Sudetské žalmy

Čtení Víta Kolmačky na Avoidu bylo uhrančivé. Parádní hlas i přednes. Ponurá nálada příhraničí, příběhy syrové, tak jak to jeden od Sudet čeká. Ale v tom je asi ten problém, když to tak jeden čte, nelze se zbavit dojmu určité vyčpělosti. Je to v těch popisech taková "sudetská klasika", tedy v tom dobrém slova smyslu, ale právě to mi už nějak nepřijde autentické, nevím, těžko se to popisuje, ale cítím v těch Sudetech a žalmech, a v tom jak je to napsané, tak trochu manýru, takovou tu snahu aby to pěkně plynulo a pěkně vyznělo. Přijde mi, že i když to na první dobrou vyznívá silně, tak ve výsledku je to spíš silácké. Ale chci se ke sbírce ještě vrátit. Jinak samotné čtení Víta Kolmačky je silným zážitkem.