Skythský jezdec

Skythský jezdec je sbírka novel, kterými se po několikaletém odmlčení znovu hlási o pozornost jeden z nejlepších současných českých novelistů, František Kobka. Celkem obsahuje jeho nová kniha, pojmenovaná podle novely poslední, deset menších i větších prací, prozrazujících autorovu zálibu v historii, z které poslušen své romantické obraznosti poučené všestranným vzděláním, vybírá fiktivní, avšak typické příběhy, kterými charakterisuje jednotlivá století a období tohoto tisíciletí. Při tom každá ta novela, představující opak historického románu, většinou se smyšlenými hrdiny i jejich vybásněnými osudy, má svůj vlastní stil, odpovídající určité dějinné epoše, jejíž dech a atmosféra proudí stránkami jednotlivých novel. Tak tu nacházíme sporý, ale výrazný dřevoryt Normanská princezna, z kterého vane dech dvanáctého století s echem křižáckých tažení, dále pohnuté vyprávění Smrt Marka Pola, zrcadlící kus středověku, kouzelná minesängrovská Slavičí stezka s historií lásky kralevice Karla k Blance z Valois, přibližující nám svět rané gotiky. Novela Dvé mouřeninů zní ozvěnou husitských válek a náboženských sporů, vrcholících koncilem basilejským; svět renesance, baroka, biedermeieru a romantismu, mají svůj obraz v novelách ostatních, z nichž vyniká zvlášť rozkošná Romance o Zuzance Vojířové s postavou renesančního šlechtice Petra Voka a Romantická láska, odehrávající se na pozadí Napoleonovy tragedie a ukazující jak se romantika projevovala v ovzduší středoevropském. S těmito vrcholnými čísly knihy soutěží rozsahem i závažností a uměleckou hodnotou ještě novela poslední Skythský jezdec, která líčí osud českého člověka v cizině, zobrazujíc zároveň dvojklannost české povahy, její rozpor mezi pedantstvím a touhou po dobrodružství. Skythský jezdec představuje vrchol dosavadní tvorby Františka Kubky a bude jistě radostným překvapením pro všechny milovníky drobné prózy, v které se dokonalost uměleckého tvaru, dějová plnost, rafinovanost a poetičnost podání snoubí s ryzí a sytou mateřštinou, stejně tak šťastně a harmonicky jako křišťálový ciselérský tvar s jasnou myšlenkou. František Kubka, vynikající český novelista, básnik, dramatik a novinář, narodil se 4. III. 1894 v Praze. Po středoškolských a vysokoškolských studiích dosáhl doktorátu z filosofie a získal rozsáhlé vědomosti zejména z oboru germánských a slovanských literatur. Po studiích a dobrodružně pohnuté životní pouti, která jej v dobé válečné a poválečné zavedla až na Daleký východ a odtud pak opět k domovu, po němž nepřestával toužit, věnoval se vedle svého povolání novináře a úředníka výhradně literatuře. Hlavní jeho význam tkví v povídkové próze, kterýžto zapomínaný a přehlížený slovesný útvar v něm nalezl vynikajícího a umělecky cílevědomého tvůrce. Patří k stoupencům t. zv. novoklasicismu, t. j. literárního směru, který revoluční výboje romantismu prosazuje novou tvůrčí metodou, reorganisující tvárně i myšlenkově zrevolucionovaný svět na nových základech a dosahující nové rovnováhy, harmonie a dokonalého, pevného tvaru uměleckého v duchu nových předpokladů a zásad získaných i objevených právě tou revolucí. Z próz, pomineme-li svazek cestopisných črt, dojmů a obrázků Barvy východu (1923), jmenujme knihu Fu (1924), baladické novely Dvojníci a sny (1926), Sedmero zastavení (1931) a nyní i Skythského jezdce, který svou závěrečnou povídkou, zabývající se problémem dvojklannosti povahy a dvojtvárnosti lidské bytosti, navazuje na Dvojníky a sny. Avšak proti předchozí novelistické žni Hubkově, typické epickou sevřeností a plností, sporou ale výraznou karakteristikou osob, sugestivním a jasným podáním a i tím, jak básník dovede využít účinně formy baladické a přenést ji do prózy, vyznačuje se Skythský jezdec dokonalejším uměleckým tvarem, jasnějším a konkretnějším jazykem. V každém případě znamená tato kniha v novelistickém díle Hubkově nový, další umělecký výboj na cestě za dokonalostí a ryzostí a to jak po stránce motivické a myšlenkové, tak umělecky tvárné.... celý text