Sedliaci I., Jaseň

Sedliaci I., Jaseň https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/274206/bmid_sedliaci-i-jasen-hkB-274206.jpeg 5 6 3

Sedláci / Sedliaci série

< 1. díl >

V rámci štyroch ročných období rozohráva sa zaujímavá a vzrušujúca dráma ľudských osudov. Zápas človeka s prírodou, s ľudmi blízkymi i cudzími s pánmi i s vlastnými vnútornými konfliktmi. Spisovateľ vyniesol na povrch pravdivý obraz svojich postáv, ich konania, ale aj myslenia, ich túžob citového života, ich živelnej zmyslovej morálky. Odkryl nielen to, čo je krásne, folklórne, ale aj to, čo je choré. Poslovenčil I. Gr. Orlov.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , Lev
Originální název:

Chłopi , 1904


více info...

Přidat komentář

Kopta
04.11.2023 4 z 5

Očekávaná záležitost i v kontextu nadcházejícího filmu. Kupodivu je toto taková ta atmosférovka, kde se nic neděje, ale asi i díky překladu je záživná na čtení a jde to velice snadno. Sice na balancu takovéhoto toho nic, ale stále zajímavé a záživné.

Atuin
01.04.2023 5 z 5

Nechápu, opravdu nechápu proč je tento autor u nás tak zapadlý. Je to esence života na venkově, přírody i lidských povah, tradic, zvyků a krásné ukázky lidských povah, které ukazují jak je člověk vlastně všude úplně stejný. Znám knihu v originále, ale přiznávám že Reymont je v originále v případě Chlopu trochu tvrdší oříšek, tak jsem si sehnala vydání z r.1929 a to je úplný cud. Překlad výborný a atmosféricky je kniha nabitá až po okraj a je v ní a kolem ní chytlavých míst, které vás zaháčkují už v samém začátku, jelikož autor dokázal, stejně jako třeba Hardy dost věrně a přesně popsat činnosti kolem zemědělství a rolnictva, takže vás na ta pole a louky a k těm hlàvkàm zelí prostě přenese. Navíc popisy počasí a nálady vytváří hotový skvost. Podle mě tento autor stojí za mnohem větší zmínku nebo minimálně stejnou jako třeba Sinkiewicz či Prus a takových polských autorů by se našlo daleko víc.


ondrula
23.07.2020 5 z 5

Již před delším časem jsem zjistil, že vesnický román dokáže být neobyčejně silným zdrojem poučení i zábavy. Za obojím však stojí ještě něco: jakási esence samého života, odkaz životní moudrosti předků, mohutné životní pouto mezi přírodou a člověkem. Proto je četba vesnického románu pro mě zajímavá.

Mám v čerstvé paměti třeba Mlhy na Blatech, Jana Cimburu nebo Zapadlé vlastence. Mlhy na blatech jsou tak nějak klostermannovsky užvaněné, Jan Cimbura je jaksi mravokárný a ukňouraný, Zapadlí vlastenci jsou nudní. Vše jsem ale dočetl do konce. Když pak člověk otevře Reymontův román Sedláci, je to jako kdyby dostal ránu pěstí. Tak nádherné popisy krajiny a jejích proměn, črty lidských charakterů a jejich pohnutých osudů, epické dějové zvraty, živé zobrazení lidových zvyklostí a slavností... o tom se může výše zmíněným autorům zvučných jmen (Klostermann, Baar, Rais) jen zdát. Však ne nadarmo je také Reymont laureátem Nobelovy ceny za literaturu.

Zpočátku jsem se trochu bál, jak budu vnímat polský román, protože jednak s nimi nemám moc dobré zkušenosti a jednak jsem nostalgický vlastenec a selské prostředí v sousedním Polsku by mi mohlo být třeba cizí. Opak je pravdou, kulturní rozdíly jsou poměrně mírné a přesto zábavné, poučné a osvěžující. Paralely s českým prostředím jsou naopak silné.

Je mi záhadou, proč Reymont není v Čechách známější a čtenější, když na hlavu poráží svým spisovatelským uměním naše učebnicové klasiky. Ale třeba je to i dnešní dobou a silně konkurenčním knižním trhem; Sedláci je přeci jen četba pro fajnšmekry a vydat dnes čtyřdílný epos napsaný před 116 lety (sic!) by byla zřejmě nakladatelská sebevražda. Jen na okraj - v Čechách byli Sedláci vydáni naposledy v roce 1951, tedy před 70 lety, to je síla.