Šílený démant Syd Barrett a rozbřesk Pink Floyd

11.09.2017

Patřím k fanouškům Pink Floyd, ne těm, co mají úplně všechna alba a vědí každou informaci, ale řekněme těm běžným fanouškům. O osobě Syda Barretta jsem toho ale věděl hodně málo a tato kniha mi umožnila trochu pochopit to, proč se stal za svého života legendou a jakousi mýtickou postavou. Autoři tu velmi srozumitelně líčí jeho život i jakousi rozpolcenost, kdy se chtěl stát hudební hvězdou, ale pak neunesl všechnu pozornost a chtěl jen psát svoje trošku složité a symbolické texty, což ale samozřejmě úplně nešlo spojit s nastalou slávou. Barrett byl velmi složitá osobnost, která se užíváním LSD prakticky rozpadla a nebylo možno s ní pracovat, na což autoři často poukazují, tudíž PF ho později museli vyhodit, aby vůbec mohli fungovat. Kniha tedy nezasvěcenému čtenáři přináší mnoho zajímavých informací a rozšiřuje pohled na historii legendární skupiny, která by bez Syda Barretta nikdy nevznikla, navíc on sám ovlivnil spoustu dalších umělců a jeho přínos pro hudbu je naprosto markantní. Škoda, že nezvládl sám sebe a později nedokázal nic vytvořit. Poslední kapitoly jsou kvůli tomu spíš smutné čtení o konci jedné legendy, a i když kniha vznikla ještě za jeho života, dnes by asi nebyla o moc jiná. 80 %

27.07.2013

Tak nevím. Dlouho jsem, jako velký fanda přemýšlel jak napsat komentář k této knize. Pink FLoyd mám rád, asi 25 let. Tvorbu znám i z bootlegů, live nahrávek i z Barrettem. I solovky mám naposlouchané. Vzpomínám na poslech nevydane písne Vegetable man, kterou v roce 67 nahrali Floyds s Barrettem ale kvuli psycho textu nebyla vydána. Přemýšlel jsem proč, prý byla velmi obnažující ve smyslu Barrettova nitra. Barret je mrtev par let.
Můj názor je takový, že Barrett vůbec nebyl hudebník. Byl citlivý mladík, který prostě chytal melodie ze svého kosmického nitra. Mohl být skvělým malířem, maloval. Mohl být básníkem, psal básně. jeho písně byly krásné, poetické, ale nemyslím si, že byl geniální. Byl citlivý sonar.V té době podobne tvořila spousta skupin např. Traffic, Byrds apod. Lidé potřebují legendy. Barrett se stal za zivota legendou , a myslím, že spiše diky jeho tragickemu osudu než hudbě. Ale kolik takových dramatických osudů a telentů je? Hodně. Je mi ho lito, což kniha jeste podtrhla. Ae nevidím moc smyslu pitvat se v bolesti a tragedii druhých. Knihu I Barretta nechávám v klidu a důstojnosti spát. Diky za SEE EMILY PLAY.