Sultánův admirál
Ernle Bradford
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56118/bmid_sultanuv-admiral-UQ3-56118.jpg
4
9
3
V době, kdy se objevovaly nové světadíly a nové námořní cesty, ovládali Středozemní moře dva bratři – Oruč a Chizr Barbarossové. Legenda o nich praví, že byli korzáři, piráti a lupiči. Ve skutečnosti byli – zejména mladší z nich – nejlepšími námořníky své doby a udatnými bojovníky. Chizr Barbarossa byl zakladatelem tureckého válečného loďstva, vůdčí osobnost na dvoře Sulejmana Velkého, člověk vzdělaný a kultivovaný, který ovládal nejméně šest jazyků a který položil základy muslimských států na africkém pobřeží Středozemního moře. Bradfordova kniha o dobrodružných plavbách rudovousých bratří Barbarossů je pokusem odstranit falešné nánosy evropských historiků zkreslující portrét pozoruhodného člověka, jenž ovlivnil vývoj celého Středozemí.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1974 , OrbisOriginální název:
The Sultan's Admiral , 1969
více info...
Přidat komentář
Čudujem sa, že som túto knihu našla v oddelení beletrie, lebo román to nie je. Kniha je samá bitka, otrok, o živote Barbarossu sa dozvieme sem-tam v pár riadkoch. Autor sa moc negatívne vyjadruje o Roxelane a moc pozitívne o Ibrahimovi. V podstate som sa dosť nudila, ale páčili sa mi Předmluva a ilustrácie.
Ernle Bradford napsal historickou knihu popisující pozoruhodný život bratří Barbarossů - skvělých námořníků a admirálů tureckého vládce Sulejmana Velikého. Je to období velmi zajímavé, období mnoha námořních bitev, dobývání pobřežních území. Osmanská moc spěla ke svému vrcholu - Turci v té době i díky bratřím Barbarossovým ovládali Středozemní moře. Knihu doporučuji všem, kdo se zajímají o historii středověké Evropy.
Sultánův admirál
Nejedná se o román, ale o biografii bratří Barbarossů. Je začátek 16 století, španělské galeony vyplouvají do Nového světa, Fernão de Magalhães zjišťuje, že Země je kulatá, a Oruč a Chaireddin začínají dobývat pro sebe a Osmanskou říši severní Afriku a získávat nadvládu nad Středozemním mořem. Po 500 letech na ně Evropa vzpomíná jako na piráty. Ve skutečnosti pro ně bylo pirátství jen prostředek, jak si splnit svůj americký sen - mít své království. Autor sám napsal:
"Zatímco janovský admirál Andrea Doria po sobě nezanechal v podstatě nic než své jméno, napsané do zapomnětlivých vln Středozemního moře, Chaireddin založil království, zorganizoval válečné loďstvo a položil základy loděnic, jež pak měly osmanské říši sloužit po mnoho let."
Škoda že v knize není nic o osobním životě Chaireddina, jen zmínka o jeho jediném synovi Hasanu Pašovi. Proč měl jen jednu manželku když mohl mít harém? Nesouhlasím také s autorovým tvrzením, že neúspěšné obléhání Malty a porážka u Lepanty měly jen nepatrný vliv na osmanskou nadvládu nad Středozemním mořem. Faktem je, že po těchto událostech se už nikdy nevydala osmanská říše dobývat Evropu po moři. Turci v těchto bitvách ztratili své nejlepší vojáky a námořníky, které nebylo snadné nahradit. To už byl ale admirál Barbarossa dávno mrtev. Turecké anály pro rok 1546 zaznamenávají prostě:
"Král moře je mrtev."