Sólokapr
Evelyn Waugh
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43455/solokapr-roman-o-novinarich-43455.jpg
4
11
3
Vtipný satirický román z novinářského prostředí o tom, co zavinila shoda jmen a jak vznikají senzační zprávy. Majitel deníku Plesk lord Oxygen hodlá vyslat některého reportéra do vzdálené Izmaelie, kde je údajně na spadnutí válečný konflikt. Osudný omyl šéfredaktora způsobí, že tam coby zpravodaj nakonec k všeobecnému překvapení odjíždí venkovský dopisovatel Plesku William Boot, roztomile svérázný majitel rodinného sídla a znalec přírody. Krize v Izmaelii rozhodně není tak dramatická, jak by měla být; to se ovšem vlivem médií a různých nedopatření velmi rychle změní a děj dospěje k poněkud překvapivému vyvrcholení. Autor vládne typickým anglickým humorem a ironií, s nimiž se přesně trefil do novinářských praktik při lovení "sólokaprů".... celý text
Přidat komentář
Tato kniha vydaná v roce 1938 na mě působila aktuálně a při čtení jsem si představovala, že by mohla být zdramatizovaná a na divadelních prknech by se dnes stála trhákem. Zdá se, že vystihla hlavní motor žurnalistiky napříč dějinami: popadnout téma za pačesy a vytěžit z něj maximum, ač nabízí pro obyčejného smrtelníka minimum.
Kromě obecně platných zákonitostí žurnalistiky nabízí i pohled do doby, kdy se noviny dělaly takřka na koleně a já v tom cítím kouzlo a nostalgii starých časů. Informace nešly jednoduše ověřit na internetu, a tak bylo možné popustit uzdu fantazii, což autor ironizuje a pochopitelně zveličuje. Opravdu dosahuje komického efektu. Myslím, že autor nechtěl znevážit práci novinářů, ale zamýšlel ukázat folklór této profese z humorné perspektivy.
"Poslyšte, jak se člověk k takové práci dostane? Asi to nebude nic snadného, perné zkoušky a tak, co?"
"Ne, žádné zkoušky."
"Páni, to je zajímavé. Mám syna, je to lenoch k pohledání, nedokáže projít u žádné zkoušky, nevím, co s ním. Myslíte, že by mu dali práci v novinách?"
"Zřejmě ano, mně to připadalo snadné."
Líbila se mi hierarchie postav v novinách. Autor si hraje se jmény: lord Oxygen životodárný kyslík, který nám dovoluje dýchat a bez něj to nejde, je pochopitelně šéfem v novinách, Boot - v překladu boty, holiny; jmenovci, kteří jsou novinovými pěšáky, Salter - vedoucí zahraniční redakce to dokáže všem osolit, ale není na rozdíl od lorda Oxygena všemocným vládcem. Názvy konkurenčních deníků Plesk a Třesk jsou výmluvné samy o sobě.
Závěr knihy je v režii pana Saltera a z mého pohledu byl pěkně vygradovaný, když on sám dostal na frak. Dokázal se však vzchopit a vytáhnout jako eso z rukávu dalšího Boota.
Moc jsem si užila i anglických zkostnatělých šlechtických mravů v sídle Boot magna, jehož okolí poskytuje nepřeberný materiál ke vzniku týdenního příspěvku "V lůně svěžesti".
Knihu doporučuji všem a kandidátům novinářské profese obzvlášť.;)
Končím nápěvem strýce Theodora Boota, který nemůžu vynechat:
"Proměna a hniloba je všude kol, kam dohlédnu."
Román nabízí přehršle komických situací a dialogů oplývajících typickým suchým anglickým humorem. Co více si přát?
Doporučuji všem, kteří nepohrdnou duchaplnou zábavou bez jakékoliv podbízivosti a vulgarit.
Štítky knihy
anglická literatura novináři východní Afrika
Autorovy další knížky
| 1994 |  Návrat na Brideshead |
| 1996 |  Drazí zesnulí |
| 1971 | Sestup a pád |
| 1982 | Helena |
| 1976 | Hrst prachu |
Waugh pracoval v 30. letech jako zvláštní tiskový zpravodaj v Africe, věděl tedy přesně, z čeho si dělá legraci. Boot má prý dokonce reálný předobraz. Suchý anglický humor, potěšilo a pobavilo.