Sebevražedné jednotky
Richard O'Neill
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107105/bmid_sebevrazedne-jednotky-wRr-107105.jpg
5
4
1
Na všech bojištích druhé světové války, kde bojovali stateční muži, docházelo k případům, kdy se bojovník, obklopený nepřátelskou přesilou a bez naděje na záchranu, rozhodl obětovat vlastní život a vzít s sebou na věčnost co nejvíce nepřátel... Něco jiného všem je, když se celé armády rozhodly vytvářet specializované jednotky sebevrahů, kteří měli svou obětí pomoci pozdržet neodvratnou porážku. Sebevražedný boj se stal především doménou císařského Japonska, které uvedlo do života zrůdnou koncepci Kamikaze - božského větru, jenž měl smést Američany blížící se ze všech stran k samému centru císařství. Již ne tak jednoznačné byly sebevražedné jednotky, jež vznikly v rámci agónie nacistického Německa. Specializované zbraně německých letců a námořníků sice byly určeny k tomu, aby po navedení svým řidičem na cíl, zničily nepřítele přímým nárazem, podle německé koncepce měl ale pilot či kormidelník svůj bojový prostředek včas opustit... Většinou by se mu to ovšem podařit nemohlo... O tom všem se můžete dočíst v této pozoruhodné knize.... celý text
Literatura naučná Historie Vojenství
Vydáno: 2003 , Naše vojskoOriginální název:
Suicide Squads , 1981
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) sebevražda vojenství obrana státu kamikaze
Autorovy další knížky
| 1996 |  Vietnam |
| 1993 |  Lidé a příšery |
| 1993 | 2. světová válka |
| 1995 | Sebevražedné jednotky |
| 1993 | Tajemný svět |
Knížka je pojata trošku šířeji. Zahrnuty jsou i jednotky, kde sice byla velmi vysoká pravděpodobnost úmrtí, ale primárně se nejednalo o sebevražedné oddíly. Například rychlé italské čluny měly v přídi výbušninu, zhruba 90 metrů před cílem zablokoval řidič kormidlo, vyskočil a využil malého skládacího prámu v zadní části lodi, aby ustál tlakovou vlnu výbuchu. Podobně miniponorky, které byly často určeny pro útok v chráněném přístavu, jakmile v něm ale došlo k výbuchu lodě, tak mohla posádka počítat s tím, že bude díky hlubinným pumám zabita. Na druhé straně se autor věnuje například živoucímu torpédu (kaiten), kde se opravdu nepočítalo s tím, že by mohla posádka přežít. Knížka je podrobná, ale velmi čtivá, dozvíme se o sebevražedných jednotkách v jednotlivých armádách, ve vzduchu, na moři, tak i na zemi. Vše je doplněné obrazovou přílohou, srovnávacími tabulkami (kde jsou uvedeny rozměry, hmotnost, typ motoru, nálož, počet vyrobených kusů atd.). Nechybí ani nákresy, jak daný prostředek vypadal, a to včetně umístěné posádky, díky tomu si lze hned představit, jak to vypadalo. Rozebrány jsou pak případy, jak, kdy a s jakým úspěchem byly sebevražedné prostředky použity.
Čas od času se v knížce vyskytl nějaký ten překlep. Někde se třeba liší jméno prostředku na obrázku a v textu nebo třeba v tabulce je dvakrát stejné záhlaví (například počet lodí poškozených kamikadze a počet lodí potopených kamikadze), ale každopádně čísla jsou správná. Nejsou to nijak zásadní nedostatky (ani časté), z textu vždy vyplyne správná varianta. Celkově bych hodnotil 90 %.