Poste restante

03.02.2024

Po výborném románu Stříbrný kouzelník a povídkách Lední medvěd jsem si přečetl i první knihu spisovatele, scenáristy a režiséra Jindřicha Manna (*1948). Autobiografickou prózu Poste restante napsal autor nejprve v němčině na popud nakladatelství Rowohlt a vyšla v roce 2007. Pro české vydání ji Mann nejen přeložil, ale i přepsal, doplnil a stylisticky pozměnil. Jak uvádí v poznámce, byla to zajímavá možnost, jak se s odstupem několika let vrátit ke svému textu a znovu s ním pracovat.
Zájem německého nakladatele byl pochopitelný, protože Jindřich Mann je členem slavné rodiny: jeho dědečkem byl spisovatel Heinrich Mann, prastrýcem nobelista Thomas Mann a otcem spisovatel a scenárista Ludvík Aškenazy, který si vzal dceru Heinricha Manna Leonii. Po srpnové okupaci 1968 rodina emigrovala do Mnichova. Jindřich Mann vystudoval filmovou akademii v Berlíně a pracoval jako režisér a scenárista pro německé televize.
V knize líčí nejen střípky z vlastního dětství, z odchodu do emigrace a z návratů do Čech, ale i příběhy ze spletité minulosti svých rodičů a prarodičů. Občas to dobarví snovými nebo smyšlenými pasážemi, ale především se drží faktů nebo rodinných historek a snaží se dopátrat svých kořenů. Nechybí bizarní, dramatické ani humorné momenty. A já jsem si opět početl...

29.09.2023

Kniha je, co se týče reálného (nebo alespoň v knize prezentovaného jako reálný) děje zajímavá, i kdyby se jednalo o naprosto neznámou rodinu. A v případě autora - potomka spisovatelských rodin Mannů a Aškenázyů - je samozřejmě děj ještě okořeněný, jak těmito rodinnými vztahy, tak tím, že občas člověk může hádat, jaké jméno se za zkratkami H., P. a pod. skrývá.
Na čtení není ale úplně jednoduchá, mně osobně vadily fantazijní výlety autora do minulosti, občas jsem je i trochu přeskakovala, a také občasné oskočení od zajímavého tématu k nějaké odbočce. Pokračování jsme se sice nakonec většinou dozvěděli, ale nikdy nebylo jisté, za jak dlouho se autor k tématu vrátí..
Takže zajímavé, ale pro trpělivé čtenáře.

03.06.2020

Mrzí mě to, ale už dlouho jsem se u knihy tak nenudila a už dlouho jsem neměla nutkání knihu odložit nedočtenou. Jindřich Mann vládne sice květnatým jazykem a až staromilským románovým stylem, ale v jeho knihách chybí děj, zápletka, drama, cokoli, co by motivovalo číst dál (stejný dojem u Ledního medvěda). Poste restante je směsicí vzpomínek na dětství, smyšlených i pravdivých konstrukcí a rekonstrukcí životů nejbližších příbuzných. Sám autor přiznává, že všechno mohlo být úplně jinak a čtenář má dojem, že se o věhlasné rodině Mannů nedozvěděl skoro nic. I podle slov autora se s dalšími příbuznými nestýkali a jeho matka nikdy o ničem nemluvila. Poste restante na mě působí spíše jako taková rekapitulace dějinných událostí Československa.

11.02.2018

Zajímavé dílo, které objasňuje řadu věcí z životních osudů Ludvíka Aškenazyho či jeho ženy Leonie. Občas jsem se bohužel ve vyprávění ztrácela. Chyběl mi jasný předěl, co bylo realitou a co pouhou fikcí (fantazií) autora.

26.12.2016

Kniha oslovuje svým jazykem, přibližuje v mlhavém oparu doby nedávné, osudy rodiny spisovatelského klanu, z pohledu vnuka slavné bratrské dvojice T. a H. Mann. Za mne excelentní dílo...