranice všedního poznání a vědomí, ne ze zvědavosti nebo pro vlastní potěšení. Cílem byla ochrana společenství, nalezení léčivých prostředků anebo odvrácení démonických sil. V dnešní době zastáváme názor, že se v takových případech jedná o subjektivní fantazie, sugesce, halucinace nebo změny v mozkových procesech. Přírodní národy a jejich předci nás učí něčemu hlubšímu. Wolf-Dieter Storl vypráví o vlastních zážitcích na okrajích Midgardu.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2019 , KořenyOriginální název:
Streifzüge am Rande Midgards , 2006
více info...
Přidat komentář
Nemalá část textu a životních příběhů se opakuje v knize Jsem součástí lesa. Překlad a gramatika jsou docela mizérie, jak už je u tohoto nakladatelství zvykem - minimálně v knihách od Storla. Stejně, jako v knize o šamanismu zde autor uvádí nepřesnosti v popisu některých mýtů a celkově zkrátka tomu prapodivnému hopsání od Germánů a Keltů za Ganéšou do Indie a přes Indiány zpět prostě nemohu přijít na chuť.
Zajímavá kniha, jako vždycky z nakladatelství Kořeny ale příšerný překlad i redakce, v jedné větě klidně tři hrubky. Škoda.
Pokud máte rádi pohádky, které se dějí doopravdy, tak si tuto krásnou autobiografickou knížku určitě přečtěte, bude vás moc bavit!
Mám ráda autorovo zachycení cest, navštívených míst, rostlin, přírody i duchovní stránku vnímání (a také jeho ignoraci některých nesmyslných nařízení a pravidel). Ale jak už předchozí komentář zmiňuje, motání Šivy, Buddhy a slovanských bohů v jednom odstavci je pro mě nepřirozené. Také mi tato kniha přišla jaksi nelehce napsaná, jako bych cítila v pozadí spěch a snahu zachytit cokoliv, protože "vydavatel to chtěl".