Rybáři
Liao Chung-ťi
Snaha porozumět prostředí, v němž člověk žije, a poznat živé organismy, které s ním okolní svět sdílejí, je hlavním tématem příběhů Liao Chung-ťiho, tchajwanského autora, který v České republice dosud nepublikoval. Povídky, ověnčené na Tchaj-wanu mnoha literárními oceněními, jsou odrazem zvýšeného zájmu o prostředí a jeho genius loci. Liao Chung-ťi se dá zařadit na jedné straně k autorům, kteří zakládají svou tvorbu na pečlivém, dlouhodobém pozorování, na druhé straně k těm, kteří staví na osobní zkušenosti a praxi. Je příkladem šťastné symbiózy obojího.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2017 , Mi:Lù PublishingOriginální název:
Tchao-chai-ren / 討海人
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem koupila jako dar dědečkovi, a ten z ní byl nadšen. Proto mi jí půjčil, abych si ji také přečetla.
Kniha mě přenesla zpátky na Taiwan a ukázala mi atmosféru rybářských výprav. Byla jsem úplně pohlcená líčením oceánu, různých druhů ryb a charakterů rybářů. Atmosféra mi připomínala moji oblíbenou knihu Stařec a moře. Opravdu nádherná kniha o sepětí člověka s přírodou.
Doufám, že budu mít příležitost přečíst si od tohoto autora i další knihy.
Miluji vodu ve všech jejích podobách. I knihy, v nichž se o různých podobách vody píše. A tohle mě vážně dostalo! Některé knihy nečtu před spaním, abych pak neměla příliš divoké sny (třeba taková Zákeřná Ebola, dočtená nedávno – ne, ani ve snu bych si nepřála to zažít). U této knihy bych si naopak přála, aby se mi zdálo o něčem z toho, co jsem si přečetla, byť ani tam nebyla nouze o dramatické chvilky.
Širý oceán plný záhadným mořských tvorů, den na moři, noc na moři, vlny zmítají bárkou sem a tam... A pak všechny ty ryby, krásné, chytré, ba doslova mazané... marlíni, zlaci nachoví (jeden je na obálce knihy, jen nevím, proč se jmenuje nachový, když ve zbarvení převažuje zelená... prý ale dovede zbarvení měnit), měsíčníci, tkaničnice, pelamidy, Lagocephalus... některé mají nad rybáři navrch a není vůbec snadné je ulovit, případně před nimi ubránit svůj úlovek. Autor líčí tolik neúspěchů, že jsem se, hlavně v prvních kapitolách, divila, jak se s Vlnotajem, kapitánem lodi, mohli rybolovem vůbec uživit...
Jde o vyprávění z první ruky, jelikož autor se ve svých 35 letech rozhodl pro rybářské řemeslo, jemuž se nakonec věnoval 5 let (co ho vedlo k tomu, že po pěti letech pověsil rybařinu na hřebík, bohužel v knize zmíněno není – možná značná dávka nebezpečí, možná, že jeho kapitán Vlnotaj odešel do penze, možná se přihodilo něco zlého, anebo naopak dobrého...). Zaujalo mě hlavně to, jak člověk, který byl nucen obrnit se tvrdou slupkou – jinak by život na moři nemohl zvládnout – byl schopen citlivě vnímat oceán a život v něm. Co víc, i ostatní drsní chlapíci, kteří na moři strávili celý život, se tak projevovali. Nemusí nám to tak na první pohled připadat, vždyť na některé ryby se vydávají s harpunou. Jenže je to jejich živobytí. Jde o malé bárky, kde se rybáři pořádně nadřou (a někdy bez úspěchu) i riskují život, aby se uživili. Na rozdíl od posádek velkých lodí s různými technickými vymoženostmi. Cit pro oceán a jeho tajemství je vidět třeba na Vlnotajovi, kteří dokáže odhadnout, co rybář-začátečník na jeho lodi pociťuje při některých ze svých prvních lovů ryb... asi před lety cítil něco podobného, vedle respektu k rybám ho zřejmě občas přemohla i lítost...
Kniha je prezentována jako soubor povídek, ale já bych to spíš nazvala souborem autorových vzpomínek na jeho život rybáře a námořníka. Byť některé z příběhů lze číst i samostatně, zjistila jsem, že je mnohem lepší knihu "zhltnout" od na jeden zátah, protože jen tak budete vnímat všechny ty barvy, vůně a vítr ve vlasech... Vyprávění obsahuje v první řadě lyrické líčení prostředí oceánu, života na lodi, úvahy rybářů. Dramatické chvíle nejsou hlavní náplní knihy a vlastně jsou líčeny jako běžná součást života na moři. Kdo vyhledává akci od začátku až do konce a neobyčejný děj, asi bude zklamán. Já jsem naopak nadšena. S autorem, Vlnotajem i dalšími rybáři jsem se loučila jen velmi nerada.
Velice pomalá kniha o moři, lovení ryb a přemítání o životě. Přiznám se, že mě nebavila, takže jí dávám nízké hodnocení, ale je to čistě tím tématem a rozvláčností. Pokud máte rádi pomalé knihy o moři a lovení ryb, běžte do toho.
Předchozí komentář (Cattaclysm) přirovnává Rybáře k Starci a moři, což můžu potvrdit (ta mě taky netáhla, podle mě Hemingway napsal i lepší věci... ;) ).