Pohádky z bílého domku

24.07.2018

Jsou to takové jiné, zvláštní pohádky. O tom, co se děje v rodině Horových, jak si před praním prádla zpívají šňůry písničku. Ta se líbí kolíčkům a valše. Nebo co si povídají předsíňové dveře s kuchyňskýma. Do toho se mísí povídání o životě rodiny.

Moc hezká knížka. Přesto, že dnešní děti žijí úplně jinak, než Tomík a Liduška, knížka se čte dobře. Tak nějak lehce plyne celý děj. Některé výrazy a činnosti jsou sice zastaralé, ale docela mne překvapilo kolik z toho naše vnoučata znala.
Náměty pohádek jsou nápadité a děti je začaly využívat jako základ pro své vlastní pohádky.
Také já už před lety /a to jsem ještě knihu neznala/ začala vyprávět o tom, jak si na poličce v kuchyni povídají hrnečky. Má to úspěch dodnes.
Je vidět, že se dětem líbí jednoduché, možná trochu naivní vyprávěnky i když žijí ve světě nových technologií. Nebo právě proto?