Slová načmárané na stenách
Julia Walton
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420555/bmid_slova-nacmarane-na-stenach-IBQ-420555.jpg
4
78
14
Ak nemôžete dôverovať svojej mysli, dôverujete svojmu srdcu. Ako sa vyrovnať s priepasťou medzi tým, po čom túžime a tým, čo naozaj môžeme? Šestnásťročný Adam je schizofrenik. Vidí a počuje ľudí, ktorí neexistujú. Rebeku, milé dievča, ktoré mu rozumie, mafiánskeho bossa, ktorý ho ohrozuje, či nahého čudáka Jasona. Zdá sa celkom jednoduché odlíšiť skutočné od neskutočného,ale Adam to pre svoju diagnózu nedokáže. Odrazu mu svitla nádej. Užíva experimentálny liek, ktorý mu pomáha ignorovať halucinácie. Nastúpi do katolíckej strednej školy,kde o jeho chorobe nikto nič nevie. Na dosah má nové možnosti, dokonca aj lásku. Spolužiačka Maja je pekná, inteligentná,hoci trochu tvrdohlavá a zamilovaný Adam zúfalo túži byť normálny tínedžerom,za akého ho priateľka považuje. Lenže liek, ktorý užíva, začína zlyhávať a musí ho vysadiť v tom najnevhodnejšom čase. Adam je odhodlaný urobiť čokoľvek,aby pred Majou uchoval svoje smutné tajomstvo.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Words on Bathroom Walls , 2019
více info...
Přidat komentář
Asi už nemám léta na to, číst takové příběhy. Námět zajímavý, takto nemocného jsem měla jednoho kamaráda a možná proto jsem byla po přečtení trochu sama v depresi...
Zaujímavý námet na knihu. Kniha sa čítala ľahko, rýchlo, bola pútavá. Hviezdičky strhávam za to, že na môj vkus sa tam úplne zbytočne hanilo kresťanstvo. Príbeh mohol byť dobrý úplne aj bez toho. A tiež za to, že niektoré spovede Adama doktorke mi prišli vážne nereálne a prehnané. Trošku pritiahnuté za vlasy.
Skvělé téma - o schizofrenii se stále píše jen velmi málo a dokonalý teen jazyk. Ale samotný příběh je slabý a nezapamatovatelný. A knížka je moc krátká. Přesto nelituji, že jsem si ji přečetla a spíš bych vám ji doporučila.
Skvelá kniha, ktorá sa týka témy, ktorá nie je práve najčastejšou témou pre knihy.
Príbeh nám rozpráva samotná hlavná postava Adam a to prostredníctvom zápisov do "denníka" u svojho psychiatra.
Adam totiž trpí schizofréniou.
Vďaka knihe môžeme nahliadnuť do mysle človeka, ktorý touto chorobou trpí. Prežijeme jeho dni v škole ale aj doma.
Veľmi vítam humor v tejto knihe.
Adam mi ako postava celkom sadla. Vedela som sa vcítiť do jeho emócií a situácií do ktorých sa v knihe dostával.
O tejto chorobe sa málo rozpráva, čo je škoda. Mali by sme vedieť, že aj takýto ľudia sa v našom okolí nachádzajú a nemusíme sa ich báť a odsúvať ich bokom.
Kniha bola písaná v príjemnom štýle, a veľmi ľahko a rýchlo sa čítala.
Pro ty, kteří mají zkušenost s duševní nemocí, je tohle "verze light". Pro ty, kteří čtou Stephena Kinga, je tohle - přinejmenším tématem a strukturou, ne však vyzněním - variace na Carrie. Ani jedno není rozhodující... První třetinu knihy jsem se mírně nudila. Druhou třetinu se bála (nejděsivější je ten jeden řádek pod číslem kapitoly - zpráva o velikosti denní dávky léku, jeho zvýšení či snížení). A poslední třetinu byla dojatá. Ano, život s vědomím, že se na své vědomí nemohu spolehnout, je příšerné - ale dá se zvládnout za pomoci bytostí okolo. Ať už jsou skutečné nebo ne...
"Pokud máte něco, čeho se lidi bojí... možná vzbudíte soucit, ale nepodpoří vás. Ne že by vám přáli, abyste byl nemocný, jen vás chtějí mít co nejdál od sebe. Dítě s rakovinou má nadaci Přej si přání, protože takový dítě nakonec umře a to je smutný. Dítě se schizofrenií taky nakonec umře, ale než k tomu dojde, přecpou ho spoustou léků, bude odtržený od všech lidí, na kterých mu záleželo, a skončí nejspíš na ulici s kočkou, která ho sežere, až umře. To je taky smutný, ale nikdo mu nesplní přání, protože aktivně neumírá." (s. 157)
"Nevadí mi, jestli nejsi skutečná." (s. 225)
Téma schizofrenie je pro mne v literatuře stále novým tématem a tak jsem ráda, že jsem po této knize sáhla. Jako laikovi mi přijde, že se autorka s tématem popasovala velmi solidně a velmi civilně. Čeho si cením, je způsob, jakým autorka tento příběh pojala. Hlavního hrdinu, mladého studenta, který schizofrenií trpí, tu Julia Walton zobrazuje jako člověka, který i přes svoji diagnózu chce žít co možná nejdůstojnější život a i přes překážky, které mu nemoc klade do cesty, se snaží o co nejnormálnější bytí, co to jen v dané situaci jde. Autorka zároveň vůči čtenářům netlačí na pilu, co se emocí týká - neměla jsem pocit, že by se za každou cenu snažila čtenáře emočně ždímat a hrát na jejich city. Za což rozhodně dávám palec nahoru. Ačkoliv jsem měla k příběhu pár otázek, na které se mi při čtení nedostalo odpovědi, kniha přesto stojí za pozornost.
Povedená prvotina nás dostane do hlavy dospívajícího Adama, který má schizofrenii. Jak moc jiný je život s touto nemocí i jak ovlivňuje život ostatních. O tom tahle kniha je. A za mě je vážně dobrá.
Na prvotinu se jedná o velmi dobrou knihu, která nám dává prostřednictvím milého a laskavého příběhu nahlédnout do mysli člověka s psychickou poruchou.
Pred prečítaním tejto knihy som aj ja považovala schizofrenikov za bláznov, ktorí sa rozprávajú sami so sebou. No knižka, hoci ide len o YA literatúru, ma vyvrátila z omylu. Prostredníctvom Adama a jeho zápisov psychologičke som sa dozvedela dosť o tejto duševnej chorobe, ktorú si človek len tak sám nevyberie a ktorá dokáže riadne skomplikovať život.
Opravdu hodně zajímavá knížka. Hlavní hrdina byl super a bylo mi ho chvílema dost líto. Celkově to bylo vtipný i dojemný zároveň.
Půjčila jsem si tuto knihu, neboť mám pocit, že lidé se tomuto tématu vyhýbají, že se o této závažné duševní nemoci nemluví, ač jí netrpí zase tak malé procento lidí. Na příběhu dospívajícího Adama autorka skvěle vystihuje problémy, zesměšňování a nepochopení těchto nemocných. Ukazuje, jak tito lidé vnímají, co se jim odehrává v hlavě, a to často i za pomoci vtipných situací. Boří mýtus o tom, že nám od takto postižených hrozí nebezpečí. Naopak oni jsou často nepochopeni, ač za pomoci svého okolí můžou a chtějí žít stejný život jako všichni ostatní. Adam si najde svoji lásku, chce vystudovat jako jeho vrstevníci a věří, že se pro něj najde lék, který mu usnadní život.
"Skutečnost je subjektivní. Existuje spousta věcí, které nejsou pro každého skutečné. Například bolest je skutečná jen pro toho, kdo ji zažívá. Všichni ostatní vám musí věřit."