Přidat komentář
Knížka, kterou jsem měla moc ráda. Velice pěknou formou seznamuje malé čtenáře s libretem opery i baletu. Moc hezky se to čte a určitě tomu každý rozumí.
Jedna z knih, kterou jsem dostala jako dítě a ráda jsem si ji četla. Jsou to srozumitelně převyprávěné opery a balety. Nejvíc se mi líbil, stejně jako Monice 1717 Bludný Holanďan.
Tuto knihu i její druhý díl Pohádky za druhou oponou jsem měla v dětství velmi ráda. V knize se můžeme seznámit s převyprávěnými operami a balety. A kterou pohádku jsem měla nejraději? Asi tu o Bludném Holaďanovi.
Díky jednomu komentáři jsem si připomněla, jak se mi tato kniha kdysi dávno líbila. Převyprávění dávalo smysl a děj byl jasný, srozumitelný a poutavý. Opravdu souhlasím s názorem, že v podzimních večerech, kdy se tma a zima vetře do našeho života, je pro někoho naprostou nezbytností zahrabat se do knihovničky. Právě přemýšlím, zda mám z knihovny vůbec odcházet. Bylo by tak krásné, přezimovat tady. Ale život probíhá i v zimě, tato kniha by určitě mohla někomu prosvětlit tento čas.
Zjistila jsem,že nejsem jediná z mých přátel tady na DK,koho to s podzimem táhne blíž ke knihovně,aby se pod záminkou úklidu či odprašnění zavrtal mezi stránky jako červík.
A najdou se věci!
Ráda bych tuto knihu trošku zviditelnila komentářem,protože si to velmi zaslouží. Doporučuji nejen teenagerům pro získání lepšího rozhledu,i dospělý si v ní může porochnit a připomenout si krásná díla,na která se třeba zrovna nedostane do divadla.
Velmi originální přiblížení děje jednotlivých oper a baletů ve formě pohádkových příběhů. Hezká pozvánka do divadla. Oblíbila jsem si Pohádky za oponou už v dětství.
Díky téhle knížce jsem už jako znala děje oper. Styl vyprávění je moc příjemný. I dnes se ke knížce někdy vracím.
Štítky knihy
pro děti balet opery a operety
Autorovy další knížky
| 1957 |  Básnický almanach 1956 |
| 1982 | Pohádky za druhou oponou |
| 1967 | Pohádky za oponou |
| 1972 | O Faustovi, Markétce a ďáblovi |
| 1973 | Cyrano z Bergeracu |
Moje oblíbená knížka z dětství, ještě bych ráda sehnala druhý díl, ten jsem taky četla, ale jako malá jsem chodila do knihovny a spoustu knížek nemám, občas si přinesu z antikvariátu poklady. Tyhle dvě knížky opravdu za poklady považuji.
Pobavilo mě v Kouzelné flétně, jak šel, hrál si na píšťalku a zpíval si k tomu mladým silným hlasem.
To jsem se fakt zasmála, sama jsem jako holka na flétnu hrála, a při pískání se fakt zpívat nedá. Jen nechápu, že jsem si toho kdysi nevšimla, nebo si to nepamatuji?