Přesilová hra
Pavel Frýbort
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38022/bmid_presilova-hra-kHL-38022.jpg
4
60
6
Honza Jareš série
1. díl >
Čtvrtý román mladého autora, který už kupř. ve Veksláku prokázal, že kriminální žánr nemůže vycházet z oprašování klasických témat, ale musí zachytit novou podobu trestné činnosti, změnu atmosféry v galérce – a také proměny právního cítění i forem boje proti zločinu v orgánech Bezpečnosti. V Přesilové hře výchozím motivem, který dynamizuje příběh, je ustavení mozkového trustu, který téměř počítačově rozehrává loupeže, přepadení i vraždy a předstrkuje zmanipulované oběti jako falešnou stopu. Do složitého případu je tedy vmanipulován vrah – uprchlý trestanec, a je trasován tak, aby představoval obecné ohrožení. Frýbort vyvrací občas prosakující názor, že v Čechách se mohou konat jen malé zločiny; naopak zjišťuje, že za jistých okolností zdánlivě malé detaily děsivě zrychlují logiku záporných důsledků. Autor svou knihu staví na základě faktů, v analogii s velkými případy posledních let, a nevyhýbá se otevřít i řadu motivů dosud tabuizovaných.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo moje první setkání jak s Jarešem tak s panem Frýbortem. Nečtu detektivky, takže to pro mě ze začátku byl boj. Ale příběh byl docela poutavý, až na občasné detaily, které knihu zbytečně natahovaly. Od začátku jsem tušila, že se oba případy nějak spojí, jen mě docela překvapilo, že autor ten konec tak usekl. Podle mého se celé vyvrcholení mohlo odehrát trošku jinak, hlavně ne tak absurdně, jak byla kniha nakonec zakončena.
Ale i tak se kniha dala číst, líbil se mi i slovník a styl psaní, kterým autor píše. Opravdu dobře se mi to četlo. Nic co bych musela číst znovu, ale ztracený čas to také nebyl :)
No nevím... Už první věta mě odradila: "Čas je těhotný událostmi a každá vteřina rodí osudy, jimž hvězdy předurčily, aby od jistého okamžení neodvratně směřovaly k bodu, v němž se jejich průsečíky protnou." Brrr. Tohle tedy nezvládnu. Dál už jsem se nedostal, protože můj život je těhotný nedostatkem času a každá vteřina promarněna takovýmito "perlami" mi ubírá možnosti přečísti díla hodnotnější - tak abych, až se jednou mé průsečíky definitivně protnou, nelitoval... :-)
Jedna z horšíh knih, protože tam nebylo moc napětí a nenutilo mě to knihu číst dál, jako u jiných jeho knih.
Dost výrazná změna v českých detektivních románech, změny atmosféry v galerce a také proměny právního citění a forem boje proti zločinu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1988 |  Vekslák |
| 1993 | Vekslák 2 aneb malý český bordel |
| 1996 | Jen jednou dostat šanci |
| 1990 | Přesilová hra |
| 1999 |  Poslední soud |
Kniha Přesilová hra je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 105x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 99x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 1x |
Chtěl jsem si udělat představu o ikoně českého kriminálního románu a tedy: žádná sláva. Z knihy Power-play totiž doslova čiší hurástylistika polistopadové tvorby. Rychle, rychle se vyrovnat západním kapitalistům a českým čtenářům dokázat, že umíme drsnou školu zasadit i do tuzemského prostředí. Jenže nakonec to celé vyznívá spíš jako školka než škola. Pronášet skrze rty krkolomné nadávky a házet v plac svůj světonázor z vás druhého Raymonda Chandlera prostě neudělá. Ovšem svoje místo v historii české detektivky Pavel Frýbort bezesporu má, podobně jako třeba Dominik Dán v té slovenské.
Ale k románu jako takovému. Máme tu dvojí vyšetřování, které se náležitě propojí - to je nám náhodička. Ostatně pomocí náhody se odhalují i hlavní podezřelí, takže na nějaké policejní finesy zapomeňte. Honza Jareš tu akorát bloumá od čerta k ďáblu, dokud se všechno samospádem nějak nerozmotá. A tak mě vlastně bavila jen ta věrně zachycená atmosféra hroutícího se socialismu, jež je naštěstí už za námi.