Proč byste měli číst Kafku, než promarníte svůj život

06.10.2020

Autor se rozhodl zbořit mýtus o Kafkovi, to jest téměř vše z toho co se o Kafkovi píše a učí. Jednotlivé teze porovnává s jeho dopisy, zápisy v denících, a dochází k závěru, že Kafku autora nám jeho překladatelé a životopisci hodně pozměnili.

22.10.2019

Kniha by mohla být poloviční. Nikoliv proto, že by byla nudná. Ovšem kapitoly, zejména ty úvodní, jsou strukturovány následovně: 1. část: Já vám něco řeknu. 2. Já vám něco fakt řeknu. 3. To budete koukat. 4. Připraveni? 5. Podstata sdělení. 6. To koukáte, co? Jakákoliv zajímavější informace je pohřbena v hromadě balastu. Navíc se příliš často jedná o domněnky a dojmy. Poznámkový aparát je chatrný a jeho smysl lze vyjádřit jediným doporučením - přečtěte si Altovo Der ewige Sohn.

Postřehy z britského úhlu pohledu o vztazích Němců, Židů a Čechů v předválečné Praze jsou snad zjednodušené (Bohatému Němci, jako byl Kafka, skákaly chudé české děvečky samy do postele...), ale zároveň neotřelé a osvěžující. Na druhou stranu neustálé narážky ve smyslu: "Nikdo si toho nevšiml, nebo nechtěl všimnout, až já..." jsou otravné. Záverečné ztrhání většiny odborné literatury o Kafkovi z pozice prozaika (= laika) je vyloženě nabubřelé a hloupé. V knize nazvané Proč byste měli číst Kafku jsou dvě kapitoly o osudových ženách K. F., ačkoliv sám autor tvrdí, že jejich význam na jeho tvrobu se obecně přeceňuje.

Přesto jsem rád, že jsem si knihu přečetl - kvůli poslední kapitole a závěru. Konečně někdo srozumitelně vysvětlil, čím je vlastně Kafka výjimečný. A nemá to nic společného s post mortem zařazování do různých ismů. Hawes mě přesvědčil, že má cenu dát Kafkovi ještě jednu šanci.

15.02.2018

Vlastně všechno, co mě napadalo při čtení téhle knihy, krásně shrnuje přiložená recenze Terezy Tlachové. Kniha bezvadně slouží jako úvod do četby Kafkova díla a domnívám se, že vás dokáže odvést od zbytečného přeinterpretovávání jednotlivých prací. Že při vyvracení těchto mýtů autor odvedl skvělou práci nejde vyvrátit. Také jsem ale podle názvu knihy měla za to, že se autor bude více zabývat jeho dílem než životem (což také naznačovalo to, že na začátku knihy několikrát opakoval, že pro čtení Kafkových děl není nutné znát jeho život a pak jeho životu věnuje tři čtvrtiny knihy). Myslím si, že kdyby autor věnoval ze začátku knihy méně času tváření se, že je první literární historik, který si všiml, že je z Kafky výhradně byznys, a místo toho vypracoval více úžasných kapitol, jako je například kapitola 7, určitě by kniha měla vetší dopad.