Radlice boží

Nejvýraznější literární představitel Hané rozvíjí ve svém novém románě epický talent o nové a plnější akordy. Byl-li jeho předchozí román "Pacholek Jordán” dramatickým a dějově velmi krevnatým obrazem poválečné moravské vsi, opouští nyní vnější epickou linii, aby se ponořil do nitra a vysledoval duchovní tvář svých hrdinů, zasazených do rodné krajiny, chce postihnouti onu hlubší tvářnost skutečnosti, jejíž povrch je rozrýván radlicí boží a v níž teprve bolestí se dobíráme pravé radosti. Příběh, v němž se ozývají tyto základní tóny, je vzat z 90. let minulého století, a třeba jeho ladění je baladické, je to v samé podstatě něžná idyla, oslavující všemoc lásky a lidské obětavosti, které se po všech příkořích proderou k světlu. Málka, nejstarší z pěli sourozenců, musí po bolestném rozvratu a smrti svých rodičů opustit domov a probíjet se u svých příbuzných. Nepodlehne však osudu, který jí dal projít tímto slzavým údolím. Bdí nad nijako strážný anděl matka, tato mučednice za života a světice v tichém království Amálčině. Amálka opatruje své sourozence a sama vstupuje do šťastného manželství s Hynkem Křížanem; může se vrátit zas k pramenům svého dětství, tam, kam ji Bůh postavil, aby naplnila svůj úděl — mateřství. Do této základní dějové osnovy je zakomponován i starosvetský obrázek života na vesnici s tanci, divadly a příhodami smutnými i veselými. Kniha Koudelákova patří k těm dílům, které promlouvají přímo k srdci a dotýkají se nejprostších lidských citů.... celý text