Tanková loď

Na moři se vzňala loď. Obzor zalévá růžová zář, na vlnách poskakují ohnivé jazýčky hořící nafty. Na zádi se sklánějí dvě tváře - jedna zkřivená nenávistí, druhá strachem. To velitelé tankové lodi Derbent zločinně odsekávají vlečné lano a zbaběle ujíždějí od hořící lodi. Ale už jsou tu prostí stateční námořníci, kteří s nasazením vlastního života jdou zachránit své soudruhy. Taková je posádka tankové lodi Derbent na konci poutavé Krymovy knihy. Jak jsme je však viděli z počátku? Zamračené tváře, nechuť k práci, touha utéci z nudné, den ze dne stejné plavby. Po celé zemi se rozlétla zpráva o obrovských výkonech rubače Stachanova. Zapůsobila i na Derbentu. Společná práce, stachanovské soutěžení s druhou lodí Agamali probudilo lidi z jejich ztrnulosti. Stanou se z nich nerozluční přátelé, spolehliví pracovníci - ať je to houževnatý komunista Basov, či mladý Husejn, plný elánu, či lodník Dogajlo, který se naučil žít zájmy kolektivu, chlapecky nadšený Voloďa a jiní a jiní. Zrádci, kapitán i kormidelník Kasackij, jsou vyloučeni z jejich středu, odpadají jako plevy. Tato kniha byla po prvé vytištěna r. 1938. V Sovětském svazu se setkala s obrovským úspěchem. Je vydávána znovu a znovu, dokonce několikrát za rok. Její působivost tkví v pravdivém obrazu sovětského rozmachu, v obrazu mocné síly kolektivu. Jsou to vlastní, umělecky zpracované zkušenosti mladého inženýra Krymova, o jehož zajímavém osudu a hrdinské smrti se dočtete v doslovu. Také u nás našla tato kniha velkou odezvu mezi čtenáři a dnes vychází znovu v novém překladu.... celý text