Poslušnosť voči autorite

od:


KoupitKoupit eknihu

Dobrovoľníci boli pozvaní do vedeckého laboratória s informáciou, že ide o výskum efektu trestu na učenie. Od experimentátora dostali inštrukciu, že majú podávať „žiakovi“ elektrické šoky v stúpajúcej intenzite vždy, keď urobí chybu. Koľkí z nich, ak vôbec, budú stúpať na škále až do 450 voltov a ohrozovať tak „žiakovo“ zdravie a život? Milgramove mimoriadne významné zistenia sú desivé. Vysvetľujú ako obyčajní ľudia dokážu spolupracovať na hrôzostrašných zločinoch, ak sú pod vplyvom zlovoľnej autority. Spomeňme na zločiny ako holokaust, My Lai masaker vo Vietname, týranie väzňov v Abu Ghraib, súčasných severokórejských koncentračných táboroch, stalinských gulagoch a pravdepodobne aj v súčasných ruských väzniciach (pozrite napr. správu N. A. Tolokonníkovej)....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/290682/poslusnost-voci-autorite-ie8-290682.jpg 4.611
Orig. název:

Obedience to Authority (1974)

Žánr:
Literatura naučná, Psychologie a pedagogika
Vydáno:, Vydavateľstvo F
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
Azmodan
27. října

Zajímavá kniha, nutící k zamyšlený. Část popisující průběh a strukturu experimentů mě trochu nudila, nicméně k pochopení celého mechanismu poslušnosti je naprosto nezbytná! Zbytek je zajímavý výklad popisující mechanismy, struktury a jednotlivé složky poslušnosti. Jednoduchý a nenásilný (z hlediska nucení člověka mačkat tlačítka s elektrošoky) laboratorní experiment ukáže, co lidé dokáží udělat v situaci, kdy v podstatě o nic nejde, kdy mohou bez trestu kdykoliv přerušit svou činnost a kdy jim nic nehrozí. Přesto dokáží jiného člověka trápit a týrat a to podotýkám ne proto, že to jsou od přírody rodilí sadisté! Člověk je pak nucen přemýšlet, jaké je jednání člověka v situacích, kdy luxus "kdykoliv odejití bez následků" nemá. V knize se občas mihne zmínka o druhé světové válce, Nacistech a Stalinovi. Když se k této poslušnosti z autorit přidají i další hlediska jako je například válka, strach o svůj vlastní život, víra v to, že děláte dobrou věc, kdy se jisté lidské etnikum systematicky odlidští a kdy se maximálně oddělí od násili emoční složka člověk se pak nemůže divit, že se děje co se děje...spíš se musí děsit toho, co v nás všech dřímá a čeho jsme schopni...a bohužel, není to o etice, morálce a lidskosti, ale o evoluci a vývoji nutícího nás všechny zejména přežít... Samostatnou složkou k přemýšlení je potom odpovědnost. V experimentu se lidé, kteří došli až na konec stažili své odpovědnosti zbavit, necítili ji, vnímali, že odpovědnost je na vedoucím experimentu nebo univerzitě. Přitom to byli oni, kdo mačkali tlačítka a nevyužili možnosti skončit... Posaďte si tohle hledisko do koncentračních táborů na lidi v sondercommandech nebo na lékaře nucené ke spolupráci se svými vězniteli. Otázka opravdu nelehká!

pindo
20. října

Stanley Milgram sa so svojím experimentom zaradil medzi tri najznámejšie psychologické experimenty druhej polovice 20. storočia. Podobne ako Asch či Zimbardo, aj Milgram zisťuje, že človek nie je taký nezávislý jedinec ako o sebe tvrdí, či sa mylne domnieva. Hrdinské činy plné odvahy a heroických ideálov už nájdeme len v literatúre. Milgram píše: "Týrania pokračujú vďaka ostýchavým ľuďom, ktorým chýba odvaha konať podľa svojich presvedčení." Milgram učinil znamenitý objav práve v tom, že človek, ktorý priamo nie je svedkom dopadu svojho rozhodnutia, prípadne je zaň zbavený zodpovednosti, prekračuje svoje morálne zásady. Opäť autor:..."človek, ktorý v tábore zhadzoval cyklón-B do plynovej komory, dokázal svoje konanie ospravedlniť tým, že len plnil rozkazy zhora." Na záver ešte alarmujúca myšlienka autora: "Človek, ktorý nesie plnú zodpovednosť za čin, sa vyparil."