Prokletý rok

31.01.2022

(SPOILER) Prokletý rok pro mě byla knížka naprosto plná překvapení. Přes všechny hrůzy a děsy byla protkaná láskou a nadějí a usadila se mi v srdci. Po proslzeném konci jsem se jen podívala na přebal knihy a znovu mě dostal jeho význam. Je to doopravdy úplně božská kniha, která stojí za přečtení.

19.01.2022

Miluju Hunger games, Příběh služebnice,…a tohle se vezlo na podobné vlně. Příběh mě hodně bavil a podařilo se mi v něm najít spoustu zajímavých a hlubokých myšlenek, které tomu dodaly na síle.

Rozjezdu věnovala autorka poměrně hodně času a já se bála, aby na tom později příběh netrpěl. Nicméně se ukázalo, že moc dobře ví, co dělá. Po počátečním seznámení se vyprávění dostalo do příjemného tempa plného napětí, které vydrželo až do velmi překvapivého konce. Konec přinesl opravdu mnoho překvapení, která ani z poloviny nebylo možné předvídat.

Hlavních hrdinek máme zpočátku hned několik a hned od začátku to pro vás s velkou pravděpodobností budou hloupé husy. A v mém případě představovaly ztvárnění všeho, čím u druhých pohrdám. Tolik zloby, co v sobě mají, navíc když jsou pohromadě, dokonale ukazovalo, jak k sobě ženy (ale i lidé obecně) dokážou být bezdůvodně zlé. Ráda bych vám řekla, že v tomto ohledu svítá naděje na lepší zítřky, ale….

Tierney, hlavní hrdinka příběhu, je od začátku rozumná, ačkoliv má na věci svůj názor a nebojí se ho ukázat, zachovává si vždy čistou hlavu. Prostě sympaťanda. Dočkáme se s ní také krásné (i když předvídatelné) romantické linky, která má hned dvojité nečekané vyvrcholení. Z obou jsem byla paf. (Ale to já jsem byla i z jejího vyvoleného!)

Pokud jde o prostředí knihy, byla jsem ztracená a popravdě i po dočtení knihy nemám absolutně tušení, jak je ten tábor velký. Chvílemi vypadal, že nemá víc než párset metrů čtverečních a náhle se tam vešel celý les i s tůní. Co vám budu povídat – mapa by byla moc fajn!

Velkou radost mám i toho, jak brzy se mi podařilo odhalit původ oné magie, kvůli které dívky podstupují tento prazvláštní „rituál“. V tomto ohledu doporučuji přečíst autorčina slova na začátku knihy, byla jsem dost překvapená z toho, kde získala svůj námět na knihu, který dovedla k dokonalosti.

Hodnotím 4/5. Až na pár drobných detailů mi kniha opravdu vzala dech. Všem moc odporučuji po knize sáhnout a věnovat jí čas.

11.01.2022

Do této knihy jsem se chtěla pustit už dávno, všude jsem viděla perfektní recenze, tudíž jsem měla velice vysoká očekávání. Začnu asi obálkou, která má moc hezký přebal, ale sama o sobě je ještě zajímavější a pěknější. Zprvu jsem se nemohla nějak začíst, dost mi vadilo, že kniha nemá kapitoly. Osobně mám nejradši krátké kapitoly, ale tady bohužel nejsou žádné, takže mi trvalo, než jsem se pořádně rozečetla. Autorka píše krásně, skvěle vykresluje celý svět i děj. Postavy jsou taky fajn, všechno tam celkově dává smysl. Krvavé scény v příběhu nejsou zase tak hrozné, jak si jiní stěžovali v recenzích, bez nich by ta kniha ztratila svůj potenciál. Taky musím pochválit velice originální nápad, protože jsem se bála, že se z toho stane Hunger Games, ale naštěstí to mělo jiný spád. Nejlepší ale na celé knize je její myšlenka. Konečné rozuzlení a témata, která se zde řeší nám prozrazují, že to vlastně není tak úplná fikce, nýbrž se zde autorka dost přiblížila realitě. Jsem prostě nadšená, musím vám tento silný příběh doporučit.

07.01.2022

Knížka o přerodu dívky v ženu o tom jak v tomhle věku máme pocit, že všemu nejlíp rozumíme a až s odstupem pochopíme, že matčiny rady měly své opodstatnění. Kniha o ženské síle a síle ženské pospolitosti. O mužském světě ve kterém žijeme.... Při čtení mi často přicházely na mysl Hunger games, podobností tam vidím mnoho ale děj mě tolik nestrhnul. Až terpve na konci mi všechno zapadlo do sebe vidím, že knížka má obrovskou sílu. Asi záleží na věku čtenářek co si z ní vytáhnou pro sebe a těch věcí je tam opravdu dost. Zajímalo by mě jak knížku vnímají muži, pokud jí nějací čtou.

27.12.2021

Proklety rok se četl velmi dobře. Pro mě to byla taková fajn oddechova jednohubka, dej hezky plynul, příběh byl zajímavý. Určitě knihu můžu doporučit,pokud chcete vypnout a nepřemýšlet nad slozitostmi.

Jedna z nejhorších věcí co jsem kdy četla! Strašně jsem se na ni těšila, protože jsem všude četla pozitivní kritiky. Za mě?! Hrůza, děsivé sny ze skoro hororovému příběhu. Když se mi konečně příběh začal líbit, tak konec, zvrat a zase stejná hrůza! Nejhorší knížka, co jsem kdy dočetla do konce (jediný, co ji musím nechat je, že byla čtivá, takže jsem ji opravdu dočetla do konce)

20.11.2021

Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic...

Vlastně jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. Zpočátku mi to hodně připomínalo knihu Pán much, kterou jsem četla před strašnou spoustou let... Pocity z obou knih jsem ale měla stejné.

Pán much - na počátku je parta malých kluků, spořádaných, slušně vychovaných, vyděšených a ponechaných svému osudu. Na konci - co z nich zůstalo na konci?

Prokletý rok - na počátku je 33 dívek, které věří tomu, co do nich odmalička hustí zvrácená společnost. Jsou taky vyděšené a ponechané svému osudu. A na konci? Co z nich zůstalo na konci?

Za mě je tenhle příběh až mrazivě zvrhlý, krutý, plný surovosti, neklidu, hnusu, bídy, plný beznaděje i slaboulinké naděje, plný víry, že to takhle skončit nemůže - a plný smutku pro všechny ty dívky, zapomenuté v čase, obětované světu, který nemá s nikým slitování... Jako by se svět vydal zpátky proti proudu času do hluboké minulosti. Jako by jsme stáli zase na počátku a snažili se vybojovat si alespoň kousek zapomenuté podstaty člověka: lidskost, soucit, touhu po lásce, něze, prostém lidském pochopení, sounáležitost, pokoru...

Tierney bojuje za všechny. Ale postav, které stojí za zmínku, je v tomhle příběhu víc. Její otec, její matka. Její sestry. Michael. Gertruda. Teta Linny. Paní Fallowová. Ryker. V téhle knize nejde ani tak o magii, fantasy svět nebo drsnou vyvražďovačku. Jde o touhu člověka změnit svět, učinit ho lepším, splnit si své sny - i sny těch druhých. Spousta věcí mě šokovala, spousta zaskočila, něco jsem čekala a něco zase vůbec. Autorka nám vlastně všechno předkládá, jenže ty kousky návnady snadno přehlédnete - jako já.

Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic...

A pak je tady konec. Konec, který nám neodpoví na naše otázky, který nám nedává nic, čeho bychom se mohli chytit, a zároveň nám vlastně dává všechno, co potřebujeme - naději...

Oči mám otevřené dokořán - a teď už vidím všechno.

11.11.2021

Tak takhle kniha mě úplně nadchla! Začneme u hlavní hrdinky. Hlavní hrdinka Tierney Jamesová mě neskutečně zaujala hned ze začátku. Obvykle nemám ráda postavy typu "I'm not like other girls" (překlad: nejsem jako ostatní holky), ale zrovna u této postavy mi to přišlo nějakým způsobem správné, že se hrdinka takhle chovala. Gertrůda byla ze začátku velmi tajemná, ale hned jsem si ji oblíbila. Postava Michaela se mi taky líbila. Knížka mě vytáhla z čtecího bloku a určitě doporučuji.

08.11.2021

Tato kniha byla strašně propagovaná a byla vidět úlně VŠUDE. Ano je to čtivé a zajímavé, ale asi jsem právě čekala, že mě úplně odrovná a to se nestalo.

26.10.2021

Naprosto nevšední příběh, něco na styl Příběh služebnice. Četlo se to hezky, i když bych postavy ještě trochu dopracovala, hlavně vztah hlavní hrdinky s pytlákem mi přišel nějaký moc rychlý a nedotažený. Navíc mám u knížek ráda, když končí naprosto nečekaně! Vypadá to na prvotinu a ta téměř nikdy není dokonalá, takže to Kim zvládla skvěle.

13.10.2021

(SPOILER) Příběh mě naprosto uchvátil, psané opravdu čtivě ale ten konec.
POZOR SPOILER: opravdu jsem tak moc doufala.... happyend? Možná pro někoho ale pro mě teda rozhodně ne! Mě konec zlomil srdce...

07.10.2021

Za mě moc hezký příběh. Určitě doporučím dál. Duchařinky mám ráda. Navíc to mělo super zápletky a i zamilovanou linku jejíž vrchol byl velmi dojemný.

25.09.2021

Kniha je napísaná čtivo, s tým som nemala problém. Problém som mala s chuťou sa ku knihe vrátiť, aj keď sa mi čítala dobre, nevyvolávala vo mne nutkanie v čítaní pokračovať, dej ma až tak nepohltil. Hlavná hrdinka, Tierney, mi síce bola celkom sympatická, ale nie natoľko, aby ma ku knihe vedela pritiahnuť. Tiež mi prišlo zvláštne, že medzi toľkými dievčatami bola ona tou jedinou, ktorá rozmýšľa vcelku logicky, zatiaľ čo ostatným im ich podivné správanie prišlo normálne. Tiež mi na nej vadilo, že chce ostatným pomôcť za každú cenu – na jednej strane to je od nej pekné, na druhej asi nikto nie je až taký samaritán :D. Kniha tiež rozoberá niekoľko vážnych tém, od šikanovania, sebapoškodzovania, vrážd..., ale prišlo mi, že pri všetkom ide autorka len tak po povrchu, že je to v tej knihe skôr iba na efekt. Koniec ma trošku sklamal, čakala som nejaký iný záver, nie to, ako to skončilo, prišlo mi to také o ničom. Tiež mi vadilo, čo z toho konca vyplýva, že ide hlavne o chlipnosť mužov a nikto s tým nič nerobí, myslím, že ani v takejto spoločnosti, aká je opísaná v knihe, by toto len tak neprešlo. Kniha ma teda nenadchla, ale ani nesklamala, pre mňa je to taký priemer.

21.09.2021

(SPOILER) Když pominu nesprávné zařazení knižního žánru, a sem tam pár nelogičností, tak to byl celkem hustý dystopický příběh. Pro děti a mládež? Přečíst si Prokletý rok jako dítě, tak se ke knihám asi jen stěží vracím. Fantasy? Kromě neutuchající zmínce o tom, že ženy v sobě ukrývají magii, které je potřeba se zbavit, a zmínce o tom, že v lese straší duchové, není v příběhu magického a fantastického zhola nic.

Kniha je velmi často spojována se seriálem Příběh služebnice. Ano, největší podobnost je tam právě ve víře v ideologii, kdy společnost považuje ženy za božské, plné magie, ale zároveň je uvrhá jakožto podřadné bytosti na dno, trestá je za sebemenší odchylky od jejich představ, a vidí je pouze jako tělesné schránky, které jim na svět budou rodit děti, nejlépe chlapce.

Neskutečně nesmyslná víra v ideologii, která nutí mladé dívky opouštět své rodné město po dobu jednoho roku, který mají následně strávit na opuštěném ostrově, a kde se mají zbavit své magie...To utlačování, podřadnost, nerovnoprávnost žen a můžu, rozřazování žen a dívek na základě barvy stuhy ve vlasech na čisté, plné magie, a očištěné, ta krutost společnosti k postavení žen po prožitém Prokletém roce...Neskutečně zvrácené, ale zároveň je to přesně to, co ten příběh dělá tak poutavým a zajímavým. Prolíná se zde spousta nehezkých témat, od již zmíněné nerovnoprávnosti po šikanu, pronásledování, týrání, společenské tresty (v podobě usekávání prstů, jazyka, oběšení) až vraždu. Rozhodně témata pro děti a mládež. Čekala jsem hodně, ale rozhodně jsem nečekala tolik zvráceností, nechutností, strachu, ponižování, násilí a krutosti na každém kroku. Respektive stránce. Výmysl Prokletého roku, tedy posílání mladých dívek na roční pobyt v divoké přírodě obklopené pytláky, je za mě pouze zástěrka mužů, jak ženám vládnout. Podle mě ti nahoře nikdy nevěřili, že ženy mají nějakou magii, pouze chtěli záminku, jak je ovládat a řídit jejich životy, vymýšlet si pravidla...

Co se týká obsazenosti těch nejdůležitějších postav...Hlavní hrdinka Tierney je od začátku do konce vcelku sympatická, odvážná, nebojácná, inteligentní, starostlivá a vynalézavá, připravená na život v divočině díky svému otci. Místy se ale snaží být za každou cenu tou nejspravedlivější. Je takovou tou holkou, která se snaží vycházet s každým za každou cenu, i když jí druhý vrazí kudlu do zad. Nebo sekeru do ramene.
Michael moc prostoru nedostal, ale už od začátku je vidět, že Tierney nepovažuje jen za kamarádku. Ta to jen slepě přehlížela. Nebo je v tomhle ohledu hloupá. Jejich milostná linka je v příběhu šíleně krátká, možná bych si Michaela oblíbila víc, kdyby dostal i víc prostoru. Nicméně pro Tierney by byl schopný i umřít.
Ryker...Mi byl mnohem sympatičtější, než Michael. Nedokážu říct vyloženě proč. Sice ho nečekalo žádné vysoké postavení a slibná budoucnost, neměl bohatého otce nebo vysoko postavenou rodinu, ale měl čisté srdce a miloval celou svojí duší. Mrzí mě...Ne, štve mě, že to s ním dopadlo tak, jak dopadlo.
A zbylá banda, se kterou byla Tierney vyslána na očistný rok, byl víceméně složenina ustrašených, neschopných, hloupých a závistivých holek. Nejsympatičtější byla samozřejmě Gertruda, která byla zpočátku nemastná neslaná, hodně tajemná, ale pak se ukázala jako opravdová kamarádka.

Děj knihy plyne jedna báseň, je čtivý, poutavý, není předvídatelný. Naopak člověk kolikrát nevěří vlastním očím, co se to právě stalo. Co ovšem pokulhává je popis, především postav. Konec knihy mi přišel poněkud uspěchaný, těhotenství Tierney zvláštně krátké, a některé věci zůstávají v otazníku. Jako například, zda-li příprava tábora pro další dívky určitým způsobem pomohla? Vrátilo se jich více, když nepily vodu ze studny a nezešílely? Proč ženy z tajných shromáždění pro své dcery nic neudělají, nepřipraví je na to co je v Prokletém roce čeká, nezakročí ve společnosti jako jeden celek?

Celkově je ale kniha velmi pěkně napsaná a můžu ji doporučit. Myslím, že když člověk přehlédne původně přiřazený žánr a bude se soustředit především na tu dystopii, tak kniha určitě nadchne.

19.09.2021

Tahle knížka ani zdaleka nedosahuje kvalit Příběhu služebnice nebo Pána much! Rozumím, proč zde v komentářích někdo zmiňuje, že je to spíš pro mládež. Protože žádný dospělý nemůže uvěřit, že z uříznutého prstu nebo ucha ještě po několika dnech kape čerstvá krev, že několik dívek dokáže z kmene stromu vyrobit funkční sud na vodu, že jíst jen kořínky a žaludy by puberťáci hravě zvládli... Takových nesmyslů je tam mnohem víc a všechno je to tak prvoplánové a černobílé, až skoro legrační, nebýt té spousty krve a krutostí. Symbol červeného kvítku vyskakuje podle přání na správných místech, co je potřeba vidět a slyšet, to se vidí i slyší a konec je jak vystřižený z červené knihovny.
Vždycky se po přečtení knížky zamýšlím nad tím, jak složitá a náročná je práce spisovatele, kolik to stojí přemýšlení a času a jak neuctivé je od čtenáře, to všechno negativně zkritizovat. Snažila jsem se o nadhled. Takže dvě hvězdičky za první část knížky a třetí za autorčinu bezbřehou fantasii.

14.09.2021

(SPOILER) Nad hodnocením jsem delší dobu váhala, nakonec ale končím u průměru.
Ne, že by se kniha špatně četla, příběh byl svižný a čtivý, takže to tu "šikanovačku" vcelku zachránilo ode dna.
Nelíbí se mi (a ani s tím nesouhlasím) označení "pro děti a mládež, dívčí román", no to ani náhodou! Jsem ve věkové kategorii 18+ a i na mě to bylo moc, takže si opravdu nedokážu představit mladou dívku, která by si tohle přečetla.
Nápad je velmi zajímavý, souhlasím trochu s tvrzením, že to připomíná Příběh služebnice ale podobnost vidím jen v tom v jaké komunitě tito lidé žijí, jaké zastávají názory apod.
Jde o hodně těžká témata, ať už jde o šikanu, vraždu, zohavování, atd. což se nečetlo vůbec příjemně, na druhou stranu chápu autorku proč takový příběh napsala, což sama autorka uvádí v poděkování.
Myslím, že tedy většina z nás se shodne na tom, že se nejedná o dívčí román a ani o pořádné fantasy (magie nikde, maximálně se jedná o jiný svět ale stejně tak by se to mohlo odehrávat v New Yorku nebo kdekoliv jinde).
Vzato kolem a kolem propadák to není, četlo se to rychle a místy jsem si to opravdu užila, takže za mě 3*, maximálně 3,5* se zavřeným okem :-)

11.09.2021

Na to, jak byla kniha vychvalovaná, jsem čekala skvělé čtení. Bohužel mne to nějak nenadchlo. Zařazení Pro děti a mládež, Dívčí romány mi přijde celkem zcestné, na to že je to poněkud surová vyvražďovačka. Místy je kniha opravdu nechutná, nechybí mrzačení a porcování těl. Hlavní hrdinka to zachraňovala, ta byla sympatická a nebojácná. Knihu si ale určitě víckrát nepřečtu a pokud píše autorka v podobném duchu, tak ani další její knihy.

07.09.2021

Tato knížka mě přivedla trošku do čtecí krize :D Stále ještě moc nevím jak ji hodnotit... Bylo to drsné a hodně kruté. Zmanipulovaná společnost. Rozdělení dívek a žen podle barev stuh v jejich vlasech. Muži se k nim chovají jako k dobytku a jsou dobré jen pro své dělohy a plození dětí, nejlépe synů samozřejmě. Nikdy bych v takovém světě nechtěla žít.. Hlavní hrdinka Tierney byla skvělá. Odvážná, starostlivá.. Klobouk dolů jak se o všechny v táboře snažila postarat. Ta romantická linka tam za mě ale vůbec nemusela být. Už jen proto, že byla tak krátká bych se bez ní obešla :-/ Kniha ve mě vyvolala spoustu pocitů.. Radost, vztek, strach, smutek, znechucení i úlevu.. Prostě vše.. Ke konci se objevily i slzičky. Je to opravdu silná kniha a já ji můžu jen doporučit.
4,5/5 *

25.08.2021

Kvůli nedostatku času mi jaksi trvalo než jsem ji přečetla...Ale DALA JSEM TO!!Prvních cca 100 stran celkem nuda ale pak už jsem to hltala očima a šlo to samo ️ Zajímavý příběh..podle recenzí jsem od toho ale čekala trochu víc...úplně jiný žánr než které normálně čtu ale zkusit se má všechno neee?! Kniha je plná napětí a to já ráda...romantika taky nechyběla,ale stejně by to chtělo trochu víc šťávy