Poválečná Evropa: Její historie od roku 1945

od:

Poválečná Evropa: Její historie od roku 1945

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, takže jednu totalitu tam nahradila druhá. Dnes už Sovětský svaz neexistuje a enkláva demokratických států Evropské unie v současnosti sahá až k hranicím samotného Ruska. Poválečná Evropa podává hutný a celistvý obraz cesty, kterou Evropa mezi těmito dvěma body urazila; příběh, jehož děj se odvíjel ve stínu minulé války. Příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek; příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie; příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Tony Judt líčí rozvoj německé automobilové výroby ve světle toho, jak se stejnému odvětví vedlo v Británii; dává do souvislostí pařížské události roku 1968 s nepokoji, ke kterým v témže roce docházelo v Praze a v Itálii; a při osvětlování podstaty Salazarovy fašistické diktatury sahá po srovnání nejen s Francovým Španělskem, ale i s Ceauşescovým Rumunskem. Jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Poučíme se zde o občanské válce v Řecku, o působení sociální demokracie ve Skandinávii, o těžkostech dvojjazyčné Belgie, o krvavých taženích severoirské IRA i baskických separatistů. Je to historie lidí stejně jako národů, vystupují v ní Churchill i Mitterrand, generalissimus Franco i generál Jaruzelski, Silvio Berlusconi i Josif Stalin. A Poválečná Evropa má co říci i ke kulturním a sociálním dějinám: od francouzského a českého filmu, nástupu ledniček či úpadku vlivu intelektuálů přes přistěhovalectví a vznik třídy gastarbeiterů až po fenomény, jako byly existencialismus, punk rock, Monty Python nebo brutalistická architektura. Judtovu knihu časově dovedenou až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., která nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla, můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/355438/povalecna-evropa-jeji-historie-od-r-XEK-355438.jpg 4.823
Originální název:

Postwar: A History of Europe Since 1945 (2005)

Žánr:
Literatura naučná, Historie
Vydáno:, Prostor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
bulat
17. ledna

Snímam klobúk pred autorom a týmto jeho dielom. Kniha je príkladom, ako má vypadať poctivá a pritom čtivá historická práca. Nejedná sa len o popis samotnej povojnovej histórie ale aj o jej podrobnú a prenikavú analýzu. Čiže nielen ako sa to stalo ale i prečo sa to odohralo. Autor sa nezameriava len na vonkajšie atribúty dejín ale aj na intelektuálno-kultúrne podhubie tej ktorej dekády. Výborne tak vystihuje ducha danej doby- od nadšených (či povinne budovateľských) päťdesiatych rokov, cez opojné šestdesiate a cynické sedemdesiate roky až po globalizované a postideologické 90. roky 20. storočia. Kto chce pochopiť európsku súčasnosť, musí byť oboznámený i s posledným polstoročím európskej histórie. Treba len trochu chcieť !

Werder2
05.03.2017

Táto kniha má u mňa hneď niekoľko prvenstiev. Je to prvá takáto obsiahla odborná kniha ktorú som mal tú česť prečítať. Zároveň bola vstupnom bránou do problematiky 20. storočia, ktorým sa chcem bližšie zaoberať.
Po obsahovej stránke je nesmierne pútavá, niekedy som mal problém knihu odložiť a konečne sa uložiť k spánku, aj tak som mal ale čo robiť aby som ju prečítal, aspoň behom jedného mesiaca, čo sa mi nakoniec nepodarilo. Kniha samotná mi dala nielen odpovede, ale aj nastolila otázky ktoré som si predtým nedokázal položiť a zároveň ich aj zodpovedala.
Postupnými kapitolami vás prevedie od povojnovej obnovy Európy, cez obdobie prosperity ktoré so sebou neprinieslo len prosperitu samotnú, ale aj sprievodné negatívne fenomény tej doby. Cez fundovaný pohľad na vec autor predkladá mnohé problémy posledných desaťročí 20. storočia a aj keď je kniha nabitá vysokou mierou negatívnych informácií po jej prečítaní, som sa vôbec necítil skľúčene, práve naopak, s vedomím že v jednom ucelenom diele som si načrtol a ucelil priebeh druhej polovice 20. storočia, ktorý doznieva v intenciách nového storočia, ktorý práve prežívame.
Veľmi blízkym sa mi stali citáty osobností, v jednom prípade nemenovaného maďarského podnikateľa, ktoré vás vítali na začiatku každej kapitoly a osobne som si ich čítal niekoľkokrát v domnení že si ich zapamätám. Najviac vo mne rezonovala a dodnes rezonuje myšlienka Karol Čapek, citujem: " Stvoriteľ Európy ju urobil malú a dokonca ju rozdelil na malé časti, aby naše srdcia nenachádzali potešenie vo veľkosti, ale v pluralite."

Neznaika
27.09.2016

Tony Judt v Poválečné Evropě popisuje 6 desetiletí evropských dějin následujících po 2. sv. válce (končí s rokem 2005 a vstupem zemí Višegrádu do EU), kterým věnuje nějakých 850 stran (zbytek jsou rejstříky apod.). Na knize zaujme především její čtivost, a to navzdory jejímu rozsahu jak v počtu stran, tak v časovém a místním záběru. Vždyť spousta samostatných událostí v jednotlivých zemích by vydala na knihu podobného rozsahu (Válka v Jugoslávii, Disent v sovětských satelitech, separatismus a levicový terorismus v západních zemích). A je to právě umný výběr těch nejdůležitějších faktů, doplněných souvislostmi a často osobním komentářem, díky kterým je četba knihy příjemná, strhující a velmi obohacující. Nabízí se srovnání s Vinenovou Evropou dvacátého století, která z hlediska čtivosti tak dobře nefunguje, což je nejspíš dáno tím, že se na menším prostoru snaží pojmout širší úsek na úkor plynulosti a jasnějšího kontextu.
Knihu lze doporučit jako čtivý úvod do nedávné minulosti pro lidi, kteří se snaží udělat si jasnější obrázek o nedávné minulosti, aby lépe rozuměli dnešnímu světu. Stejnou měrou kniha obohatí i vážnější zájemce o historii, díky subjektivním hodnocením a interpretacím, které jsou v knize bytostně obsaženy.
Za vrchol knihy považuji závěrečnou esej Z domu mrtvých, jejíž tématem je důležitost uznání spoluúčasti jednotlivých států na holocaustu.

Tatsume
03.06.2016

Velmi, velmi, velmi hutné téma, a velmi, velmi, velmi smutná historie, která se ve školách neučí. Mám problém tuhle knihu dočíst. Ne, že by bylo její zpracování náročné, naopak, je velmi srozumitelná. A možná v tom je ten háček, vzhledem k tomu, o čem se tam píše...

Jackjelly
10.01.2016

Vynikající kniha o dějinách Evropy po 2. světové válce. Na první pohled odrazující rozsah knihy se po prvních přečtených stránkách už nezdá tak děsivý, autor umí opravdu, jak již zmínil v komentáři Akana, podat dějiny čtivě a poutavě.
Jako jedna z mála západních knih se věnuje i vývoji ve východní Evropě a čtenáři dává možnost pochopit příčiny hlubokého morálního, společenského a hospodářského úpadku této části Evropy, které nás provázejí dosud. Současně si všímá obdobného problému napříč Evropou - denacifikace, debolševizace a nebo defašizace neprobíhá vždy tak, jak by si lidé přáli a vyrovnání se s temnými úseky vlastních dějin je pro všechny národy poměrně bolestivé a vlastně probíhá po několik generací. A bohužel, jak si můžeme všímat v dnešní době u nás, prochází vztah ke zločinnému komunistickému režimu určitým resentimentem s pro mě osobně děsivým příklonem k Rusku.
Každopádně nelze jinak, než doporučit k přečtení každému, kdo má rád nejen historii, ale především souvislosti, které historické události provázejí.
A ideálně doplnit ještě skvělou knihou rozhovoru Tonyho Judta s Timothy Snyderem "Intelektuál ve dvacátém století".

Akana
14.05.2013

Vyčerpávající průvodce po evropských dějinách posledních desetiletí, díky němuž jsem si spoustu věcí ujasnil. Kniha je nabitá informacemi, je napsaná fundovaně a zároveň srozumitelně a čtivě. Autor se samozřejmě snaží být v hodnocení událostí objektivní a vidět jejich světlé i stinné stránky, ale to mu nebrání v tom aby občas nezaujal jasné osobní stanovisko (na postavě takového Nicolae Ceausesca by se taky klady hledaly těžko). Další velkou a zdaleka ne běžnou výhodou výkladu je jeho geografická vyváženost. Věnuje se rovnoměrně a se stejně hlubokou znalostí věci západní i východní Evropě, a přestože je autor Brit, dějiny své země nijak neupřednostňuje. Rozebírá politiku, ekonomiku, kulturu i každodenní život. Víc jak osm set stran textu může být pro někoho odstrašující, ale Tony Judt je opravdu tak zručný vypravěč, že se to čte samo. Jedna z nejlepších historických prací o moderních dějinách, co jsem kdy četl.