Prevítem snadno a rychle
Simon Brett
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/610/bmid_previtem-snadno-a-rychle-cjQ-610.jpg
4
519
102
Jste už zkušení rodiče a myslíte si, že víte, co vaše batole potřebuje: jíst, spát, pochovat, vyměnit plenky. Nebo se rozplýváte nad prvním přírůstkem do rodiny a domníváte se, že váš mateřský (otcovský) instinkt vám říká, co si vaše miminko myslí a přeje. Jste na omylu. Batolata nejsou roztomilá a bezbranná. Batolata jsou cílevědomá stvoření, kterým je to vaše žvatlání k smíchu, ale neprozradí se ani náznakem, protože je to pro ně výhodné. Tato kniha vám však otevře oči, ať chcete nebo ne. Teprve díky ní pochopíte, že každé dítě je od narození především prevít, a že je potřeba být stále ve střehu a nepodléhat jeho lstivě roztomilým úsměvům, nemotorným pohybům a sladkému broukání. A nestěžujte si pak, že jsme vás nevarovali. Ukázka: DEN DVACÁTÝ DEVÁTÝ Dnes ráno daleko úspěšnější ničivý zásah. Na pohovce v obýváku se vyvalovala kočka a já se pomalu jako červ sunul ke stolku. Na něm skleněná váza s kytkami. Když jsem dospěl ke stolu, popadl jsem ho za jednu nohu a začal jím zuřivě třást. Chvíli ta operace trvala, ale nakonec se váza centimetřík po centimetříku začala sunout po stole, až konečně sletěla. Ozval se krajně uspokojivý třesk rozbíjeného skla a po koberci se rozlilo jezero vody. Pak se mi podařilo dostat se v rekordním čase na druhou stranu pokoje, a tam jsem rychle popadl chrastítko ve tvaru lízátka. Ona mi ho vnucuje už aspoň pět měsíců, a tak jsem si řekl, že teď přišla ta pravá chvíle ho vyzkoušet. Strčil jsem ho do pusy a začal jsem žvýkat. Načasoval jsem to jen tak tak. Sotva jsem stačil zaujmout postavení, už tu byla Ona. Když uviděla rozbitou vázu, byla fakt zběsilá, a nerozhodně se koukala z kočky na mě a zase zpátky. S potěšením můžu ohlásit, že dospěla k tomu správnému závěru. Kočka dostala pěkně natřískáno, nakonec se Jí vytrhla a vystřelila kočičí dírou do další ukřivděné postní noci bez večeře. Hihihi.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 1999 , ArgoOriginální název:
How to be a Little Sod , 1992
více info...
Přidat komentář
Kdyz se mate stat rodicem, okoli vam prestava davat k vyrocim flasky a zacne se stylovymi darky. Tak se ke mne dostal i Previt. Snazil jsem se pri cteni dodrzovat vekovou ekvivalenci, takze jsem ji cetl dost dlouho. Co k te knize napsat? Ano, autor asi bude otec...
Možná proto, že sama děti (ještě) nemám, ale měla jsem o dost mladší sestru, přišla mi kniha poměrně vtipná. Sice jsem otce s vizourem v ruce (spojler) nenachytala, ani jsem ho neviděla spát pod gaučem v obýváku, ale zato vím přesně, jak cvičit s rodiči.
Jedno je jisté: schopnost něco si vyřvat děti používají, když něco potřebují. Obvykle pozornost. Fakt existují různé typy řevu a pláče - a jejich popis byl docela výstižný. Trénink regurgitace neměl chybu a jako správně svéhlavá individualita neměl chybu ani Prevít.
První rok byl fakt hustej a já dávám čtyřku.
Na začátku vtipné. Později opakující se a ztrácející dech. Na konci se jeden těší, že už konečně bude konec.
Každopádně zajímavý nápad, který by snesl o polovinu menší počet stránek.
P.S. Občas trochu kruté.
Tak trochu mi tahle knížka připomněla "Na plný plyn" Jeremyho Clarksona - samozřejmě nikoli obsahem, ale stylem. Pokud by vycházela na pokračování v nedělním magazínu, těšil bych se na každé další číslo, pokud by autor zvolil menší rozsah, dílo by nemělo chybu. Takhle je knížka sice čtivá, zábavná a vtipná, ale trochu rozvleklá a ve druhé polovině už čtenáře nemá co překvapit.
"ČEKALA JSEM, ŽE TO BUDE VTIPNĚJŠÍ".
Co jako čekáte za megavtípky od terorizování celýho okolí od malýho fakana??? Co na tom má být vtipnýho? Pokud to zdepřítomným matkám přijde k smíchu,pak není divu, že někdo vychová takový zmetky...protože se tomu v reálu nejspíš směje taky a ono to s něma roste.
A víte co? všem takovým rodičům ty děcka přeju. Doře vám tak děláte si to sami.
Žena se při čtení této knihy neustále řehnila. Mně to nějak neoslovilo. Spíš bych řekl, netradiční popsání skutečnosti, než něco vtipného.
Knihu jsem přečetla za dva večery a už dlouho jsem se tak nenasmála. První dvě třetiny byly super, pak už se to opakovalo.
Knihu jsem četla už dříve,ale teď, když jsem čerstvá maminka, se mi líbila mnohem více. Některé situace jsou přehnané,ale ve spoustě případů každý rodič své dítko pozná. Nejvíc jsem se nasmála při popisu návštěvy doktora, moje dcerunka mi připravila u paní doktorky podobné překvápko :) Doporučuji přečíst rodičům pro odlehčení každodenního kolotoče :)
Knížka je úžasná. Pobavila mě neskutečně. Četla jsem si jí v tramvaji a začala jsem se tak smát, že jsem musela čtení nechat na doma. Ostatní díly jsou taky skvělý, ale tento první díl fakt vede, protože ten mě rozesmál ze všech dílů nejvíc :o)
Takové pohodové vtipné čtení o miminku a jeho myšlenkách a úmyslech. :) Je to malý prevítek, ale k pousmání. Některé pasáže už se postupně trochu opakovaly, jinak pěkné. :)
Moc povedená knížka. Myslím že by ji, ale měli číst čerstvé maminky. Asi číst jí bezdětná moc mi toho neřekne. Takhle se občas pousměji nad tím co asi mému malému "prevítovi" šramtá hlavičkou.
Zasmála jsem se jednou, usmála možná dvakrát, ve zbylé době jsem jenom nechápavě kroutila hlavou jednak nad rozjásanými komentáři, jednak nad způsobem vyprávění a nad tím, jak někdo může být tak nenávistný, bezcitný a zlý. Vtipné mi to nepřišlo ani omylem. Jedna ubohá hvězda za originální nápad - psát očima tak malého dítěte je novum. Bohužel nevyužité na plný plyn.
Doporučuju všem nastávajícím rodičům. Četla jsem v 9. měsíci těhotenství a díky přečtení této knihy mi došlo, že budu brzy potřebovat jednu důležitou věc: "nadhled" ;)
Podle mě si kniha nezaslouží ani tu jednu hvězdičku. Přečetla jsem to jen kvůli povinné četbě a lituju, že jsem si nevybrala jinou knížku. Možná to někomu může přijít vtipné, ok chápu, ale já mezi ty jedince nepatřím. Neuplynula chvilka kdybych rodiče prevíta nelitovala. Nemám prostě ráda bezcitné a nevychované děti co nemají úctu k vlastním rodičům..
Krásně napsaná kniha. Jako matka dvou "prevítů" mohu potvrdit každé slovo :o) ... hodně jsem se nasmála ... hlavně sobě jako vyděšené matce s příručkou a tomu jak to ti prevíti s námi umí
Štítky knihy
rodiče děti humor miminka batolata pro rodiče rodiče a děti
Autorovy další knížky
| 1999 |  Prevítem snadno a rychle |
| 2007 |  Další prevít? Jen to ne! |
| 2004 | Kdo to tady chodí! |
| 2008 | Prevítovy první krůčky |
| 1985 | Třikrát v roli detektiva Charles Paris |
První rok dítěte ve stylu Kdopak to mluví. Musím říct, že velice příjemné a úsměvné čtení, doufám jenom, že ten prťousek v břiše moc neposlouchal :).