Studna ve stínu
Katharine Susannah Prichard
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12344/bmid_studna-ve-stinu-Plz-12344.jpg
4
15
5
Román proslulé australské autorky o lásce bílého dobytkáře a domorodé Australanky, zasazený do barvitého rámce australské přírody. Autorce se podařilo na pozadí intimního příběhu několika lidí rozdílných ras zachytit život, zvyky, názory a předsudky domorodých i bílých obyvatel australské buše a popsat divoké scenérie pro nás dalekých a neznámých krajů. Příběh domorodé dívky je napsán se soucitem i hlubokým porozuměním pro duši primitivního mravně čistého člověka. Jako červená nit se příběhem táhne dějinná tragédie smutného údělu původního obyvatelstva pátého světadílu, které muselo ustoupit bezohledným zájmům nových bílých osadníků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Coonardoo , 1929
více info...
Přidat komentář
Škoda, že je tato kniha neznámá, v „přečtených“ je pouze 14 x. Příběh Kateřina Prichard zasadila do prostředí jihovýchodní části Austrálie. Znala těžký život osadníků hledajících v tomto vyprahlém kraji svou životní šanci, ale znala také život a kulturu domorodců. A tady našla námět : střetnutí dvou kultur. Ty tři slova evokují, o co v románě asi půjde, ano, nechybí dramatický závěr. Navíc autorka vše prokládá nesmírně poetickým a barvitým popisem pro nás tak neznámého prostředí a a živě a realisticky vyobrazenou tehdejší dobu. Teď jsem knížku přečetla už podruhé, moc se mi líbí a doufám, že najde své čtenáře.
(SPOILER) Ten konec na mě byl už nějak moc... Celý ten příběh tak plynul. Tiše, jemně, víceméně radostně... A na tom konci se tak strašně nepochopitelně rozpadl... Nečekala jsem nějaký happy end a ani bych ho nechtěla (vlastně jaký by vůbec měl být?). Přála jsem si konec takový, jaká byla celá kniha (a jaká byla Kúnardú) - s něčím tiše krásným uvnitř. Ale z tohohle mě vážně bolelo u srdce...
Opravdu krásná kniha!
Krásně se čte, popis australské krajiny je famózní, to sucho, rozlehlé pláně, samota, vedro, stádo divokých koní...
Příběh sám je moc hezký.
Konec mně dojal.
"Tauera činyma púdyňa,
tauera džiner malbína..."
V šedesátých létech vycházely hodnotné překlady zahraničních autorů.
Dnes už se bohužel málo čtou.
Štítky knihy
Austrálie australská literatura domorodci zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 1960 |  Studna ve stínu |
| 1979 | Divoška Han |
| 1969 | Cirkus Haxby |
| 1975 |  Sharn, má naděje a láska |
| 1949 | Léta devadesátá |
Krásne čítanie, toho konca mi bolo ľúto.
Pri triedení svojich knižných zásob som objavila túto knižku od austrálskej autorky. Vyhľadala som si, že dielo je z roku 1929, čo ma zaujalo. Kedže pôvodní Austrálčania (Aborigenci) boli až v referende v r. 1967 uznaní ako austrálski obyvatelia, bola som zvedavá na opis spôsobu života týchto ľudí spolu s bielymi usadlíkmi na farmách.