Svět úžasný jako kapka jedu
Zdeněk Volný
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12640/svet-uzasny-jako-kapka-jedu-12640.jpg
3
9
2
Kniha Svět úžasný jako kapka jedu představuje reprezentativní soubor povídek Zdeňka Volného, jehož základem jsou sbírky Neděle na prodej a Zlatá past plná času doplněné dalšími prózami, které autor dosud publikoval pouze v časopisech. Dostáváme tak do ruky knížku, která se svou nenapodobitelnou atmosférou vrací o čtvrt století zpět, do osmdesátých let, aby nás oslovila svým skeptickým optimismem: Nebyla to tehdy doba, kdy jsme věřili, že kosmická loď směr Mars odstartuje už zítra v půl osmé ráno? Nebyla to doba, kdy jsme věřili, že lidstvo sjednotí ještě něco jiného než ideologie či peníze – něco stejně iluzorního, jako je zdravý rozum?... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha je autorský výběr SF povídek ze starších sbírek Neděle na prodej a Zlatá past plná času doplněná povídkami, které nebyly publikovány knižně, ale jen tak porůznu časopisecky. Při jejím současném čtení jsem zažíval takřka pocit "dežavý" - evokují dobu svého vzniku, 80. léta minulého století - a přes odstup času se dají pořád číst, pořád si zachovaly jakýsi myšlenkový náboj i když současného mladého čtenáře odkojeného akčními trháky a pomalu si odvykajícího u knihy přemýšlet asi moc nezaujmou a spíš ho budou asi nudit. Nicméně Volný nezapře, že se při překladech autorů jako Clark, Crichton (a také řady básníků) přiučit spisovatelskému řemeslu. Knihu ocení především čtenář, zajímající se o vývoj žánru a to zejména u nás (a Volný patří do jisté míry mezi jeho průkopníky). Proto jsem také ani nehodnotil.
Autorovy další knížky
| 1985 |  Hledání budoucího času |
| 1989 |  Oko Chiméry |
| 1995 | Dračí dny |
| 1996 | Vesmír je lotosový květ |
| 1999 | Toulky minulostí světa 1 |
Nejsem žádný velký fanoušek science fiction, ale tuhle knížku jsem si prostě přečíst musela, když jsem zahlédla její název u bráchy v knihovně, to dá rozum, že ano. Takový krásný název. Ale....chyba lávky!
Zdánlivě obyčejné povídky s příběhy, ze kterých více či méně mrazí. Ne všechny mě úplně nadchnuly (většina teda ne), některým jsem nejdřív hned neporozuměla a musela se nad nimi zamyslet, ale tak nějak si říkám, že to možná pan Volný tak chtěl.
Další knížka z kategorie - určitě má svou přidanou hodnotu, kterou jsem ale já v tento okamžik, v tomto rozpoložení a v této náladě nebyla schopna objevit a docenit.
A rozhodně po přečtení nemůžu říct nic ve smyslu - no páni, proč jsem ten žánr doteď tak opomíjela?!