Světla na obloze
Lisa Lueddecke
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399332/bmid_svetla-na-obloze-ahH-399332.jpg
4
186
58
Ósa, sedmnáctiletá dívka, žije se svou rodinou na nehostinném a chladném ostrově a musí si, spolu s ostatními, své živobytí tvrdě zasloužit. Život na ostrově by ovšem plynul bez větších zvratů, nebýt nepříjemné epidemie, která si jednou za čas vybere na životech ostrovanů krutou daň. Lisa Lueddecke rozehrála ve svém díle příběh, který plyne ve svižném tempu a obsahuje všechny prvky dobrého fantasy příběhu – propracovaný svět obývaný zvláštními bytostmi i linie příběhů popisujících emocionální dramata, touhy a rozdílné charaktery postav. Tyto postavy pod tlakem dramatických okolností objevují samy sebe, svou pravou motivaci a své skryté síly a schopnosti. Ósa se vydá na strastiplnou cestu s cílem zachránit svůj lid a zastavit zbytečné umírání. I když si sama o sobě myslí, že je veskrze neužitečná, dokáže čtenáři i lidem ze svého milovaného ostrova Skan, že naděje nikdy neumírá, pokud se byť jen jediná slabá a bezvýznamná lidská bytost odmítne vzdát.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , King CoolOriginální název:
A Shiver of Snow and Sky , 2017
více info...
Přidat komentář
To se tak jednou sešli pejsek s kočičkou, a protože se u pečení dortu moc nepoučili, tak se pustili do psaní knihy a jako ingredience namíchali: lásku, víru, báje, nájezdníky, obry, draky, epidemii a udatnou holku, kterou doma nikdo nemá rád. A to všechno propojili sáhodlouhými popisy.
Kdybych měla hodnotit jenom to, jak je ten svět postaven, tak to bude nízké hodnocení. Jak několik komentářů pode mnou zmiňují, je toho prostě moc na to, že by mělo jít jen o prostředí jedné knihy (ano, je to série, ale druhý díl je vyprávěn z pohledu někoho jiného z jiné doby). Pokud chtěla autorka ty věci v knize mít, možná je trochu lépe popsat a ne přímo zmiňovat, že tam mají ty a ty problémy a vesele od toho odskákat pryč.
Příběh samotný není nijak nepředvídatelný a originální. Sice by se anotace mohla zmínit o tom, že všechno není popisováno z pohledu Ósy, ale i z pohledu Ivara, takže máme dobrý přehled o tom, co se děje i dole ve vesnici. Když už jsme u těch jmen, tak mám pocit, že příběh se měl odehrávat na ostrově podobný Islandu (jakože, historie Islandu a Skanu je velmi podobná), ale ta atmosféra mi na ostrov Skandinávie moc nesedí. Nevím, já tu prostě vidím těch kultur hned několik a to mi trochu vadí.
Dobře, dobře, teď začnu sem vypisovat ty věci, kvůli kterým jsem dala to dobré hodnocení. Protože reálně, ten příběh je dobrý. Není to něco, co se vám dostane pod kůži a ještě týdny po dočtení o tom budete přemýšlet. Je to taková odpočinková kniha, sem tam vás chytne u srdíčka, ale nic víc od toho rozhodně nečekejte.
Postavy nejsou nijak podrobně rozebrány, ale nejsou to ani ploché charaktery bez páteře. Že se Ósa neshodne s otcem a se sestrou je odůvodnitelné z obou stran. Že Ivar se cítí tak, jak se cítí, je zase podle mě na místě. Sice bych si přála, aby Ósa více o sobě pochybovala během cest, protože, kdo o sobě občas v těžkých chvílích nepochybuje, že? Ale to dokážu předejít.
Co vyzdvihnu, jsou některé zcény z knih. Třeba, jak Ósa prochází místnostmi v hoře. Bože, jak já bych si přála, aby to bylo více rozebráno, protože tahle část je prostě nádherná. Nebo jak Ivar byl součástí pětičlenné výpravy, to jsem tu knihu hltala.
Za mě je to dobrý začátek pro autorku. Na její první knihu povedené, chce to jistě zapracovat a je jenom škoda, že to má tak nízké hodnocení. Není to vyloženě četba pro dospělé, spíše pro šestnáctileté slečny, těm by se to mělo více líbit než třeba Po zemi bloudím dál nebo Medvěd a Slavík. Asi se nedočkám dalších dílů přeložených do češtiny, ale kniha je ukončená tak, že další díly ani nejsou potřeba.
Přemýšlela jsem, jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček. Ano, kniha je určena dětem/mládeži, ale já osobně miluju pohádky a tenhle příběh mě upřímně dostal.
Čtyři hvězdičky dávám proto, že od začátku je jasné jaký bude konec. Je to přímočaré a vůbec by mi nevadilo příběh v některých částech více rozvinout.
Pravdou ale zůstává, že se čte rychle, člověk (tedy aspoň já) jsem opravdu chtěla číst dál a ten konec mít co nejrychleji dočtený, jen abych věděla.
Chyby jsou všude a to i zde, každopádně je tohle kniha, kterou si budu pamatovat a ráda ji budu číst znovu, i svému dítěti.
Příběh sedmnáctileté Ósy a dvacetiletého Ivara. Ostrov Skan. Fantasy. Hledání odvahy a lásky.
Nebylo to špatná kniha,ale úplně mě neoslovila.
Z knihy přímo čiší mráz a nehostinnost ostrova, kde se příběh odehrává. Ovšem to, co se autorce do příběhu podařilo vměstnat, zdaleka nanaplnilo moje očekávání. Dokonce ani moje dušinka neplesala radostí. Autorka, když to řeknu slušně, splácala všechno možné dohromady - pověry, draky, bohy, dva děsivé národy monster... (doteď nevím, kterého by se měli obyvatelé ostrova bát víc. Ti, co s nimi na ostrově žijí nebo ti, co k nim připlouvají po moři?) *SPOILER* A propo, ti co s nimi žijí, pokud by měli v hlavě alespoň tolik rozumu, což dle knihy mají, když jsou schopní si stáhnout ze zvěře kůži pomocí kamenu, kterého obrousí a rozdělat oheň, tak by si taky mohli uvědomit, že nemusí žít v nehostinných horách, ale mohli by jit i do nížin nebo třeba, že člověk, kterého chytí a chtějí ho sníst nemusí být jen jeden, ale že jich jinde může být víc. * KONEC SPOILERU * Chybí tomu vyspělost. Hlavní hrdinové jsou nemastní neslaní, těžko uvěřitelný byl pro mě i vztah jejího otce s ní a zatěžko mi byl i ten konec. Jednoduše řečeno - never more.
Podstatná část příběhu je odvyprávěna úsporným a přímočarým stylem, který rezonuje s atmosférou ostrova, kde je život tvrdý a jeho obyvatelé stejně tak. A pak příjde závěr, který je prostě moc. Škoda.
Ha...netusil jsem, co od toho cekat... ale hodne jsem premyslel jestli to doctu... a to se mi stava uplne minimalne.
Fakt, ze kniha pusobi, ze je psana 10 letym ditetem na me dycha od prvni stranky. Dej - "pribeh" je rovnoceny tomu, co vypoti male decko, kdyz videlo nejakou kravinu v TV, jde spat a predstavuje si fantasmagoricky svet, ktery zachrani strikaci pistolkou a slupkou od bananu.
Co povazuji za kastrace literatury, je psani v 1. a 3. osobe a neumet to ani zakomponovat dohromady. Ne, vazne to ne... mixovani osob je pro machry, ale ne pro mladou maminku, ktera zkousi image spisovatelky... Bud 1., nebo 3., ale ne oboje.
Jmena hrdinu: Ivar, Anneka? Co to je? Budeme vymyslet jmena, ze vezmeme John a udelame treba Johr? Nebo z Lucie vytvorime Luuce? Tohle je kravina. Nikdo komoleni jmen nefungovalo a nebude.
Diky bohu, ze to uz mam za sebou. Tohle bylo utrpeni.
E-book byl zdarma dostupný ke stažení od knihy dobrovský. Začal jsem číst na základě recenzí tady na webu. Nevím no, číst se to dalo ale už na začátku bylo jasné jak tahle pohádka hlavní hrdinky dopadne :) Na druhou stranu chápu, kniha je pro děti a mládež, takže to beru.
Úžasná knížka!!!!! Děj mě naprosto pohltil a hltala jsem stránku za stránkou.
Jedna z nejlepších fantasy knih, se kterými jsem v poslední době měla tu čest. Z bambilionu dechberoucích popisných pasáží mrazivého Skanu byla zima i mně, a to jsem knihu četla při opalování. Sedmnáctiletá Ósa je překrásně napsaná postava, dlouho se mi nestalo, že bych hlavnímu hrdinovi takle fandila. Kniha je napínavá, psaná poetickým jazykem, jenom některé momenty byly až příliš stručné a vůbec bych neměla nic proti dalším 50-100 stránkám, kdyby se autorka více rozepsala :). Velmi se mi líbil popis barbarských Ørů a horského lidu, který si zachoval svoji tajemnost. Přesto se ale příběh nevyhnul několika klišé, jako například drak, jeden z nejohranějších prvků fantasy. Naprosto úžasný příběh si mě ale získal natolik, že to autorce ještě odpustím :D. Přečteno za den a určitě ne naposledy :)
Na zaklade recenzi jsem zacala cist. Ale ma ocekavani se vubec nepotvrdila. Pohadkou bych to opravdu nenazvala.
Spoil:
Useknute hlavy narazene na kulech, monstra co sbiraj lidske zuby, ...
S fantasy to ma spolecneho pouze jednoho draka, ktery vystupuje asi na 10ti strankach z cele knihy. Zahadne snehove bytosti, u kterych jsem se nedozvedela jejich puvod ani jmeno.
Zaver knihy se mi zda az prilis nabozensky pojaty.
Knihu bych nedoporucila. A uz vubec ne pro YA kategorii.
Velmi milá knižní fantasy, která Vás vtáhne do děje. Postavy jsou skvěle vykresleny, Óse fandíte vlastně od začátku do konce. Svět, ze kterého Vás mrazí, a nejen kvůli všude přítomné zimě, ale i ze vztahů hlavních postav. Svět, ve kterém jsou věrnými přáteli zvířata, ve kterém se ukazují mytologické symboly, draci a další pro fantasy typické prvky. Skvělá zápletka, příbeh který rychle ubíhá a vtáhne Vás do děje.
Jedná se o 1.díl z chystané série, která pokud si udrží tempo bude fajn :)
Čtení této knihy jsem si užila během několika únorových odpolední a večerů. Příběh se čte sám, děj svižně ubíhá. Čtení je to jednoduché, nechybí pěkné a moudré myšlenky. Pro mě se jedná o milou a hezkou oddechovou knížku pro pohádkovou náladu.
"Každý se něčeho bojí, ale kde je strach, je i naděje."
po dlouhé době hlavní hrdinka, která mi opravdu lezla na nervy. Nápad dost dobrý, jen to zpracování za mě dost nezáživné
Říkal jsem si, že YA literatura není zcela pro mě, ale spletl jsem se.
Autorce se podařilo vcelku neotřelé fantasy, i když místy dost předvídatelné. První půlka se celkem vleče, druhá má spád. I když místy je to dost uspěchané. Ale celkově je to zdařilé dílo. Docela by mě zajímaly další díly...
Tuhle knihu by se hodilo číst víc v zimě, než za parného slunečního dne, kdy teploty dosahují 30°C :D
Je to spíš takových 3,5*. Příběh byl pěkný, ale trochu rozvláčný a trochu mi strukturou připomínal Klan (Young), tj. orientace na silnou hlavní hrdinku, nevýrazné a nedostatečně vykreslené vedlejší postavy, prostředí hezky popsané, avšak to celkové tempo vyprávění by chtělo občas chce popostrčit.
Drak na obálce symbolizuje, že půjde o fantasy, nicméně dlouhou dobu jsem byla v napětí, zda tam skutečně nějaké fantazijní prvky budou, příběh se zhruba do poloviny odvíjel v takové spíš reálné rovině, kdy jsem jen čekala, jestli se nějakým racionálním způsobem vysvětlí světla na obloze, ale nakonec jsem se dočkala i magična :) Hezky nenáročné čtení, které si možná někdy zopakuju v zimních měsících pro dosažení správné atmosféry.
Světla na obloze
Světla na obloze mě zaujaly hlavně nádhernou obálkou, kvůli které jsem knížku prostě potřebovala mít doma. Anotace zněla také zajímavě, kombinace chladného severského prostředí, nehostinného ostrova, bájných bytostí a opakujících se epidemií slibovala téměř pohádkovou fantasy plnou dobrodružství a nebezpečných nástrah. Bohužel se ukázalo, že na to, abych si knížku užila, mám v tomto žánru načteno až příliš. Světla na obloze jsou možná až podprůměrná YA fantasy s nepříliš propracovaným světem a extrémně plochými, nezajímavými postavami, které se navíc po většinu času chovají naprosto nelogicky; příběh je tak překombinovaný, že připomíná spíš hodně nepovedenou směsku hned několika jiných knih (já v tom postupně viděla Naslouchače, Harryho Pottera a nakonec Klan), to všechno je navíc napsáno hrozně jednoduše a přímočaře.
Hlavní hrdinka, stejně jako její love interest, mi byla úplně ukradená, což je jen výsledek jejího nerozvinutého charakteru. Vyprávění je velmi stručné a vůbec nejde do hloubky, takže v podstatě jen sledujete jednu událost za druhou, aniž by dohromady dávaly nějaký zajímavější příběh. Knížce chybí napětí, spád, zkrátka něco, u čeho bych tajila dech a nutilo mě to číst dál a dál. Občas jsem měla z příběhu pocit, jakoby byl vymyšlený a psaný pro mladší čtenáře, ale násilím tam bylo vraženo pár "drsných" krvavých scén, což ale ve výsledku nepůsobí vůbec přirozeně.
Přes to všechno by si ale Světla na obloze nevedly tak špatně, nebýt toho konce. Bylo to... Jak to říct? Bizarní? Šílené? Bohužel ale v tom špatném slova smyslu...