Saint-Just

03.05.2021

Francouzskou revoluci poznávám spíš na náhodu a po kouskách. Doznávám, že s každým dalším kouskem je mi tahle slavná záležitost čím dál víc proti srsti. Nejen proto, že je francouzská. Bojovat proti tyranům ještě větší tyranií a fanatismem patrně nebude ta správná cesta k úspěchu. Není divu, že ve své době otřásala nejednou duší a vyvolávala děs a teror. Pád Bastily spustil revoluci nikoli osvobozující, ale krvelačnou, šílenou, krutou, rozháranou. Je celkem ironické, že většina jejích představitelů byla v mladickém rozletu, jejichž životy nedospěly bodu vyzrálosti, ale ještě předtím nechali hlavu pod košem guillotiny.

Saint-Just, přes veškerou špatně skrývanou snahu autorky o jeho veleslavení, podle malého spisku patřil mezi ty nejvíc fanatické a brutální protagonisty. Zběsilý, drzý, jdoucí přes mrtvoly, neznaje strachu (až nebezpečnou formou), pln nenávisti, vzdoru a přesvědčení o tom, že jeho cesta je ta jediná možná. Tak nějak na mě působil francouzský mladík, jehož role bývá ve spojení s Francouzskou revolucí celkem opomíjena. Ostatně to byl on, kdo před poslanci výboru poprvé vyřkl osudná slova o Ludvíkovi: "ten člověk musí buď vládnout, nebo zemřít!"