Skláři
Karel Klostermann
Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy
Přidat komentář
Na knize mě fascinuje Klostermanova superschopnost hýbat s časovou linií - v jednu chvíli se to táhne jako smrad a v druhou chvíli přeskočí 5 let, následně 3 roky odsýpou na dvou stranách a dalších 30 stran čtete o třech dnech. Fakt kruté a hlavně to dokáže tak, že se neztratíte. Četl jsem toho od něj více, tato je určitě jedna z lepších.
Poznatky: pomíjivost všeho je neodbytná, dluhy jsou svinstvo a lidská povaha nezná mezí, tedy alespoň na temné straně.
Když jsem se o knize zmínil rodičům, kteří ji ještě měli v povinné četbě, ptali se "to je telenovela co?". Zamyslel jsem se nad tím a myslím si, že to není laciná vztahovka. On na těch vztazích, kterých je to přeplněné dokázal popsat tehdejší poměry, lidskou osobnost a když už toho bylo moc, přešel na jiné téma, obvykle o přírodě, pak se zas vrátí... je to jednoduše řečeno vyvážené i když narozdíl od jiných knih je zde vztahů podstatně více.
Další zvláštností knihy je, kolik generací pokryje - není o jedné generaci jako např. V ráji Šumavském nebo Ze světa lesních samot.
Více o historickém kontextu je například zde. http://muzeum.sumava.net/?page_id=65
skláři karla klostermanna jsou nádherný román, který doporučuji zájemcům o vesnická historická psychologicky sociální dramata. ačkoliv jsou skláři psáni pro dnešní dobu příliš archaickým stylem, je téma románu, celkové vyznění i poselství díla naprosto současné a až příliš dnešní, což jen dokazuje genialitu autora. ano, i když od vzniku příběhu a jeho prapůvodního skutečného námětu uplynulo bezmála 2oo let, v otázce peněz, podnikání, mezilidských či rodinných vztahů je neskutečně aktuální. rozepisovat se o ději, peripetiích osudů hlavních hrdinů nebo o časovém údobí, v nichž se klostermannovi skláři odehrávají, by bylo zbytečné a mohlo by případného zájemce o četbu odradit, proto se zde zmíním jen o faktu, že se v něm romanopisci podařilo zachytit nejenom charaktery postav, ale především také velmi složitou tehdejší dobu, způsob žití a prvotní podnikatelské aktivity se všemi problémy a nedokonalostmi, které přinášela a které si dnes už jen stěží dokážeme představit, natož uvědomit; jak tomu je například ve scéně katastrofické sněhové vánice s na kost zmrzlým koněm a zasněženou bryčkou nalezenou až po několika dnech bez kočího a jednoho z hlavních představitelů románu. k. klostermannovi se i ve sklářích podařilo zachytit lidské pohnutky postav, jejich pochopitelného jednání či konání a proto jistě nepřekvapí, že se čtenář do děje vtažený v některých kapitolách nedokáže oprostit od vlastních slz dokazujících životnost díla a jeho přesah z řádků na naši mysl. karel klostermann patří mezi mé oblíbené autory a svými skláři si jen potvrdil důležité místo v mé knihovně v sekci beletristické.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1955 |  Ze světa lesních samot |
| 1972 | V ráji šumavském |
| 1971 | Skláři |
| 1941 | Mlhy na Blatech |
| 2004 |  Erotomanie |
Styl psaní mě uchvátil. Baví mě jeho poetické archaismy. Líbí se mi ty úžasné popisy. Bohužel mě trochu dráždilo právě to hýbání s časovou linií, které se tolik líbí shmaicovi. Chvíli naprosto uchváceně a s nasazením života popisuje každý detail a pak náhle skočí během několika vět o několik let. Když už jsem si zvykl na nějakou postavu, tak v dalším odstavci ji nechal zemřít. A zabedněnost či spíš naivita několika hrdinů mě, mírně řečeno, nenechávala klidným....Každopádně však stojí za přečtení a některé pasáže jsem si četl i několikrát. Krása popisu a styl psaní vyvažuje nedostatky příběhu, jež v tomto spatřuji.