Rodinná kronika

Rodinná kronika https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367472/mid_rodinna-kronika-WYs-367472.jpg 4 3 1

Bagrovští série

< 1. díl >

Rodopisně autobiografická dilogie (Rodinná kronika, Dětská léta Bagrova-vnuka), v níž ruský realistický prozaik zpodobuje historii tří generací provinciální statkářské rodiny v době kateřinské a pokateřinské a vypovídá o svém dětství.

Literatura světová Historické romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Семейная хроника (Semjejnaja chronika) , 1856


více info...

Přidat komentář

zuvacka
29.12.2022 5 z 5

Neobyčajná kniha. Netušila som, že ma bude tak baviť čítať o obyčajnych veciach, ale hneď po prvej kapitole, kde ma to ešte nudilo, som sa neuveriteľne chytila. Riešenie vzťahovej detektívky mladého páru, podobnej vzťahovej detektívky v rodine dědečka, zrada, nepochopenie, sťahovanie, cestovanie, život... Plus - ľudia boli zlí a krutí asi vždy, ale občas som im ten ich spôsob života, rybárčenie, jazdu na koňoch, či prírodu vyložene závidela.
Kniha má pokračovanie - Detské roky Bagrova - vnuka, odporúčam prečítať naraz, niektoré osudy sa uzavrú až v druhej.
Predhovor naopak odporúčam preskočiť - to sa týka všetkých kníh z tejto edície...

Citáty:
"Kdyby jí byl někdo řekl, že zde bude žít trvale až do stáří a že tu dokonce zemře, nevěřila by tomu a byla by na to upřímně řekla, že to raději zemře hned… Jenže člověk si zvykne na všechno a vydrží všechno, co pro něho Bůh přichystá."
--------------------
"V těžkých dobách, kdy Sofja Nikolavna tolik duševně trpěla a tělesně strádala, cítila se neustále obklopena upřímnou láskou a obětavostí Alexeje Stěpanyče. Konflikty, k nimž zpravidla dochází v běžném životě mezi dvěma tak různými povahami, v té době přestaly, a i když k nim třeba důvody byly, nemohli si jich všímat. Při oběhu velkých peněz není drobné vidět. Za mimořádných okolností, ve vážných chvílích, platí jen velké mince, kdežto běžné výdaje se za klidného života většinou platí drobnými.
Alexej Stěpanyč měl dostatek velkých mincí, zato drobné mu často chyběly. Když člověk při pohledu na utrpení či nebezpečí, ohrožující zdraví a život milované bytosti sám trpí celou duší, zapomíná na spánek, na klid i na jídlo, zapomíná sám na sebe, když má nervy napnuty a překonává sám sebe, – tehdy není čas na nějaké požadavky, drobné pozornosti, starání a obskakování. Potom však doba otřesných událostí mine, všechno se zase uklidní, napjaté nervy povolí a člověk je zase tím, čím je; krev a tělo, hmotný život se svou všedností se hlásí o svá práva, zvyky opět nabývají své ztracené moci a nastává doba oněch zmíněných požadavků, pozorností, úsluh a obskakování a všelijakých nepatrných maličkostí, z nichž je utkán skutečný, obyčejný život."