První republika

06.01.2019

Když vezmu v potaz, že se na celém projektu zúčastnilo v průběhu devíti let 160 lidí bez nároku na honorář, kteří museli autenticky zobrazit neskutečně složité účesy, make-up, oblečení, sehnat krásná dobová auta a domluvit prvorepublikové interiéry, tak tuto snahu prostě musím ocenit a nebazírovat na nějakém uměleckém přesahu, což asi nebyla ani pointa. Na knize jde vidět, že na estetice si smetánka té doby opravdu potrpěla. A je to krásná, obdivuhodná podívaná. Člověk si smutně řekne proč se i dnes nemůžeme těšit takové okolní kráse ve stylu, účesech, oblečení, architektuře... Na druhou stranu si člověk oddechne, že dnes ženy a muži můžou vyjít do společnosti oblečení neformálně, nenagelovaní, neoholení, bez make-upu, bez cigaret a doutníků, nemusí u toho popíjet whisky a nebo naopak můžete, ale tak jak tak vás za váš způsob sebevyjádření nikdo soudit nebude. Společnost se přes to částečně už přenesla. Zajímavý estetický vhled do doby první republiky.

Chválím záměr, ale bohužel mi to těžce nesedlo. Strašlivě mi tu chybí "takové to něco", co by obyčejné album fotek povýšilo na umělecké dílo. Modelky mi byly nesympatické, působily příliš stylizovaně. Dobová atmosféra na mě nedýchla. Naopak mám z fotek pocit, že autor akorát pár kámošek oblékl do kostýmů, posadil je do kavárny a vyfotil přes černobílý filtr. Víc než jako pocta první republice mi to připadá jako soubor momentek z fotokoutku na vintagepárty.