Štvanci
Marcel Kabát
Povídkovým souborem Štvanci zavádí autor čtenáře do pražského církevního útulku pro opuštěné děti v době 1. republiky. Chlapci, kteří přišli do útulku jako sirotci, nebo jako děti, o které se rodiče nestarají, se nemohou smířit s životem v ústavu a stále se dostávají do konfliktu s vychovatelkami - jeptiškami. Povídky jsou realistickým a otřesně sugestivním svědectvím o každodenním životě chlapců v útulku, o dětství zdeformovaném strachem a nedostatkem lásky.... celý text
Přidat komentář
překvapivě dobré čtení, rychle to odsýpá, povídky jsou dobře vyvedené, na můj vkus "kazí" trochu dobrý dojem jen grafický doprovod.
Štítky knihy
povídky první republika, 1918-1938 sirotčince jeptišky výchova chlapců
Moje druhé setkání s MK. Ano, smutné, ale určitě pravdivé. Již v ranném dětství být odkázán jen na Boha... , a kde je ta láska k bližnímu ?? Nic, proti disciplíně , ale když nic jiného neexistuje, jedinné pohlazení, vlídné slovo, beru pak celou tu víru jako hřích.
Ono o sirotčincích a dětských domovech se moc nemluvilo, ale měl jsem tu čest poznat osobu z dětského domova, kde byl nedostatek porozumění, lásky, kamarádství. A velmi ji to ovlivnilo v dospělosti, kdy se o sebe začala starat sama. Klobouk dolů před lidmi, kteří se dokáží poté postavit bez újmy na vlastní nohy.
Kniha je určena k zamyšlení, když chybí ty nejzákladnějších lidské city tam , kde jich je opravdu potřeba.