Pražská lípa

Kniha je souborem tří historických příběhů z doby Přemyslovců, tedy z onoho časného údobí naší minulosti, kdy česká knížata začínají již politicky zasahovat do dějin Evropy a všemi prostředky se pokoušejí položit základ své budoucí moci. Tento dějinný rámec není však vedoucí myšlenkou díla. Autorce jde především o něco jiného: ukázat, jak již tehdy, ve 12. století, rozcházela se zřetelně politická koncepce vládnoucích rodů s přirozenými tužbami porobeného lidu, jak již tehdy právě povědomí prostého člověka dovedlo zdravě rozlišovat, co je dobré a co ne. A jak naproti tomu knížata, církev a šlechta byly ve své většině vedeny vrozenou bezohledností, věrolomností a diplomatickou obojetností. Všechny tři příběhy - z nichž poslední je spíše rozsáhlou historickou novelou - dotýkají se svým způsobem této vedoucí myšlenky. První z nich (Knížecí mstitel) dokumentuje na příběhu k smrti umučené Vratislavovy ženy Arletty krutost a mstivost vládnoucího knížecího rodu. Ve druhé povídce (Důstojný otec Menhart) zachycuje autorka obraz politických pletich na dvoře knížete Soběslava a ukazuje, jak hněv lidu obrací se posléze proti biskupu Menhartovi, cizinci a zrádci země. A konečně i třetí příběh (Pod růžovými prapory) dokresluje základní myšlenku celého díla v postavě mladého, vzdělaného Lubora, který právě proto, že se sblížil s prostým lidem, dokáže kriticky vidět události své doby a učinit si posléze správný soud o králi Vladislavovi a jeho slabošské politice. Kniha Heleny Dvořákové, bohatá dějem a pestrá v historické drobnomalbě, opírající se o pečlivé studium pramenů, je prací, která poskytne čtenáři zajímavý pohled do časného údobí našich dějin.... celý text