Smrť a iné okamihy môjho života
Sebastian Niedlich
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303145/bmid_smrt-a-ine-okamihy-m-jho-zivota-EGW-303145.jpg
4
612
612
Smrt a jiné vrcholy mého života série
1. díl >
Mať priateľov, to je pekná vec. A človek na nich niekedy natrafí naozaj na veľmi nezvyčajných miestach. Martin však nie je práve nadšený, keď sa pri posteli svojej umierajúcej babičky zoznámi so stelesnenou Smrťou, ktorá má podobu mladého muža vyzbrojeného sieťkou na motýle, do ktorej chytá duše umierajúcich. Pôvodne si prišiel po dušu starej dámy, ale je nesmierne šťastný, že ho konečne niekto vidí a počuje. Spriatelia sa a zrazu sa Martinovi začne zjavovať kedykoľvek a kdekoľvek, aj v tej najnevhodnejšej chvíli... Vraj on je ten pravý, on je predurčený na to, aby prevzal jeho úrad. A Martin naozaj začne mať nadprirodzené schopnosti. Keď však spozná ženu, o ktorej tuší, že je tá pravá, musí si položiť závažnú otázku: Má vôbec zmysel žiť, milovať a túžiť po šťastí, keď sa raz všetko aj tak skončí smrťou? Nuž, ale aj nad vážnymi vecami sa treba vedieť občas zasmiať, nemyslíte?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Der Tod und andere Höhepunkte meines Lebens , 2013
více info...
Přidat komentář
Možná jsem očekávala trochu více. Smutně humorná knížka s velmi zajímavým tématem.
Skvělý autorský nápad, dobře vystavený příběh. Bavila jsem se, zírala, přemýšlela a bylo mi líto, že je už konec.
Smrt byla bezvadný a zajímavý chlapík (i když v knize je titulována jako žena) a Martin dobrý parťák. A já, čtenář, jsem vůbec nedokázala odhadnout příští směr děje.
Takové knihy se čtou lehce a skoro samy. Autore, máš můj čtenářský obdiv. Tuto knihu určitě doporučuji pozornosti všech.
Problém je, co asi tak člověk může číst po takové knize, které má pořád plnou hlavu.
Příjemné vtipné i smutné čtení - přesně na pomezí mezi lechtáním a poškrábáním. Člověk se začne smát i tam, kde mu přebíhá mráz po zádech. Krásné postřehy, neotřelá přirovnání, výborný nápad.
Knížka přečtená za pár dnů.Nedokázala jsem se od ní odtrhnout.Líbilo se mi,že i přes neustálou přítomnost smrti byla místy velmi vtipná.Těším se na další autorovu tvorbu.
Milé, hezké čtení se zajímavou myšlenkou a nápadem. Nemůžu říct, že bych při čtení skákala nadšením do vzduchu a brečela, že to nemá víc stránek, ale knížka se mi líbila. Trochu mě zklamal závěr, ta poslední kapitola klidně chybět mohla. Ale bavilo mě to a pokud Niedlich napíše něco dalšího, určitě si to přečtu.
Kniha to je pěkná, ale asi nenadchne ani neurazí. Vnímala jsem zjevnou inspiraci seriálem Mrtví jako já (http://www.csfd.cz/film/116825-mrtvi-jako-ja/prehled/). Na rozdíl od knihy se hlavní hrdinka \"Záchodové prkýnko\" rychleji zžila se svým úkolem Smrtonoše a seriál byl vtipný a zábavný. V knize mě trochu zklamal závěr, čekala jsem víc než hollywoodský happy end.
Byl jsem překvapený, prvotina? Skvěle vyprávěný příběh, který mohu každému jen doporučit. Krásně, čtivě napsáno a i když je to místy velice vtipná knížka, tak bych jí do kategorie humor neřadil, přeci jen je smrt až příliš častým návštěvníkem jejich stránek. A co k tomu konci? Každý má rád jiný - líbil se mi.
Jednoznačně oddychovka. Nepatřilo to mezi knihy, které bych nedokázala odložit. A konec mě trochu zklamal. Ne, že bych nebyla ráda, ale bylo to proti všemu, co Smrt celou dobu tvrdila a prosazovala, a to, že si nemůže dovolit mít soucit. Celkově ale příjemné čtení, hodnotím pozitivně.
Úžasná kniha která mě okamžitě zaujala svou synopsi a krásnou obálkou. Jak je kniha krásná na venek, tak stejně krásná je i vevnitř. Krásný příběh neobvyklého přátelství plný dobrodružství, těžkých zkousek a báječného humuru, který nejde nemiloval.
Kniha pro mě byla spíše příležitostnou oddechovkou, než jednou z těch, které napjatě hltáte až do konce. Možná jsem od bestselleru čekala více, neboť jsem se párkrát trochu nudila, ale ve finále jsem dostala, co jsem od příběhu očekávala.. Kniha u mě má rozhodně velké plus za vtip a nadsázku, které mnohdy způsobily, že jsem se přihlouple usmívala na cizí lidi ve vlaku. Konec sice neměl dramatické vyvrcholení, ale i tak patřil k nejlepším částem knihy a dokonce ve mne vyvolal jakýsi nostalgický pocit, při ohlédnutí se za příběhem. Občas se v průběhu knihy objevil náznak "deep úvahy", ale přišly mi nedotažené do konce, ale to zaleží na tom, na jaký styl je člověk zvyklý. :)
O smrti a umieraní a o vyrovaní sa s tým - je to pomerne sympaticky napísané. A aj keď obálka vyzerá, že je to pre mladšie ročníky, niektoré sexuálne scénky by som asi dieťaťu pod 12 nedala čítať... takže odporúčam dospelému čitateľovi.
A čo dodať?
Smrť nie je ľahká, ale to nie je ani láska, priateľstvo, rodina.... Smrť je naozaj zaujímavá postava, asi fascinuje viacerých spisovateľov a zaujímalo by ma, aké iné knihy o personifikácii smrti ešte existujú, lebo môj zoznam je veľmi krátky... :)
Terry Pratchett, Anthony Piers, a teraz aj Sebastian Niedlich
Koho ešte pridám?
Na knihu jsem se moc těšila. Trochu mě na ní rozčilovalo věčné se dohadování Martina a Smrti ale to se dalo překousnout. Příběh je skvělý, čtivý, skrytý humor je chytlavý a nechybí ani trochu zamyšlení na životem a jeho smyslem. Zajímavě do příběhu byla zapojena i velká událost z New Yourku. Díky knize si asi budu uculovat vždy když uslyším Obladi Oblada a Beatles ;)
Pro mě rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Tahle knížka skloubí černý humor, laskavost, přátelství, smrt a osud s takovou lehkostí, že je opravdu radost ji číst. Od začátku jsem sympatizovala se smrtí, bavil mě její sarkasmus a přímost. Rozhodně se k ní budu vracet!
Bohužel jsem se moc nebavila, humor jsem jen stěží hledala. Neustále dohadování se mezi hlavními hrdiny mě už ke konci doslovně lezlo krkem. Strašně jsem se těšila na konec a pevně věřila, že se konečně něco dovím, že nakousnuté věty budou mít konec, že motýlci končí v neskutečně krásné zahradě, že osud je cesta kdy máme vždy na výběr...
Obladi, oblada, Bibi se Smrtí ten konec zachránily.
Kniha mě hodně bavila. Je to pohodové čtení psané s nadsázkou. Občas vtipné, občas smutné. Prostě takové, jako je sám život... Doporučuji.
Kniha se mi velice líbila. Splnila moje očekávání. Pro mě to bylo krásné odpočinkové čtení, nad kterým se člověk zamyslí. Kniha si pohrává s vašimi myšlenkami a donutí vás alespoň trochu přemýšlet nad životem a smrtí.
Moc se mi líbila představa smrti (muže v hábitu), která chytá pestrobarevné motýli, jakož to duše do síťky na motýly.
Prostě a jednoduše doporučuji lidem, kteří mají rádi lehce psychologické knihy a těším se až si zas někdy knihu přečtu a společně s Thanatosem si zazpívám: Obladi, oblada...
Knihu jsem pořídila na doporučení, ale prakticky nic jsem o ní nevěděla. Přečetla jsem ji za osm hodin a to prakticky nepřetržitého hltání textu. Přečetla jsem už dost knih o smrti, at už vážných, vtipných, pohádkových, tahle je jiná a vyjádření Smrti v této podobě je mi hodně blízké. Sice mne rozčilovalo, jak Martin nechápe podstatu Smrti a její úkol, ale na druhou stranu, kdyby se jednalo o mne samotnou asi bych také měla pouze ten prvotní sobecký pocit a považovala ji za špatnou. Místy jsem se opravdu velice dobře bavila, místy přemýšlela nad tím, jak bych naložila se svým životem, kdybych měla jasně danou dobu trvanlivosti. Styl psaní mi dokonale sedl, stejně jako humor a nadnesenost knihy. Zkrátka, byla mi doporučena a rozhodně bude doporučena i mnou dále. Skvělá kniha a dávám 5*
Autorův styl psaní mě celkově příliš nenadchl. Kniha není špatná, ale hodně jsem od ní očekávala. Líbilo se mi pojetí života a smrti, ale ocenila bych v knize více humoru než debat o osudu.
Štítky knihy
prvotina smrt satira humor Berlín USA (Spojené státy americké)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrt a jiné vrcholy mého života |
| 2020 | Přežít Smrt není legrace |
| 2018 |  A Bůh pravil: Budiž Jonáš |
No a já si myslela, že po přečtení Sněhuláka mě už nemůže nic překvapit (četla jsem ho den před touto knihou..:D). Ze začátku jsem si Smrt dost oblíbila. Líbil se mi její pohled na svět, ten věčný optimismus a hlavně nadhled. Pak jsem ji ale měla chuť zabít, uškrtit nejlépe. Copak to jí vážně nedocházel význam slova soukromí, ohled a respekt?! Pak byl ale moment, kdy jsem ji chápala, stejně tak jako umírající ženu..smrt je mnohdy vysvobozením. A pak ten konec. To byl konec! Nenapadlo by mě, že i Smrt dokáže vyvíjet svou osobnost. Jen by mě zajímalo jak to s těmi třemi nakonec dopadlo.