Tajemný Tibet
Theodore Illion
Německý cestovatel Theodore Illion byl jedním z prvních cestovatelů, kteří pronikli do Tibetu ještě v dobách, kdy byl odříznut od okolního světa. Illiou se musel přestrojit za potulného tibetského mnicha, aby se vyhnul odhalení, protože pobyt v Tibetu byl pro každého cizince nezákonný. Právě proto se mu však podařilo seznámit se se životem v této zvláštní krajině tak intimně, jako málokomu. Pobýval mezi prostým lidem i mezi pověstnými mnichy, lámy a poustevníky, zažil několik přepadení typických tibetských lupičů, a hlavně pochopil vyspělé tibetské duchovní učení. Jeho kniha, která poprvé vyšla v Hamburgu v roce 1936, je tedy plná neznámých a fascinujících skutečností o tajemném Tibetu.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2011 , EugenikaOriginální název:
In secret Tibet
více info...
Přidat komentář
Cestopis o Tibetu byl v rámci Čtenářské výzvy pro mě jasnou volbou. Víme o něm toho pořád málo a je to pro nás v mnoha ohledech stále terra incognita. Theodore Illion napsal tuto knihu na základě své cesty v letech 1934 1936. Toto je třeba brát v úvahu, neboť se od té doby mnohé změnilo, i když bych si netroufnul tvrdit, že až tak k lepšímu.
SPOILER!
Je to pro nás docela odlišná kultura. V době jeho putování se lidé vodou vůbec neumývali, pouze se čistili máslem a hořčicí. Jako projev úcty vyplazovali jazyk.
Každopádně je to území zaměřené duchovně, takže bych rád uvedl dvě ukázky z knihy, nad kterými je dobré se zamyslet, a to i z hlediska naší kultury:
Náboženství se více a více překrucuje tak, aby upevnilo autoritu jeho představitelů.
Zdrží-li se člověk páchání zla na druhých, protože si myslí, že se mu tak dostane v budoucnu dobré inkarnace, přenáší materialistický postoj zisku a nabytí do duchovní sféry. To už není duchovnost, ale materialistická duchovnost nebo duchovní materialismus, tj. pravý opak skutečné duchovnosti.
Knihu rozhodně doporučuji a pokud se i vy vydáte na nějakou zajímavou cestu či přímo expedici, tak kale peb (šťastnou cestu).
Dobré připomenutí toho, co je vlastně v životě důležitý. Asi jsem to zrovna teď číst potřebovala.
"Nepřejí si nic, ani dlouhý život nebo zdraví nebo štěstí. Prostě žijí, aniž by omezovali své životy nebo dovolovali druhým, aby je omezovali, což je postoj, k němuž je v tomto světě třeba velké dávky odhodlání. Nepřejí si nic, a přece jim je všechno dáno."