Postavíme dům, zasadíme strom...

Autor vypráví zdánlivě banální příběh: jeho rodina se v době takzvané normalizace rozhodla, že si postaví ve Zbraslavicích domek. A nastala anabáze, kterou zažívalo mnoho tehdejších individuálních stavebníků. Každý krůček na stavbě byl okořeněn mnoha strastmi, které ta doba přinášela – třeba nedostatkem stavebního materiálu, boji s úřady... A také překonáváním handicapu „intelektuála se zednickou lžící“. Kniha je plná humoru, ironie i sebeironie a zejména moudrosti, je oslavou lásky i rodinné soudržnosti.... celý text