Stratené detstvo
Kateřina Janouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/131943/stratene-detstvo-131943.jpg
4
55
55
Aké to je, keď vo veku desať rokov musíte opustiť krajinu, ktorá až doteraz bola vaším domovom, a vydať sa na cestu do neznáma? Na túto otázku dáva odpoveď román Kateřiny Janouchovej Ukradnuté detstvo, ktorý vykresľuje osud autorkinej rodiny. Po okupácii roku 1968 jej otca ako kritika režimu začali prenasledovať a napokon ho vyhodili zo zamestnania. Po niekoľkých rokoch mu úrady dovolili odísť do zahraničia, ale vzápätí ho zbavili občianstva. A tak malá Kaťa musí spolu s rodičmi a mladším bračekom opustiť vlasť, v ktorej strávila detstvo, a vydať sa na sever – najprv do Dánska, neskôr do Švédska, kde sa rodina napokon usadí natrvalo. Pre Kaťu to vôbec nie je jednoduché, musí sa vyrovnať s túžbou po domove, po milovanej babičke a priateľoch, naučiť sa nový jazyk, ba navyše bojovať so šikanovaním od švédskych spolužiakov. Postupne si však zvyká a zabýva sa v novej krajine. Pri tom jej pomôže neznáma švédska rodina, ktorá ju pozve, aby u nej na vidieku strávila leto a spoznala kultúru i zvyky svojej novej vlasti.... celý text
Přidat komentář
Autobiografické vzpomínky. Autorka se narodila v roce 1964 a v roce 1974 byl její otec donucen k emigraci.
Jaké to je, když v 10 letech musíte opustit zemi,kde jste až dosud byli doma?
Příběh rodiny na pozadí dějin Evropy 20.století.
Hezké.
(2013)
Jak je v komentářích přede mnou. Myslím, že část mladé generace, i kdyby si ji měli povinně přečíst, nepochopili by podstatu této knihy. Nežili v té době, ale připomínek mají vždy plno.
Přece většína lidí taky v té době nechtěla žít, ale narodili se zde a každý nechtěl, nemohl nebo nenašel odvahu emigrovat a vycestovat. Káťa s rodinou a bratrem mohli. Tak jako Káťa jsem byla v jejich letech a při čtení už teď o mnohem starší si nedovedu představit, kdyby mě rodiče vytrhli z mé dětské jistoty, od mých blízkých, kamarádů a všeho, co mě v té době bavilo. Ano, rodiče jsou pro dítě jistota, ale jak Káťa popisuje svůj putovní život, ztratila tímto své dětství.
Vystihuje to:
DOMOV. To slovo zní povědomě, ale já už nevím, co znamená. Někam patřit, mít pocit jistoty. Kdysi jsem to věděla, ale teď už jsem to zapomněla. .............
Tato knížka se mi líbila a doporučila bych ji k četbě generaci, která už nezažila totalitu.
Malé Káti mi bylo opravdu líto. Když si uvědomím, co všechno musela dokázat v cizí zemi, má p. Janouchová můj obdiv. Na druhou stranu nezávidím, že ve Švédsku má "cejch" cizince a pro ni je cizinou rodné Československo.
Štítky knihy
rodina emigrace okupace Československa
Autorovy další knížky
| 2006 |  Jak jsem přišel na svět |
| 2012 |  Podváděná |
| 2005 | Nejbližší |
| 2013 | Sesterstvo |
| 2009 | Dcera na přání |
Autorka v knize velice pěkně, bez sentimentu a pocitu hořkosti zpracovala své vzpominky, kdy útlém dětství musela čelit ztrátě známého prostředí, milované babičky a přátel, a naopak zvyknout si na novou neznamou zemi, jejíž jazyk a kultura ji byly naprosto cizí. Výborná kniha.