Tance
Simona Racková
Tance nabízejí básně autorky, která má muže, děti, zahradu, přítelkyně, své stesky i transy, která dovede prožívat barvy a složitosti světa a zaujatě, přitom čitelně o nich psát.
Přidat komentář
Nejvíc mi utkvěla jemně dávkovaná, ale dobře působící hravost-uvolněnost, kdy od chmurného tónu i tématu básnička na podnět slova "přírodopis" odběhne ke slovu "dopis", a ten jí zase dodá impuls k nečekanému odskoku úplně jinam. Ale nakonec se všechno propojí; vůle řečí naznačit návaznosti a spojit jednotlivosti do životního příběhu je zřetelná. Vzpomínky na sebe jako na malou holku, pozdější rány, které na čas znecitliví tkáň, touha rány odkrýt, ať z nich prýští, pocit ulovené štiky, která ještě na háčku udává tempo, pocity tlaku a sevření, touha povolit se z něj a vyvázat se... a chvíle, kdy se to daří. Třeba klidným pozorováním druhého při dialogu, až se změní skupenství situace a nastává "nové časování a skloňování". Nebo objevením pocitu možného opojného "propadání, dání" v několika osobních situacích během dnů v přírodě a na cestách.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Každý ji zná tak bude maskovaná: 66 současných básní o Praze od 56 českých básníků a básnířek |
| 2007 |  Přítelkyně |
| 2015 | Tance |
| 2017 | Básne SK/CZ 2017 |
| 2017 | Zatímco hlídací psi spí |
Zážitkům z Thajska by možná více slušela prozaická podoba. Do té stávající se nepodařilo vpravit dojmy a atmosféru místa natolik, aby se přenesla i na čtenáře. Ve stejně nevzrušivém rytmu se sbírka nese až do konce. Po zavření knihy její obsah rychle mizí v zapomnění.