Svatá kniha vlkodlaka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Svatá kniha vlkodlaka je nesmírně zábavný, svižně napsaný román, jehož bizarní zápletka a výstřední imaginace kupodivu zároveň vypovídají mnohé o krizi identity i hodnot, v níž se zmítá soudobé Rusko. Viktor Pelevin rafinovaně využívá všeobecně rozpoznatelných archetypů a popkulturních motivů k satirickému zobrazení postsovětské společnosti: hlavní hrdinka A Čuri, tisíce let stará žena-liška vtělená ve svůdnou nezletilou prostitutku, pomocí svého chvostu hypnotizuje své klienty, a zatímco oni sní své erotické sny, ona jim odčerpává životní energii, díky níž je takřka nesmrtelná; a navzdory svému povolání zůstává nedotčenou pannou.... Ovšem jen do chvíle, kdy potká vysoce postaveného oficíra z bývalé KGB, shodou okolností mocného vlkodlaka....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/67_/67445/svata-kniha-vlkodlaka-67445.jpg 3.959
Žánr
Literatura světová, Romány, Fantasy
Vydáno, Albatros (ČR)
Orig. název

Svjaščennaja kniga oborotňa, 2004

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Svatá kniha vlkodlaka

Přidat komentář
karel0684
21. listopadu

Tuhle knihu jsme kdysi koupil v levných knihách a dlouho ležela na poličce k přečtení. A asi to je kniha, kterou si buď přečtu po druhém nebo poputuje do knihobudky.
Kniha je plná metafyzických myšlenek a různých zamyšlení a postřehů vhodných spíše pro osobnostní rozvoj než pro pobavení...

LucieT.
08. října

Opravdu chytře maskované malé mistrovské dílo. Satirický pohled na postsovětské Rusko zamořené drogami a zločinem, divoká jízda, která ovšem předpokládá základní orientaci ve světové historii, literatuře a současné politice. Pelevin je neskutečný cynik a zároveň jeden z nejoriginálnějších autorů, se kterými jsem měla tu čest.

petaSk
09.03.2018

Fantaskní příběh plný filozofie a podivných postav, které vás vtáhnou do svých úvah. Nic podobného jsem doposud nečetla, ale Svatá kniha vlkodlaka mi sedla perfektně.

martunka
14.10.2016

Po přečtení musím uznat, že jsem už dlouho nečetla něco tak originálního. Při čtení jsem se bavila a nad lecčems i zamyslela. Líbí se mi autorův styl vyprávění

kokodaros
28.12.2014

Ruská literatura nezemřela! Pelevin je důvod, proč se občas podívat o pár tisíc kilometrů na východ a pár stupňů Celsia níže. Knihu jsem koupil a začal číst trochu s rozpaky. Ale teď už ji bez rozpaků řadím mezi mé nejoblíbenější. Pelevin je tím nejlepším možným následovníkem Bulgakova, vzal si z něho to dobré a originální a ještě ho o míle překonal.
Zamiloval jsem se do té filozofující prostitutky s liščím ohonem. Směs syrové reality novodobého Ruska a magie starodávných zvířat, která pamatují počátky civilizace je tak třaskavá a účinná. Nemusí přijít ropná krize, stačí jen pár výkyvů kurzu barelu ropy na burze a hned si vybavuju scény, kdy se mocní vládci materiálního světa zoufale uchylují v měsíčním světle ke kouzlům a čárám, aby vytryskl nový zdroj jejich petrodolarů. Tomu všemu se A Čuri z vysoka vysměje a včas předvede svůj potenciál. Závěr knihy nenechá nikoho na pochybách, rád bych našel to její odhozené kolo v moskevském parku.

Jibro
24.03.2013

Spíš filosofické uváhy a kritika současných poměrů nejen v Rusku, smíchané s budhismem, historií, literaturou, uměním, vskutku zvířecím sexem ;-) a v neposlední řadě láskou. Jakožto typická bezocasá opice si nedělám iluze, že jsem všechno pochopil, občas mi dělalo potíže "nespadnout z liščího ocasu", ale už dlouho jsem nečetl nic tak....originálního a vymykajícího se obvyklým stereotypům, vtipného i absurdního zároveň, jako třeba ukázka tolerance a nenásilí v podání ruského vlkodlaka, toho času zaměstnaného u tajných služeb: " když potkáš Budhu, nemusíš ho hned zabíjet, ale hlavně se nenech ukecat."

Ilalaolala
09.02.2012

Tenhle ten chlap mě fakt bavil. Nejsou to takové ty nevinné, spontánní řachandy smíchu jako s mým oblíbeným Tomem Robbinsnem,. Občas vám může až zatrnout, když vám dojde jaká je to smutná pravda...

fmash
21.11.2011

Pelevin ve Svaté knize vlkodlaka hodně dává na odiv svou sečtělost, což se odráží v neustálém filosofování, odkazech na klasickou literaturu, na asijskou mytologii apod. Styl místy působí trochu amatérským dojmem (zejména úvodní slovo je tragické a čtenář by se jím rozhodně neměl nechat odradit). Životní styl, fysiognomické vlastnosti a zvláštnosti „lišky“, jak je autor prostřednictvím své vypravěčky zevrubně popisuje, se v kontextu děje často dostávají do logických klinčů. Skoro pořád se řeší zapeklitá sociální situace v nynějším Rusku, podobně jako Lukjaněnko ve své sérii Hlídka se Pelevin snaží nějak vypořádat se všudypřítomnou korupcí a více či méně systémovou kriminalitou, potažmo typicky ruským pojetím byrokracie. Přes to přese všechno se Svatá kniha vlkodlaka čte dobře a autorovu stylu se lze časem bez větších problémů přizpůsobit. Nakonec je to příjemně pomalý text a doporučeníhodná záležitost.

1