Rasputin

24.10.2022

Dlouho jsem hledala knihu ve které by bylo o Rasputinovi víc.Vždy byl tak na okraji, teď jsem spokojená.Musel mít velké charisma když mu podlehlo tolik významných lidí. Určitě mužů doporučit.

27.03.2019

Velmi pěkné čtení. Rasputin byl nepochybně zvláštní člověk a velmi dobrý manipulátor. Na první pohled může být člověku divné, že se mu podařilo získat takový vliv, ale na straně druhé i dnes se můžeme setkat s různými sektáři a jinými podivíny, kteří manipulují s ostatními a to jsme o víc jak sto let chytřejší.

08.01.2018

Pologramotný mužik, „svatý muž“, „Přítel“ carů, nemrava. Grigorij Jefimovič Rasputin se stal mýtem již za svého života - část Ruska jej fanaticky milovala pro jeho uhrančivost spojovanou s jistými až nadpřirozenými schopnostmi, zbytek země jej zatracoval a nenáviděl pro jeho schopnost manipulace a obrovský vliv, který měl na rodinu posledního ruského cara Mikuláše II. Z jeho života zbyly jen fámy a povídačky o tom, jak se proháněl po Petrohradu nahý a proháněl děvky, v dnešní kultuře je prezentován jako černokněžník a démon. Až s nalezením Tajného spisu, který na Rasputina nechali vypracovat porevoluční vyšetřovatelé, vznikl ucelený literární a historický „portrét“ jedné z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Ten spis objevil při svém historickém bádání autor knihy Edvard Radzinskij. Kromě výpovědí Rasputinových odpůrců, jež se snažili muže démonizovat, se v dokumentech objevují zásadní výpovědi Rasputinových přátel, kteří z „mýtu Rasputin“ tvoří člověka a staví jej pevně na zem, i když jej dokonale nezbavují „něčeho“ mystického. Jak se ukazuje, nejednalo se o kolotočového mága, který se zviditelnil v poblázněném předrevolučním Rusku, ale o člověka, který disponoval léčivými schopnostmi, kterými si získal i carovu manželku Alix, protože jí léčil jejího nemocného syna, následníka trůnu careviče Nikolaje Alexejeviče, který trpěl hemofilií. Podle dokladů byl skutečně až fanaticky nábožný, víru ovšem pokřivil tak, aby vyhovovala jeho tělesným potřebám. Sexuálním chtíčem odhaloval hříchy u jiných, po orgiích se svými následovnicemi přicházelo toužebné pokání. Svého vlivu na carevnu využíval ve svůj i cizí prospěch, pomáhal „prosebníkům“, kteří mu za jeho přímluvu u carů platili obrovské částky. V čase blížící se tragédie romanovské rodiny vybíral a dosazoval ministry, předsedy dumy i hlavy synodu. Nenávist celého Rusku k tak mocnému pologramotnému mužikovi se přelila jak přes něj, tak přes cary jako tsunami, a autor knihy se právem domnívá, že také díky Rasputinovi (slovo znamená „nemrava“) a jeho „těžké ruce“, jež byla zhoubná pro všechny v její blízkosti, padla ohromná carská říše a k moci se na dlouhá léta dostali bolševici.