Slova a zázraky: Román o osudech jednoho knihkupectví

10.03.2024

Líbilo: je to sice trošku červená knihovna se sluníčkovým koncem, hodně rodinné (několik generací v jednom bytě: seniorka, vdova po knihkupci, její nejstarší dcera s malým synkem a nezvěstným manželem/zetěm, nezvěstný syn a jeho žena/snacha, zdůrazněný nejmladší syn, ve skutečnosti ale synové byli dvojvaječná dvojčata?, a ještě nemanželská dcera mrtvého knihkupce), ale také o prodeji knih v západním sektoru Berlína v pohnutých dobách pro celé velkoměsto a Německo vůbec: 1948-1953.
Poválečné ruiny a chybějící všechno (díky americkým a vůbec západním "okupantům" přeci jen důležité dodávky zboží), včetně pracovních sil. Stále ještě mnoho vojáků wehrmachtu nezvěstných, stále se někteří vraceli z ruského zajetí, po zmizelých židech stále pátrá Červený kříž... Západní sektor Berlína postupně blokován Sověty, používaly se letecké mosty mezi západním Německem a západním Berlínem (ne že "nebylo na chleba", jak stojí na obálce, on často nebyl ten chleba... a jiné vymoženosti jako palivo, plyn, elektřina apod.), pak se postupně uzavíral sovětský sektor města (stejně jako se utužovalo NDR -chybně dle překladatele DDR- proti NSR/SRN), nejprve přechody jen na propustku, pak už ani to ne, vlaky už nejezdily skrz město, pracující na východě nesměli bydlet v západní části až k totálnímu uzavření městské a státní hranice, spuštění těžké opony.
Trošičku kostrbatý styl, ale celkem zajímavé počtení. O autorce se mi nepodařilo zjistit, zda žila ještě v rozděleném městě (narodila se dle údajů na webu prostě v Berlíně), což by dodalo v každém případě autenticitu. 70%

I já si pořád pamatuji první návštěvu západního Berlína po otevření hranic, všude ještě pozůstatky zdi, ale hlavně v první fázi plně funkční hraniční přechody mezi oběma částmi, východem a západem, kde jsem ani nemohla použít tentýž jako můj západoberlínský přítel... (docela mi jich bylo líto pro tu dlouhotrvající izolaci, i když samozřejmě východních mi bylo líto víc, dokonce víc než nás - schizofrenní město, rozdělené rodiny, zoufalé pokusy o setkání, ilegální a většinou smrtonosné přechody - muzeum Checkpoint Charlie je opravdu otřesným svědectvím).

22.02.2024

Příjemné čtení bez velkých zvratů.

19.01.2024

Knížka byla pěkná,pěkně vykresluje poválečné vztahy mezi lidmi v Německu a jak Klingerovi musí vzkřísit svoje knihkupectví,které je jejich jediná naděje.Nechybí v příběhu ani láska,která se rozvíjí pomalu ale na konec knížky si každý najde svoje štěstí.Je to pěkný příběh.

28.08.2023

Kniha se dobře četla, má 2 roviny-poválečný politický vývoj v Berlíně a život obyvatel ve městě zničeném válkou se zničenými sny a touhami. I lidé v poražené zemi chtějí žít dál.
S vědomím viny nebo bez něj. Uskutečnit své sny chtějí všichni, nejen hlavní hrdinka. Chvílemi jsem litovala, že nebudu mít asi nikdy knihkupectví , jako ona (je to moje tajné přání jako milovnice knih), i když jeho poválečné obnovení provázelo hodně starostí , problémů a nejistot.

28.05.2023

Nikdy neodolám knize, která se točí kolem knih. Toto sice nebyl úplně TOP kousek, ale líbil se mi, moc hezky se to četlo. Asi úplně nejvíce se mi tam líbilo zachycení běžného života v poválečném Německu, i samotná snaha děvčat o navrácení bývalé slávy jejich knihkupectví. Nebude to žádný nezapomenutelný kousek, ale příjemné a zajímavé čtení to bylo.

Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.

18.04.2023

Mám rád knihy o knihkupectví, o knížkách, takže na radu své kolegyně jsem začal číst i tuto. No, četl jsem už i zajímavější, co se mi líbily víc, ale dočetl jsem, nebylo to špatné.