Stačí jen dotyk
Colleen Oakley
Jubilee Jenkinsová odmalička trpí nevšední chorobou: má alergii na lidský dotyk. Poté co na střední škole málem přišla o život po prvním polibku, odešla do ústraní a začala žít svůj život v naprostém osamění. Po matčině smrti je však nucena postavit se znovu tváří v tvář vnějšímu světu a jeho nástrahám. Získá zaměstnání v knihovně, kde se seznámí s Erikem a jeho adoptivním synem Ajou. Chlapec prožil trauma, neboť ztratil oba rodiče, z jejichž smrti se obviňuje, je „svůj“, avšak s Jubilee si jako zázrakem rozumí. Eric se musí vyrovnat jak s Ajovou labilní povahou, tak s problémy s vlastní dcerou z prvního manželství. I Eric se s Jubillee spřátelí, najde v ní oporu a zamiluje se do ní. Rozhodne se, že si k ní najde cestu prostřednictvím knih a naučí ji milovat život. Stačí jen dotyk, aby byl šťastný. Stačí jen dotyk, aby zemřela. Stačí jen dotyk a příběh o lásce dvou lidí vás chytí za srdce a nepustí až do poslední strany.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Close Enough to Touch , 2017
více info...
Přidat komentář
Začínám být lehce alergická na určitý typ amerických příběhů: naprosto neuvěřitelný hrdina se šíleným jménem (a v tomto konkrétním případě s ještě šílenější diagnózou), neuspořádané rodinné poměry, nepochopitelný životní styl. Aniž jsem to plánovala, úvod jako stvořený právě pro tuhle knížku, není-liž pravda?
A přesto se přiznám, že jsem ji přečetla za den. Několikrát jsem se přistihla, jak se nahlas a od srdce chechtám. Ajovy rozhovory s Jube jsem konzultovala se svým pubertálním synem a byla jsem překvapená jejich shodou. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí, a to nejen o knihách. A neustále jsem si někam zapisovala čísla stránek, k nimž se ještě musím vrátit.
Jestli takhle nevypadá dobré čtivo, tak potom už nevím. Takže s tou mou alergií to asi nebude tak zlé.
Je těžké si knihu zamilovat, když vám jsou tři hlavní postavy víc nesympatické než sympatické. Konec to navíc pro mě úplně zabil. Takže ani prostředí knihovny to pro mě nezachránilo.
Mať alergiu na ľudí znie ako zlý vtip, ale pre hlavnú hrdinku s víťazným menom Jubilee to znamená žiť mimoriadne uzavreto. Nesmie sa dotknúť nikoho, inak jej hrozí alergická reakcia (od vyrážky, cez anafylaktický šok až po smrť). Keď je prinútená po 9. rokoch opustiť svoj dom, kde sa dobrovoľne uzavrela (potom, čo skoro zomrela na strednej škole po jedinom bozku), všetko sa zmení. Bojuje so svojím strachom, hľadá si zamestnanie a popritom si nájde aj priateľov, aj lásku. Znie to ako klišé, ale ja som si ju musela zamilovať, lebo nielenže zbožňuje knihy, ale stala sa aj knihovníčkou! A celý ten príbeh mi tak vhodne sadol... proste super. Navyše rada čítam v lete knihy so zimnou tematikou . Spočiatku mi vadilo striedanie dvoch pohľadov, ale malo to svoj zmysel. Otec, ktorý sa rozviedol, odcudzila sa mu vlastná dcéra a adopcia osirelého chlapca - proste aj on mal toho naloženého viac než dosť. Dôležitosť dotykov, zbližovanie jednotlivých postáv (aj cez knihy), celkovo sa mi to čítalo príjemne.
Knížka se skvěle čte, má zajímavé téma, ale něco jí chybí. Je příliš jednoduchá. Z takového nápadu se dalo, dle mého, vytěžit víc.
Hezké, nenáročné čtení. Knize něco chybí, chybělo mi nadšení a těšení se pokračovat ve čtení... I přesto hodnotím spíše pozitivně ;)
Knížka má zajímavé téma, dobře se čte, na můj vkus je až příliš jednoduchá a má velmi předvídatelný konec.
"Láska je chaos, nepřichází v dokonalé krabičce, zabalená a s mašlí. Je spíš jako dar od dítěte, počmáraná pastelkami a pomačkaná. Nedokonalá."
Ale stejně je to vždycky dar. A to i když jste alergická na lidský dotyk ... krásné čtení.
Příběh do kterého jsem se vůbec nemohla začíst. I když téma bylo velmi zajímavé a k zamyšlení.
Krásný, něžný příběh o lásce, v němž všechno plyne pozvolna. A prostředí knihovny pro mě jako skvělý bonus. Užívala jsem si to.
V pulce jsem zacala mit velkou krizi "nic se nedeje"... jinak to bylo uzasne, a i kdyz mnohdy deti typu Aja byvaji spatne napsane, tady se to nekonalo a snad jen diky Ajovi mi stalo za to, to cele precist do konce...
Navic mi trosku vadilo, ze tech lidi se strasne vzacnymi chorobami, je na svete az moc.
Na jednu stranu se to snazilo pusobit co mozna nejrealisticteji na druhou stranu... vsak si to prectete ;-)
Krásné, nechala jsem se poklidně nést příběhem o lásce. Takový med pro duši. Knihu jsme neodložila, dokud jsem nedočetla. Doporučuji)))
Mám slabost pro knihy, ve kterých vystupují knihovnice, mluví se o knížkách nebo se odehrávají v knihovnách. Tady všechno to najdete a navrch ještě jemný příběh o lásce partnerské i rodičovské. Příběh o tom, že někdy je potřeba mnohé obětovat - a nelitovat.
Příběh je tak jemný, něžný a tak hezky poklidně plyne. Jubilee nám odkrývala svou osamělost a touhu zkusit žít jinak. Držela jsem jí palečky, aby jí to vyšlo. Ale Eric měl taky svoje problémy, které musel řešit. A i když by se to zpočátku zdálo neuvěřitelné, jak si mohou rozumět taková stvoření jako dívka s alergií na lidi a rodičovský antitalent, jde jim to spolu pěkně. Stylem psaní mi to připomínalo knihy Terapii láskou od Matthew Quicka a Než jsem tě poznala od Jojo Moyesové. Rozhodně je to nádherná kniha, která stojí za přečtení.
Něžná, jemná a půvabná knížka.
Je možná láska bez dotyků, láska bez obejmutí, pohlazení, přátelství bez podání ruky....? Příběh, u kterého se budete usmívat a možná, jako mně, vám nažene slzy do očí, ale nebudete chtít, aby skončil, protože dokáže chytnout za srdce.
Krásné a doporučuji !!!
Krásný příběh, který se Vás dotkne prostřednictvím hlavní hrdinky Jubilee, která má na lidský dotyk alergii. Příběh o lásce, přátelství, samotě i naději na "normální" život. Knížka je opravdu čtivá a bylo mi líto, že jsem jí přečetla tak rychle.
Štítky knihy
láska nemoci milostné romány USA (Spojené státy americké) tajemství rodinné vztahy alergie knihovny
Kniha Stačí jen dotyk je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 271x |
Čtenářské výzvě | 74x |
Doporučených | 22x |
Knihotéce | 180x |
Chystám se číst | 210x |
Chci si koupit | 30x |
dalších seznamech | 2x |
Bylo to takové odpočinkové...milé....nepravděpodobné :) .... ale pořád mi tam něco haprovalo a konec mě trochu zklamal...ale jako kniha oddechovka to bylo fajn :)