Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428761/bmid_proklety-rok-JyV-428761.jpg
4
1139
313
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
The Grace Year , 2019
více info...
Přidat komentář
Abych řekla pravdu, absolutně nechápu tak vysoké hodnocení, ten boom a haló kolem toho. Zhruba od 150 stránky mě ta knížka absolutně nebavila a kdybych neležela v nemocnici a neměla co dělat, snad jí ani nedočtu. Má to být "temnější" příběh, tak proč má kruci roztomilou obálku plnou růžové?! Chvilkami jsem v příběhu viděla Příběh služebnice, chvilkami Hunger games a chvilkami absolutní nudu.
http://fivepiecesofart.blogspot.com/2020/05/proklety-rok.html
Příběh mě nezklamal, ale ani teda nenadchl. Podle recenzí jsem očekávala více. Měla jsem značný problém s tím, abych se do knihy začetla. A v žádné části příběhu jsem neměla problém s tím, když jsem musela knihu na chvíli odložit :-(
Čtení jsem si celkem užila, četlo se to rychle a svižně. Fandila jsem hlavní hrdince, aby rok přežila. Nesnášela jsem Kiersten... Za ní má autorka u mě hvězdičku navíc, páč mě vážně iritovala, ale nebylo to rozhodně na škodu. Jako věčnou romantičku mě mrzí romantická linka, přesto na druhou stranu oceňuji to, že tady autorka nesklouzla k vyloženému klišé. Víc prozrazovat nebudu, abych nespoilerovala. Konec to možná trošku napravil, páč si tak nějak čtenář může sám vybrat, jak to dopadlo. A já jsem si vybrala to, co by vyhovovalo mě. :)
Za mě pěkné čtyři hvězdy.
Originální poutavý příběh nás přenese do vesnice, jde jsou dívky ve svém šestnáctém roce života na rok odvezeny na místo, odkud se některé již nevrátí. Důvodem je zbavení se jejich magie. Hlavní hrdinka Tierney mi seděla, nebyla všemocná, přesto dokazala opravdu hodně, nejen sama v sobě. Výborně zpracovaná psychika postav, celý příběh rychle plynul a čtení mě moc bavilo. Za mne ano.
Tomu říkám jízda. Kniha byla výborně napsaná (až na pár hrubek - jako vážně, kdo je ještě v dnešní době schopný napsat "srce"), náboženský fanatismus dobře promyšlený. Samozřejmě pár trhlinek by se našlo, například kdy a kde se příběh vlastně odehrával, jak je možné, že ze semínek tak rychle vyrašily plody a podobně. Nicméně si myslím, že každou ženu, která si příběh přečte, velmi hluboce zasáhne. Od knihy se nedalo odtrhnout, potřebovala jsem vědět víc a víc. A když skončila, přijdu si sama prázdná, jako bych byla jednou z dívek v táboře prokletého roku. Vřele doporučuji, a kdyby bylo možné dát více hvězdiček než 5, rozhodně bych je dala :-)
Tato kniha mě vážně bavila, dobře vymyšlený svět, který doprovází skvělou myšlenku. Postavy byly skvěle vystavěné, jen mě mrzí že jsme nedostali více času poznat je v táboře. Co mě také vyvedlo z míry byla romantická linka, která vypadala že ji tam autorka dala, jen aby tam prostě byla.
Kdyby ale nebylo konce, který byl vážně skvělý, knihu bych hodnotila o dost hůř.
Výborná, přiměřeně drsná, ale s dobrým koncem. Čte se sama, jen jedno bych ji vytkla. Musi mit samozrejme svoji negativni postavu, jinak by se linka nedala vystavet tak dramaticky. Bohuzel tato postava je velmi snadno odstranitelná, coz dela z hrdinky buď zbabělce, a nebo kazí zážitek z příběhu podle toho ,jak si to vyložíte.
Skvělá kniha, mě osobně se četla moc hezky... Nedokážu napsat obsáhlou recenzi, byla to dobrá investice, opravdu povedená a tak trochu to připomínalo příběh služebnice, v jiném století... Knihu bych rozhodně nebrala jako pro děti...
"Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic."
Jsem si plně vědoma, že jsem sáhla po fantasy knize pro děti a mládež a že tedy nespadám do cílovky. Proto se vůbec nebudu ohlížet na profláknuté motivy jako je nutná romantická linka nebo vládnoucí mrcha Kiersten. Námět byl skvělý a bylo to čtivé a to tak, že jsem knihu nedala z ruky a v průběhu dne a noci ji přelouskala.
Tierney se svému "prokletému roku" postaví čelem a s očima otevřenýma. Prožijeme s ní chvíle napětí i romantiky a projdeme s ní její proměnou v silnou ženu. Oceňuji její sílu a odvahu bojovat za změnu postavení žen v jejich komunitě.
Moc se mi líbila i originální myšlenka řeči květin.
A nejvíc je ta poslední "otevřená" strana, která nechává na čtenáři aby si konec uzavřel podle svého. Alespoň já to tak vnímám...
Tak tohle je fakt drsná knížka! Ženy a jejich postavení, chování v době, kdy nejsou žádná omezení..To je něco tak jiného, příběh, to, že to dopadne úplně jinak....Fakt drsná knížka, už dlouho jsem se u knížky tak nebála..
Jedno takový trošku otravný Poupátko mi doporučovalo stále dokola tuhle knihu, takže jsem nakonec podlehla. Musím přiznat, že začátek byl pro mě těžký. Překvapilo mě, že to nemá klasické kapitoly, ale to by nebyl žádný problém, dá se tomu přijít na chuť, ale stala se tam taková věc, která mi to čtení otrávila, hodně otrávila - vlastně mi to leží v žaludku do teď, a tím pádem jsem trochu ztratila chuť a jakousi motivaci číst. A to nebyly zrovna krásné vyhlídky hned zkraje nové knihy. Každopádně jsem se zakousla a pak musím přiznat, že to pěkně odsýpalo, četlo se to vážně rychle a byli chvíle, kdy jsem se do toho vážně zažrala.
K hlavní hrdince - Tierney. Byla to holka, která mi nijak nevadila, na svůj věk toho znala a uměla možná až příliš, ale díky tomu se odvíjeli další věci, které hrdince hráli do karet, které jí i pomáhali celý svůj prokletý rok přežít. Proto to chápu, že jí autorka tak moc obdařila. Nejspíš bych však volila dívky staršího věku, kde by to bylo nejspíš uvěřitelnější. Tierney mě hned na začátku naštvala, takže jsem k ní nechtěla absolutně nic hezkého pociťovat, ale postupem času a vývojem příběhu jsem jí i vlastně fandila. Jenže jsem si k ní úplně nevypěstovala vztah, kde bych mohla říct - jo, fakt jsem ji měla ráda. Pořád tam byl jistý odstup. Každopádně měla odvahu, sílu a jistý pud přežití, a to se jí muselo nechat. Každopádně měla až neskutečné štěstí a kliku - při čtení si to člověk ani neuvědomí, ale zpětně, po přečtení, to je vážně hodně nápadné. Však patří to logicky k tomu - o čem by se pak psalo, že. :D
Byla tu postava Michaela, kterého jsem si hrozně oblíbila. Byl skvělý, a ta holka se k němu zachovala tak hnusně. Moje romantické srdíčko zaplakalo. Bože, tím mě fakt namíchla.
A byla tu postava Rykera. Řekla jsem si dobře, proč ne. Přijala jsem to, snad jsem si ho i oblíbila a pak s ním autorka udělá, to co s ním udělala? To jako zatraceně vážně?! Zůstala jsem v šoku a zas iritovaná. Kolikrát jsem měla chuť tu knihu barbarsky spálit.
Byl tu velký počet vedlejších postav alias dívky prokletého roku, zmínila bych asi jen jednu, a to tu hlavní - Kiersten. Pane bože. Všechno, co mě namíchlo do doby, než se tahle - ať mi to každý odpustí - čubka projevila, tak to nebylo vůbec nic. Vůbec, naopak to bylo ještě všechno zalité sluncem. Tuhle šílenou holku jsem naprosto nenáviděla. V určité chvíli jsem vážně měla chuť tam být s nimi, popadnout tu jejich sekyru a doslova z ní udělat hrubou, krvavou sekanou. Tak bych s ní zatočila! Neskutečný tvor, a to byla jen na papíře.
Co se týče děje, příběhu - bylo to drsné. Ten svět se mi zdál hodně krutý a svázaný - pravidly, náboženstvím, muži, výmysly. Nemůžu přirovnat, ke knihám/příběhům, ke kterým se toto dílo přirovnává, protože jsem např. Příběh služebnice nečetla/neviděla, ale za mě je to neskutečně brutálně originální. Absolutně se to nedá v reálném životě představit. Tolik zbytečně prolité krve, smrti a zvrácenosti. A pro co krucinál? Bylo to skvěle vymyšlené. Dokázalo mě to srazit, několikrát opravdu šokovat a pěkně naštvat. Bylo to silné i syrové, brutální, neuvěřitelné, dokonale nepředvídatelné.
Co mi trochu vadilo byla rychlost příběhu. Bylo opravdu fajn, jak to plynulo, nikde to nedrhlo, netáhlo se, nebylo to prázdné a hluché, ale... Některé pasáže by naopak ten čas potřebovaly, měly se víc rozepsat. Především třeba vztah Tierney a Rykera. To bylo neskutečně odrbané. Bylo to unáhlené a ve výsledku se tomu nedalo vůbec věřit - z ničeho nic - z ničeho něco. Přečtete dvě stránky a v knize uběhly tři měsíce. Bylo mi to líto, protože by si to ten příběh zasloužil. Rychlík projížděl tam, kde neměl, a to je opravdu na škodu. Moc málo stránek na takovou knihu. A taky, možná jen můj vjem, ale nějaké věci mi úplně nedávaly smysl anebo jsem si je jen nevyložila správně. Těžko říct.
Samozřejmě se i v tom prostředí, době a situaci objevila chvilka krásna - malý romantický okamžik. Pro mě, jako romantickou duši byl opravdu zatraceně nepatrný, ale aspoň něco. Z toho, co vzniklo mi ke konci spadla brada, protože to prostě nikdo nečeká, i když reálně by asi měl. Jenže koho to napadne?!
Konec samotný byl pro mě trochu bolestný, především, co se týče pana Welka mladšího. Vlastně si to nezasloužil, vlastně se mu to nemuselo stát a přesto - vzepřel se rozmluvě, lhal, přijal, odpustil, miloval. Byl zlatý, ne-li dokonalý chlap a mě ho bylo tak líto! Takže doufám, když se odkážu na pár jeho slov, že to poslední mu bude po nějakém čase oplaceno. Zasloužil by si to.
Kvůli několika, pro mě nepřekonatelným věcem nemůžu hodnotit plným počtem, ale i tak je to kniha na vysoké úrovni. Myslím, že se hodně povedla, i když nějaké mouchy má. Po dlouhé době velmi originální, a to si samozřejmě zaslouží pozornost, takže můžu doporučit, přesně jako jsem já dostala doporučení od Poupátka. :)
Nejdříve pár slov ohledně obálky: je až moc optimistická. Ten příběh bych rozhodně neřadila do literatury pro děti a mládež, ale když už tam je i Sarah J. Maas ...
Pokud jste viděli nebo četli Příběh služebnice, tak tohle je tomu podobné. Jen se nemohu rozhodnout, co z těchto dvou je horší (jako, jaký svět je horší, obě knihy se mi líbí btw). Není to kniha pro někoho, kdo chce něco oddechového, klidného, hodně romantického, kde jsou jednorožci, dvojité duhy a řeky medu ... Po dočtění knihy radím si dát pár dní pauzu a číst něco klidného a veselého.
Postavy jsou napsány velmi dobře, působí věrohodně. Učiněný příklad knihy "Psychologie davu" (odborná publikace o správné manipulaci s davem, pokud by vás to zajímalo). Líbí se mi, že jde doslova jenom o příběh jedné holky, která započala boj pro nás obyčejnými gesty. To, co dělají ostatní dívky, je možná na první pohled dost divné, ale zkuste si vžít do jejich situace. Zachovali byste se jinak? Já tedy ne.
Já bych tak ráda řekla něco víc, ale to by už potom nemělo cenu si něco přečíst.
Jenže, abych řekla i něco negativního, tak se zmíním (*malý spoiler) o milostném vztahu. Potřebovala bych asi delší příběh, kde se ti dva seznámí daleko lépe a lépe se rozvíjí jejich vztah. Nebudu říkat konkrétní jména, protože za mě by se to dalo použít v obou případech. Ale jelikož ta kniha není o milostném životě Tierney, tak jí to snadno odpustím.
Že nevíte, o čem to mluvím? No, to si ji budete muset asi přečíst!
Krásná kniha, krásná obálka. Přečteno za 2 dny a určitě si ji po čase přečtu znovu, kniha se mi moc líbila, čtení jsem si moc užila a všem mohu jen doporučit. Doufám, že spisovatelka napíše další takovou úžasnou knihu.
Nápad, obálka, romantická linka a myšlenky v knize. Tohle všechno se mi líbilo velmi moc. Bylo to něco jiného, než neustále se omílající víly, čarodějnice a další nadpřirozená stvoření. Líbilo se mi vykreslení té společnosti a vrstev, jak každá vrstva, každý člověk představoval určité lidské vlastnosti a stereotypy, příběh zachycoval úlohu žen ve společnosti, rozhodování většiny, rozhodování lidí v extrémních podmínkách a to, že lidi dokáží být snadno ovce. Byla to skvělá kniha. Ráda bych však zjistila, jak to bude dál. Zůstalo tam hodně nezodpovězených otázek.
Není lehké najít slova, kterými lze ohodnotit tuto knihu. Svět, který autorka vylíčila byl krutý a strašidelný. Člověka to nutí se zamyslet, jaké má štěstí, hlavně jako žena narozená v tomto století. A jak důležité je si vážit našeho práva žít si život po svém a nenechat se o to nikým připravit. Kniha ve mě rozbouřila tolik smíšených pocitů. Přečetla jsem ji během dvou dnů, protože jsem chtěla vědět, jak to všechno dopadne. Spoustu věcí jsem chtěla, aby se událo jinak. Hlavně co se týče milostného života hlavní postavy. Patřím do skupiny čtenářů, kteří mají rádi při slazené romantické linky, což tady nebylo středem příběhu a rozhodně to nedopadlo tak, jak by si moje romantická duše přála. Ale nemohu za to autorce ubrat žádnou hvězdičku na hodnocení, protože kniha měla pointu jinde a tu zcela naplnila. Konec pro mě nebyl předvídatelný vůbec. Byla jsem šokovaná. Upřímně je mi líto, že zde není další díl, ve kterém bych zjistila, co se dělo dál. Jak se život vyvíjel pro hlavní hrdinku Tierney a její blízké. Rozhodně nelituji toho, že jsem knihu přečetla, stála za to.
Když napíšu, že to bylo dokonalé tak nepřeháním. Příběh me pohltil hned od první kapitoly a jen to jelo. Pak přišly slzy, zlost a vztek. Dlouho mě pribeh tak neovlivnil. Svět v knize pod nadvladou můžu je reálný az to děsí. Dej je dost předvídatelný hlavně na začátku. Jenom mi chyběla vzpoura na konci knihy, ale to je jen na čtenářovi jak to bude dál. Úžasné, přečtu si znovu a jen doporučuju!
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé. Ale příběh mě překvapivě bavil hodně. Konec mě dostal. Nejsem ani náhodou cílová skupina.
Nektere pasaze byly dlouhe a pro me nezazivne, ale napad a konec uplne skvelej! ;)
Prokletý rok je po delší době samostatná kniha v young adult žánru dystopie. Stand alone knihy jsou pro mě vždy příjemnější, než dlouhé čekání na vydání dalších dílů. The Grace Year neobsahuje klasické young adult prvky jako jsou milostné trojúhelníky, velká magie, hrdinka, která má moc o kterou nestojí, a neobsahuje ani mapu. Zkrátka a dobře představuje něco jiného, co se velmi dobře stráví.
Ano, ano a potřetí ano. Prokletý rok si mě získal. Jsou tu jisté podobnosti s Příběhem služebnice nebo s Hunger games, ale rozhodně se nejedná o žádný přes kopírku projetý příběh. Ženy to v této knize nemají vůbec lehké a bohužel si dovedu představit, že by se podobný příběh mohl odehrát i ve skutečnosti. Čtenáři se mohou těšit i na milostnou linku, která tu není nijak výrazná nebo přeslazená. Tato linka mi zde opravdu sedla a bavila mě. Kniha není příliš rozsáhlá, takže i podle toho je tu vyobrazený svět. Je pravda, že některé politické věci šli více rozvést, některé více představit čtenáři, ale popravdě, za mě to takhle bylo super a nepotřebuji více. Poslední strany jsem hltala jednu za druhou. A závěr mě rozcupoval na malé kousíčky. Přiznám se, že jsem si poslední strany četla dvakrát za sebou s tím, zda jsem všechno správně pochopila. Prokletý rok vám ze srdce doporučuji!
Prokletý rok
Za mě to takový boom teda není. Do příběhu jsem se vůbec nedokázala ponořit.
Svět byl vykreslený moc dobře a v knize byla spousta malých detailů, které ho krásně dotvářely. Bohužel příběhová linka mi nepřišla ničím originální. Ze začátku jsem měla pocit, že čtu Hunger games a později se mi vybavil seriál The 100..viz. třeba hodně zmiňovaná romantická linka. Ta se mi ale musím říct z prvu líbila, ale potom to začalo být zbytečně přeslazené ("..má jediná naděje na šťastný život").
Chování dívek v táboře mi přišlo přehnané a naprosto nelogické, chyběl třeba nějaký historický nástřel, proč to tak v tom světě je, to bych si řekla 'je to děsné, ale je to fantasy kniha, takže super', místo toho, že nám to bylo celou dobu tajeno s tím, že "o prokletém roce se NEMLUVÍ"
Obzvlášť chování princezny manipulatorky mě celou knihu rozčilovalo.
Závěr byl i v celku překvapivý a držel mě v napětí, jen jsem se těšila na ten proslov. Takhle nevěřím, že by se stala nějaká změna