Tichá vojna
Andreas Norman
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386816/mid_ticha-vojna-yGa-386816.jpg
3
31
11
Ako dobre vlastne poznáme tých, ktorých milujeme? Bente Jensenová je švédska špiónka, pôsobí v západnej Európe a vie, čo znamená žiť v klamstve a pretvárke. S manželom Fredrikom a dvoma synmi zdanlivo pokojne a nenápadne žijú v Bruseli. Jedného dňa sa jej dostanú do rúk, dokumenty, ktoré britskú MI6 stavajú do nepriaznivého svetla. Musí sa rozhodnúť – nechať to tak alebo zakročiť. Keď vzápätí odhalí ťaživé tajomstvo vo vlastnej rodine, zrúti sa jej svet. Napokon sa ukáže, že to nie je všetko a ukrýva sa za ním oveľa väčšia hrozba. V Sýrii zúri vojna. Jonathan Green pracuje pre britskú organizáciu MI6 a vedie utajenú operáciu, ktorá môže ovplyvniť budúcnosť na Strednom východe. V rukách islamistov je dôležitý informátor, ktorého má Green vyslobodiť. Má to však podmienku. Keď všetky lži prasknú, Bente a Jonathan sa stretnú v tichej vojne, kde sa ten, koho milujete, môže stať vaším najhorším nepriateľom.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
De otrogna , 2017
více info...
Přidat komentář
Na pozadí příběhů dvou rodin se odehrávají napjaté vztahy MI6 a švédské tajné služby, anebo naopak? Autorovi se podařilo vměstnat do příběhů život mimo svou vlast, mezilidské vztahy v rodině, boj o moc a přežití v tajných službách, změnu chování lidí v pozici: „když mohu všechno“. Při čtení jsem neustále bojovala mezi pocitem nudy při vyprávění o běžném životě dvou osob v tajných službách a každou větou se stupňujícím napětím při jeho vývoji. Tento styl psaní, téměř bez dialogů, se mi docela líbil. Konec se mi sice zdál trochu přes čáru, ale co by ne.
po slibném začátkum kdy jsem mlsně čekala na nějakou severskou (avizovanou)detektivku jsem se dočkala jen agenty napěchovaným děj.Vše se točilo kolem Brusele .Kdy se šmírují rodiny a přátelé navzájem a jako třešničku na dortu ,upečeném jakoby kočičkou a pejskem,jsme dostali taxikáře ze Sýrie který měl prozradit nějakého pohlavára kterého bylo třeba zabít.No jestli takhle pracuje MI6 a Švédové tak potěš koště.Ale ta nevěra tam byla taky.Klíčová.
(SPOILER)
Mám pocit, jako bych četla dvě knihy. Jednu o britském špionovi, který chce nastolit mír, a druhou o švédské matce pracující s utajovanými informacemi v Bruselu. Na to, že Švédové jsou stejní špióni jako v knize vystupující Britové, mi přišli pouze jako céčková či déčková špionská verze.
Oba příběhy jsou nevyrovnané. Jonathan má akční kousky, běhá, cestuje po celém světě a zcela nechutně podvádí manželku. Bentina linka zase působí jako linka pracující matky, která se nemůže spolehnout na manžela.
Chybělo mi vysvětlení úvodní zápletky. Proč britský analytik vynesl tajné dokumentu a proč je předal zrovna Švédům? Vždyť jde o spojence! Jak spojenci můžou chtít naverbovat agenta svého spojence? Asi jsem moc naivní.
Líbil se mi závěr. To Švédi konečně začali špionovat, Bente konečně ukázala, že má výcvik. Bohužel se Švédové dostali na béčkovou úroveň. A Jonathan ztratil veškeré mé sympatie, které kdy získal. Závěrem jsem ráda, že příběh byl ukončen, že se nenabízí prostor k okamžitému pokračování.
Byl to spíš psychologický příběh se špetkou špionáže a krimi, ale přestože jsem oddalovala čtení, nakonec se mi knih vcelku líbila, i když to není zrovna můj šálek kávy.
Nemohu dát více hvězd. Krimi mám ráda, ale tohle mělo do krimi daleko. Spíše se pořád řešili pocity a složitosti života postav, rodinné problémy atd. Navíc to nejhorší mi přišlo hlavně přeskakování děje mezi časovými liniemi, takže se kniha dost špatně četla. V průběhu nudné, pro mě jasně směřující a pak rychlý očekávaný konec.
Dala bych spíše 3,5 hvězdičky, ale za ten konec dám tady 4.
Hodně mi vadil začátek, nemohla jsem se začíst, navíc béčkové úryvky červené knihovny a rozebírání rodinných vztahů, fňukání Bente a i Jonathana. Ovšem pak to chytlo skvělý spád, špionážní tématika mě baví, vyhrocené situace, nedůvěra. Zhruba druhá polovina knihy mě opravdu bavila a držela v napětí.
Jak já miluji čtení a všelijaké zápletky, tak.... tohle se mi prostě četlo špatně. Milionkrát jsem knihu odložila až jsem si najednou řekla: Proč čteš knihu, která se ti čte špatně? A odložila jsem ji nadobro. Takže nedočteno.
Překotný styl vyprávění se k tomuto druhu příběhů velice hodí. Tajemné a kruté hry špiónů se hrají ve velkém stylu ničíce všechny hráče. Tentokráte se vzájemně drtí spojenecké sítě a jestli se zachrání, ti drobní, na které padne slovo nebo lejno nadřízených, je velkou otázkou. Velmi pěkně napsáno a snadno doporučím stejně postiženým čtenářům.
Takový průměr - nenadchne, neurazí. Nepříliš sympatické postavy, skoro se mi chce říct až žabaři, ale to bych asi nebyla spravedlivá a hlavně z mé strany žádná touha "pohlídat" si autorovy další tituly.
Jistý muž z rezidentury britské tajné služby v Bruselu se rozhodne předat USB disk s velmi důvěrnými informacemi agentce švédské tajné služby. Únik je prozrazen, muž zpacifikován, ale šéf oddělení - agent Jonathan Green - nebude mít klid, dokud inkriminovanou flešku nezíská zpět. To je základní a v dnešní digitální době, kdy vyrobit kopii souboru trvá sotva pár vteřin, velmi vratké východisko krátkého románu Nevěrní. Příběh košatí a únik není jedinou zradou, které se dočkáme. Styl vyprávění, odehrávající se v přítomném čase, je velmi jednoduchý, skoro začátečnický. Autor zvolil popisný způsob vyprávění, ve kterém téměř nepoužívá přímou řeč. Přesto však není nouze o napětí a v momentě, kdy se děj přesouvá do tajného domu a zabývá se mimo jiné otázkou vztahu mezi povinností a svědomím, vystoupí nakrátko z rámce běžného thrilleru.
Ne, že by se mi kniha nelíbila, ale není to, jak se říká, můj šálek kávy. Já prostě ty špionážní příběhy moc nemusím. Jakmile se to týká politiky, tak mě to moc nebere. A tady je do toho politika zapletená dost. A hrubé násilí při vyšetřování - to je námět pro drsný film. (Možná, že už bylo zpracováno, nevím.) Rozhodně to není kniha, kterou bych si chtěla přečíst znovu.