Snoubenci zimy

Romantiku mám rád, ale tohle nestrpím.
Pravidelně si rád zaslzím u Pretty Woman, Hvězdné Pěchoty i Sedmi Samurajů. Z toho lze rovněž usoudit, že jsem eklektik a nic lidského mi není cizí. Po téhle knížce jsem sáhl vlastně spíš náhodou, protože mě zlákala obálka evokující ajvazovský magický realismus a anotace slibující něco mezi oním Ajvazem, Gaimanem a Miyazakim.
Po přečtení první kapitoly jsem se rozhodl, že do toho tedy jdu a knihu jsem číst začal. Infantilní manýra vyprávění mi připadala roztomilá, občasné nedokonalosti synopse a rovnováhy jsem byl ochoten zkousnout, protože kniha je autorčina první.
Přečetl jsem druhou kapitolu, třetí... čtvrtou a kniha byla stále tak trochu o ničem. Nejasně se objevoval motiv jakéhosi společenského románu o domluveném sňatku v anachronicky fungujícím fantaskním světě, který sice zákonitosti toho našeho evokuje, ale poskládává je v jiný ale ne nutně logický celek. Inu Miyazaki.
Kniha ubíhala slušně, občas jsem trochu skřípal zuby nad překladem - ano, palečnice sice je podle Slovníku spis. češtiny přípustné slovo pro palčáky, ale stejně mi to pokaždé znovu evokovalo španělskou inkvizici - nicméně říkal jsem si, doba je zlá, překladatelé z francouzštiny jsou drazí.
Pak ovšem v knize nastal první zvrat a to byla přechodná změna kulis z hrdinčina rodného prostředí na dálkovou cestovní vzducholoď a hned nato do nového stálého působiště v extrémních klimatických podmínkách. A někde tady to šlo celé do kopru.
Fáze "letíme vzducholodí" působila zbytečně, ale ve své nijakosti a postradatelnosti byla možná méně maligní než to co následovalo. Nejsem žádný extra hnidopich, ale pokud autorka hrdiny polidšťují tím, že je nechá mýt nádobí, smrkat, padat atp., čtenář se zákonitě vyladí na civílní a jakousi magicko-realistickou notu. Když do toho pak ale vletí evidentní těžce nezvládnutá práce s fyzikou prostředí a počasí, začne se čtení zadrhávat (hrozně řešíme mráz a aby nám hrdinka někam nepřimrzla a následní ji obratem necháme putovat v otevřených saních bez přiměřeného oblečení, necháme jí chytat se aby nespadla, a to už najednou nehrozí, že nám přimrzne...). Snažíte se úporně, ale po prvním škobrtnutí autorka začne vršit jednu zhovadilost za druhou a protože už jste zpozorněli při té první, nejste s to je přejít a ignorovat.
Děj je nadále o ničem, teda ono se něco děje, ale vlastně chybí jakákoli konzistentní linka. Hrdinka o nic neusiluje, není natolik nesnesitelná, abyste jí přáli pomalou a hnusnou smrt, a nakonec ani její prostřední nemá žádnou neodvratnou a jednostrannou dynamiku, kterou by bylo zajímavé sledovat. Je to prostě bordel, kde slabé a veskrze zbytečné kapitoly střídají kapitoly překotné a nedostatečně synopticky podepřené, v nichž by stejně tak dobře mohla být hrdinka zvolena diktátorem a uklizečkou multiverza a dávalo by to přibližně stejný smysl.
Hrdinka je vystavena naprosté svévoli autorky a jí ovládaných loutek, jimiž jsou veskrze všechny ostatní postavy, ale protože ani hrdinka nemá žádnou osobnost, veškeré události jsou vlastně jen spisovatelčinou nahodilostí a nikoli nutným důsledkem předchozího vyprávění. Nejste napjatí, na nic se netěšíte. Netušíte totiž vůbec co přijde a zda to vůbec bude stát za to. Normálně bych knihu odložil tak v jedné čtvrtině, ale pod tlakem své přítelkyně jsem ji dočetl.
Naprostý vrchol kompostu špatně odvedené práce autorky a redaktora původního díla, kteréžto evidentně neprošlo ani náznakem nějakého betačtení a synoptické redakce, je setrvale klesající kvalita práce české překladatelky a jejího redaktora. Se vší úctou k autorce překladu, které je takměř starší než moji prarodiče. Počítám, že v éře disentu byla nedocenitlenou silou, ale prosím, prosím, prosím, ať už ta paní, které neovládá svůj mateřský jazyk, nic nepřekládá. Nejenom totiž, že neovládá jazyk svůj, ale není schopná ani porozumět textu překládanému a některé její výplody silně evokují urban-legendární překlady návodů k elektronice, přeložené googlem z čínštiny. A to nepřeháním. A co se redaktora českého překladu týče, měl by vrátit gáži a měsíc chodit kanálama.
Shrnuto podtrženo. Tento debut zahraniční autorky, které s grantovou podporou Ministerstva Kultury vydalo renomované české nakladatelství se může hrdě řadit mezi redaktorsky netčená a lektorsky doprasená díla grafomané, která chrlí samonákladové tiskárny (termín nakladatství není naprosto na místě), které vám za VAŠICH dvacet kolíků otisknou cokoli, pokud to ausgerechnet nebude titul "Mein Kampf pro prvňáčky". Všichni kdo se na vydání téhle knihy podíleli a nechali si zaplatit, by měli obratem svou odměnu odevzdat charitě a zpytovat svědomí. A co se čtenářů týče... proboha ruce pryč.

10.06.2020

(SPOILER) Musím říct, že jsem měla od knihy zřejmě příliš vysoká očekávání. Důvody jsou poměrně jasné:
1. Vydalo ji nežánrové nakladatelství s podporou Ministerstva kultury.
2. Má nádhernou obálku.
3. Nejde o anglosaskou fantastiku.
4. Zajímavý svět.
5. Velice slibná první kapitola.

Spálila jsem se. Poetika první kapitoly se během několika stran vytratila. To, co zbylo, mi upřímně přišlo dost mizerné i na autorčin debut.

Takže opět v bodech:
1. Špatně napsané postavy, které působí nesympaticky a chovají se nekonzistentně nebo rovnou hloupě. Hlavní hrdinka Ofélie mění své názory dvakrát během kapitoly, není chytrá, hezká, statečná ani morální, po většinu času jen smrká nebo zakopává o vlastní nohy (FAKT!). Thorn se chvíli chová jako roztomile zmatený autistický účetní, který rozumí jenom číslům a o nic jiného se nestará, chvíli jako hrubiánský agent KGB, který je schopen odstranit kdykoli kohokoli, a na konci je z něho učiněný dvorský intrikán, který tahá za nitky politiky... S jistotou o něm víme pouze to, že je vysoký, protože to autorka zmiňuje v každé druhé větě. Berenilda je chvíli ukvokaná dvorská slepice, chvíli milující teta/matka, chvíli sadistická mrcha. Rosalin vyhrála opakovaně cenu za nejzbytečnější gardedámu roku, protože kdyby se chtěla hlavní hrdinka s hlavním hrdinou spustit, má k tomu příležitost v každé druhé kapitole. Rosalin by neuhlídala počestnost ani u mrtvé vačice. Zbytek postav je akorát komparz.
2. Nulová chemie mezi hlavními protagonisty. Nulová chemie mezi postavami obecně. Autorka prostě neumí budovat vztahy mezi hrdiny, což je u pokusu o kombinaci Jane Austen, Hry o trůny a Pottera průser.
Hlavní protagonisté se nemilují, ale taky nemají důvod se nesnášet... jsou si v zásadě po většinu doby buřt a do konce prvního dílu se na tom nic nezmění. Okej. To je fakt romance, kterou si chci číst.
3. Autorka neumí psát dialogy. Což je u románu, kde se nic moc neděje a po většinu času se jen žvaní celkem otravné... s čímž souvisí...
4. Absence příběhu. Jako fakt. Ono se tam kolem a kolem nic neděje. Na začátku se prkenně dohodne politický sňatek a pak si po většinu doby jen čteme o tom, jak je hlavní hrdinka někde zavřená.
5. Děj se posouvá tak, že autorka dostává hrdiny do naprosto nesmyslných situací, které následně vyřeší deux ex machina zvratem. Zároveň má ale spisovatelka nulový cit pro dynamiku děje, takže nás dvě kapitoly nudí nějakým nesmyslným žvaněním a následně napínavou situaci shrne na jedné straně. Obvykle hrdinčin problém nechá vyřešit KGB Thorna, a když to nemůže udělat KGB Thorn, tak tam lupne nějakou mechaničku, která se tam zjeví zničehonic a vlastně nemá žádný důvod pomáhat... Meh.
6. Svět, který na první pohled působí zajímavě, je jenom nelogickým slepencem motivů, které působí, jako když pejsek a kočička pekli dort. "Jedeme vzducholodí na pól, kde se všichni živí hlavně lovem, budeme bydlet ve vznášejícím se městě, na kterém je dvůr jako z doby Ludvíka XIV, mají zde auta, ale také saně se psy, kostely s lavicemi a oltářem, kde ale uctívají Odina, budeme bydlet v paláci, který je z poloviny tvořen pouze iluzemi, které ohýbají čas a prostor, ale vlastně tak úplně ne, protože... proto."
7. Naprosto nefungující systém magie. (Vysvětlí mi někdo, jak je možné, že pokud sňatkem přecházejí magické schopnosti jednoho člověka na druhého, proč toho v zásadě nikdo v tom světě nevyužívá?)
8. Hlavním dvorským intrikánem, který tahá za nitky, je desetiletý fracek se superschopnostmi... což je možná věrohodné v románu od Kinga, ale tady to působí fakt jako pěst na oko.
9. Autorka očividně netuší, co píše a pro koho to píše. Scény jako vystřižené z Narnie střídají dialogy o defloraci hlavní hrdinky. (Tu se podle všeho pokouší v jakési survival game deflorovat polovina dvora, aby nasrali KGB Thorna, protože KGB Thorn, který je schopen odstranit i vlastní babičku, je přesně někdo, koho chcete nasrat a sahat mu na snoubenku.)
10. Šílený překlad. Místo herců uklánějících se na jevišti po představení tu máme figuranty, kteří se navzájem masírují, aby vstali z mrtvých... místo amoniaku/čpavku na probuzení čicháme salmiak (?)... apod. Nechápu, že tohle prošlo redakcí, tvl.

Kolem a kolem... Po celou dobu jsem myslela na to, jak strašně ráda bych si četla tu fantasy dvorskou romanci o autistickém účetním a jeho snoubence, kterou z toho autorka chtěla mít. Ale bohužel... výsledek není úplně uspokojivý. Tak snad příště.

13.05.2020

Ano, ano, ano! Čekala jsem zajímavou fantasy a přesně to jsem dostala.

Velmi čtivě napsané, s originálním světem (kombinuje moderní vynálezy - třeba telefon a auta - s magií a od sebe odtrženými archami. Zní to šíleně, ale kupodivu to funguje... tedy když k tomu přistupujete bez očekávání jasně daných pravidel (a) promakaného logického world buildingu) a zajímavými hrdiny. Hlavní hrdinka mi byla sympatická a upřímně držím palce i Thornovi, u ostatních jsem na vážkách co od nich čekat. Žádné vysloveně kladné postavy tu totiž nenajdete, na všechny je potřeba si dávat pozor. To je právě to, co mě ve výsledku bavilo nejvíc - ty intriky, politikaření a neodhadnutelné charaktery postav.

Tahle knížka si zaslouží daleko víc pozornosti než se jí u nás dostává. Navíc je fyzicky nádherná - nejen obálka, ale ono to má i modrošedý inkoust! Potřebuji si pořídit druhý díl.

13.12.2019

Okouzlující příběh. Je sice trochu pomalejší, ale čím víc se dostáváte do příběhu, tím lepší to je. Autorka staví na největším klišé - domluvený sňatek, ale vůbec to není klišé! Zajímavý svět, i postavy. Zamilovala jsem si tetičku, jakože fakt... Je to YA, ale je prostě neotřelá a velkým plusem je, že tady nejde všechno tak rychle, co se týče vztahu. Tím pomalým vývojem mi to připomíná klasická díla, která miluju. Thorn je trošku hulvát, ale jen na první pohled. A navíc je to takový vznešený hulvát, nebo tak nějak. :D Musím ale říct, že jsem si ho zamilovala a vždycky jsem se těšila, až konečně přijde na scénu. Ofélie je super hrdinka, ale na mě toho snesla až moc. Ovšem líbila se mi scéna na nádraží, kde to Thornovi natřela. Doufám, že v druhém díle mu to natře ještě víc. :D Jinak perfektní zápletka. Dokud mi ji autorka neodhalila, nevěděla jsem o co jde. Neotřelá fantasy, která s dnešními YA nemá moc společného a tím lépe! Autorka vybočila z průměru a na druhý díl se těším jak malé dítě! :)

09.11.2019

Kniha mě v knihovně zaujala svojí obalkou a tak jsem si ji půjčila. Po přečtení asi 1/4 knihy mě to ale přestalo bavit a tak jsem knihu odložila. Asi po měsíci jsem se k ní vrátila, ale dočetla jsem jen asi do poloviny knihy a přestalo mě to bavit úplně. Nevím, třeba se k ní někdy vrátím, ale pochybuji, příběh mi přijde nudný a pro mě vůbec ne čtivý. Škoda :-(

Další fantasy román s hlavní hrdinkou, která je na první pohled naprosto obyčejná, dokonce spíše nešikovná. Ale nakonec se ukáže, že vlastně vůbec obyčejná není, dokonce má několik výjimečných vlastností a schopností. Hlavní hrdina nepřístupný, neoplývající klasickou krásou. A i když bych po přečtení nemohla výjmenovat, všechny intriky, s nimiž se musela hlavní hrdinka v knize vypořádat, přesto bych ji označila za čtivou.
Po přečtení jsem přemýšlela, co mi ta kniha připomíná... nějakou chvíli mi to trvalo, než mi došlo, že se vlastně minimálně v prvním díle jedná o variaci na Pýchu a předsudek, jen zabalenou ve fantasy hávu. I když těžko říct, kam čtenáře zavedou další díly.

26.06.2019

Snoubenci zimy jsou příjemným překvapením.

Hlavní hrdinka je přinucena odejít na Pól, na archu svého snoubence, kde odhaluje, že zdejší život je plný intrik, bojů o moc a v neposlední řadě také plný iluzí. Ofélie nemůže věřit tomu, co vidí ani tomu, co jí někdo říká, pouze sama sobě. Zároveň bude muset velmi rychle odhalit, jaký s ní rodina jejího snoubence má skutečný záměr.

Ofélie je velmi sympatická hrdinka, okamžitě si mě získala. Je nemotorná a křehká, ale zároveň i chytrá, statečná a nepředvídatelná. Nepředvídatelný je ostatně celý příběh.

Velmi se těším na další díl.

27.04.2019

Co o této knize říci.... Není snadná. Začátek mě zrovna neuchvátil, ale když čtete dál tak upoutá. Je velmi dobře napsaná, opravdu výborně. Skoro většinu knihy jsem neměla tušení co se tam děje. Hlavní zápletka příběhu je tak dobře skrytá, že vás to prostě nutí číst dál, aby jste zjistil co se to tam zatraceně děje. :D
Normálně dokáži docela dobře předvídat, ale u téhle knihy jsem vážně neměla tušení co se z toho vylíhne.
Nejhorší je, že i po přečtení chci vědět co bude dál a já nemám ještě druhý díl T_T

04.04.2019

Kniha mě tak uchvátila, že jsem nevěděla co napsat, až jsem si ji úplně zapomněla přidat do přečtených... Jednoznačně je to poklad. Člověk doufá v trochu klišé, ale rozhodně žádné nedostane! Je to svým způsobem znepokojující, protože člověk přece jen má rád v knize trochu předvídatelnosti, cítí se pak chytřejší a v řádu... Nicméně tahle kniha je dokonalá v tom, že předkládá největší klišé celých literárních dějin - domluvený sňatek - a udělá z toho něco co s klišé nemá společného ani ten háček... Jednotlivé detaily jsou dokonalé - živá šála, hojící se brýle... Čemu moc nerozumím je emocionální život hrdinky, naplňuje mě to těžkou a zneklidňující nejistotou, která si okamžitě žádá další díl, protože buď si naprosto nerozumí, nebo je ještě podivnější, než jsem si myslela... No nic, tenhle komentář přestal dávat smysl, ještě než jsem ho začala psát...

27.03.2019

Čtivé, chytré, roztomilé. Příběh není akční, není nasycen romantikou ani se nespoléhá na sympatie v těžkých osudových zkouškách. Jde zde hlavně o postavy, o jejich myšlenky a o prostředí, ve kterém se pohybují.
Zároveň je to také kniha, co na vás neúnavně dotírá, zatímco děláte cokoliv jiného, dokud jí opět nevezmete do rukou.
Velmi se mi líbilo, jak se Ofélie pomalu mění a vystrkuje drápky (v budoucnu snad nejen obrazně.) :)

Po fantasy sáhnu málokdy, ale vím, že nakladatelství BAOBAB je záruka kvality, tak jsem se pustila do čtení. Už se těším na druhý díl.

17.02.2019

Popravdě mě kniha zaujala už titulkou, styl psaní se mi také zamlouval a příběh??? nečekala jsem, že bude tak dobrý. Nový a neotřelý a nemůžu se dočkat pokračování.

16.01.2019

Kniha mě velice příjemně překvapila, vybrala jsem si ji zcela náhodně v knihovně a netušila co očekávat. Podle obsahu jsem si dokonce myslela, že tam budou mít nějakou roli draci jako bytosti... ještě, že jsem se mýlila. Příběh má napínavý děj a už se těším na pokračování... doufám, že jim to Ofélie pěkně natře.

01.01.2019

Snoubenci zimy na mě udělali opravdu dojem. Kdybych měla shrnout své čtenářské pocity, řekla bych, že je to lehké, ale chytré čtení. A v principu trochu inspirované Carrollovou Alenkou v říši divů.
Ofélie je přinucena odjet do světa svého snoubence, který o ni nijak nedbá. Neví, na koho se může spolehnout, kdo je její přítel a jak funguje svět Pólu plný iluzí, neupřímností a skrytého zla. Spolehnout se může jen sama na sebe.
Čtenářům fantasy určitě doporučuji.
Navíc chválím krásné zpracování knihy v nakladatelství Baobab. Krásná obálka s plastickým písmem doplňuje text tištěný modrou barvou.