Případ profesora Rocha

Dříve se nám zdávalo, že se napínavé a podivuhodné příběhy odehrávají jenom v daleké cizině a náš vlastní svět že je značně spořádaný, Šedivý, nudný a neromantický. A přece i u nás se vyskytují dějové záhady, které upoutávají účastníka i čtenáře a jednou takovou příhodou je i tato povídka. Je to detektivní příběh, začínající prostým a běžným případem, zmizením mladého profesora dějepisu v hlučném městě, zmizením člověka, který nezanechá po sobě stop, pokud stopou rozumíme něco hmotného, hmatatelného. Ale ovšem, stopa může býti i něco úplně nehmotného. I ostřílený čtenář detektivek, kterému bylo toto prozrazeno, neuhodne, kam hrdina zmizel, a když se to nakonec dozví, neuhodne proč tam zmizel. A tak bude sledovati děj až do konce, a při tom ho ani ve snu nenapadne, že není informován jenom o práci detektiva, ale, že je vlastně poučován o určitých úsecích mozku, že se dozví o tom, jak pracuje podvědomí, o pocitu jáství, případně i o druhém já v naší duši, čili dozví se o věcech, s kterými denně přichází do styku, ale o nichž neví, protože není zvyklý je viděti. A tak konec konců zjistí i to, že i u nás se odehrávají pozoruhodné a záhadné příhody, jenže o nich nevíme, protože nejsme zvyklí si jich všímati.... celý text